Daňové přiznání k příjmům v roce 2023, lhůty i novinky
I v roce 2023 je zde pro mnoho daňových poplatníků neodvratná povinnost podání přiznání k dani z příjmů za rok 2022. Opět je nutné stihnout splnění dané povinnosti ve správné zákonem předepsané lhůtě a pohlídat si i správnou formu podání. Vyplatí se uvědomit si také zvýšení některých daňových slev, které je možné uplatnit.
Daňové přiznání podávané v roce 2023 se týká příjmů za rok 2022 nad 15 000 Kč podléhajících dani z příjmů, pokud není například možné vypořádání s daněmi prostřednictvím zaměstnavatele
Jak naznačuje úvod článku povinnost podání přiznání k dani z příjmů, se i v roce 2023 bude týkat poměrně velkého okruhu osob, ale budou zde opět i tací, kteří, i když nějaké příjmy podléhající dani z příjmů za rok 2022 měli, přiznání nebudou muset podat.
Pojďme si především ujasnit, že přiznání k dani z příjmů, které se podává v roce 2023, se vztahuje k příjmům poplatníka z roku 2022, které jsou vyšší než 15 000 Kč za celý rok a nepatří ze zákona o dani z příjmů mezi příjmy od daně osvobozené. Hned je zde však nutné připomenout, že je zde určitá výjimka pro poplatníky zaměstnance, kteří nemusí podávat daňové přiznání úplně vždy, protože v určitých případech mohou své příjmy ze zaměstnání daňově vypořádat prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele.
To znamená, že přiznání k dani z příjmů musí v roce 2023 podat všichni, kdo měli v roce 2022 příjmy podléhající dani z příjmů v částce vyšší než 15 000 Kč za celý rok, nejsou to příjmy od daně z příjmu osvobozené a nemohou u daných příjmů využít možnost ročního zúčtování u zaměstnavatele.
Přiznání k dani z příjmů v roce 2023 musí poplatník podat, pokud měl v roce 2022:
- příjmy od více zaměstnavatelů ve stejném měsíci,
- příjmy ze zaměstnání a současně z podnikání na vedlejší činnost,
- příjmy z podnikání na hlavní činnost,
- příjmy z nájmu nad 6000 Kč za celý rok,
- příjmy z kapitálového majetku nebo jiné příjmy či kombinaci zdanitelných příjmů.
Daňové přiznání musí podat také poplatníci, kteří za rok 2022 vykazují daňovou ztrátu bez ohledu na výši příjmů. Stejně tak budou muset podat přiznání poplatníci daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani dle § 35ba odstavec 1) písmeno b) až e) zákona o dani z příjmu.
V neposlední řadě musí přiznání k dani z příjmů podat také poplatníci, kterým plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu. Zdanit bude potřeba také příjmy z předčasně ukončeného vyplaceného životního pojištění.
A připomeňme také, že se povinnost podání přiznání k dani z příjmů může týkat i podnikatele, který v roce 2022 využíval režim paušální daně a který by při uvedeném režimu přiznání podávat nemusel, ale v případě změny podmínek třeba při přivýdělku na pracovní smlouvu či dohodu nad limit nebo změně jiných okolností rozhodných pro režim paušální daně se přiznání vyhnout nelze.
Lhůty pro podání přiznání k dani jsou i v roce 2023 celkem 3 v různé délce, ale ne úplně každá lhůta se hodí pro každého poplatníka
Pokud tedy poplatník přiznání k dani z příjmů z některého z výše uvedených důvodů v roce 2023 bude muset podávat, pak si musí pohlídat také lhůtu, do kdy musí být povinnost splněna a nezapomenout také ve stejném termínu daň zaplatit. Při promeškání lhůty totiž většinou hrozí nepříjemnosti a samozřejmě sankce.
Základní lhůta pro odevzdání přiznání je v roce 2023 do 3. dubna včetně. V uvedené lhůtě musí daňové přiznání odevzdat všichni poplatníci, kteří budou přiznání podávat v listinné čili papírové podobě. V pozdější lhůtě už papírové přiznání podat nelze, nebo lépe řečeno, pokud je přiznání v uvedené formě podáváno později, už je podáváno pozdě a pokud je zpoždění delší než pět pracovních dnů začíná nabíhat sankce. V případě podávání přiznání papírovou formou připomínáme podnikatelům, že je třeba v roce 2023 dobře promyslet, zda je uvedená forma pro podnikatele v souvislosti se zavedením povinných datových schránek státem ještě vůbec možná. Podnikatelé s aktivní datovou schránkou už musí v roce 2023 podat přiznání jedině elektronicky a nezáleží na tom, zda si podnikatel zřídil datovou schránku sám nebo mu byla zřízena povinně od státu. Záleží na tom, zda je schránka v okamžiku podání aktivní. Pokud schránka aktivní, je musí být přiznání už jedině elektronické.
V uvedené základní lhůtě pro přiznání k dani z příjmů, tedy do 3. dubna 2023 mohou povinnost splnit i ostatní poplatníci, kterých se podání týká, to znamená i poplatníci, kteří plánují přiznání podat elektronicky nebo s poradcem.
Druhá lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je do 2. května 2023 a je určena pro přiznání podávaná už jedině elektronicky. V uvedené lhůtě mohou přiznání podat všichni poplatníci, kteří výše uvedenou první lhůtu z jakýchkoli důvodů nestihnou. Všichni, kdo vědí, že nechtějí přiznání podávat papírově, ale elektronicky.
Třetí nejdelší lhůta pro podání přiznání běží až do 3. 7. 2023 a je určena všem, kteří chtějí využít k přiznání v roce 2023 služeb daňového poradce. Všichni poplatníci, kteří uvedenou možnost v roce 2023 využijí, mají na podání přiznání a platbu daně z příjmů čas až do uvedeného data a nic jim nehrozí, dokonce už nikde nemusí nahlašovat předem, že budou přiznání podávat s poradcem.
Stojí za to věnovat pozornost daňovým slevám, zvýšila se ta na poplatníka i na školku
Jak je předesláno hned v úvodu, tak se přiznání k dani z příjmů za rok 2022 týkají změny zejména v oblasti daňových slev, které by poplatníkovi jistě neměly uniknout.
Podnikatelé by měli zbystřit zejména u základní daňové slevy na poplatníka. Základní daňová sleva na poplatníka se pro rok 2022 zvýšila na částku 30 840 Kč za celý uvedený rok a právě podnikatelé mohou uvedenou slevu uplatnit až v daňovém přiznání právě podávaném v roce 2023.
Zaměstnancům se uvedená sleva vyplácela v jednotlivých měsíčních výplatách už přímo během roku 2022. To znamená zaměstnanci, kteří budou podávat za rok 2022 daňové přiznání, už o základní slevu na poplatníka žádat nebudou, ale budou do přiznání naopak uvádět měsíční vyplacení dané slevy.
Zato zvýšení další slevy už se týká obou skupin podávajících přiznání. Jedná se o takzvané školkovné čili o daňovou slevu na umístění dítěte ve školce. Uvedenou slevu může uplatnit jak podnikatel, tak zaměstnanec, pokud má poplatník dítě umístěné v daném zařízení a výdaje s umístěním spojené může si je daňově uplatnit právě v přiznání k dani případně v ročním zúčtování.
Školkovné si lze uplatnit jedině jen jednou ročně, ať už se tak děje v přiznání nebo v zúčtování. Za rok 2022 je možné si na školkovném z daně odečíst částku až 16 200 Kč je to opět částka vyšší než v roce předchozím. Samozřejmě ne každý poplatník si vždy může na školkovném odečíst onu maximální částku platnou pro daný rok. Záleží na tom, jakou výši uhrazených nákladů má v potvrzení vydaném danou školkou.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Pokud má poplatník více datových schránek je jedno, z které přiznání podá
Někteří daňoví poplatníci, kteří mají více datových schránek a současně od roku 2023 také povinnost podávat…
Více informací
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
