Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti
Změny v podpoře v nezaměstnanosti od počátku roku 2014
Uchazečům o práci, kteří plní podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, se podpora vyplácí po určitou podpůrčí dobu, která činí:
- u osob do 50 let jejich věku je to 5 měsíců
- u osob od 50 do 55 let jejich věku je to 8 měsíců
- u osob nad 55 let jejich věku je to 11 měsíců
Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni, kdy podal žádost o podporu v nezaměstnanosti. Nezměnilo se ani pravidlo nevyplácet podporu těm uchazečům o práci, kteří při odchodu z posledního zaměstnání získali od svého zaměstnavatele odstupné. Tato podpora se jim poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného (příp. odbytného nebo odchodného).
Sazba finanční podpory v nezaměstnanosti
Maximální výše finanční podpory při ztrátě zaměstnání se od roku 2014 zvýšila. V současné době je její hodnota 14 281 Kč. V případě rekvalifikace se podpora zvedá na 16 005 Kč. Na běžnou podporu při ztrátě zaměstnání nedosáhne ten uchazeč o práci, který od posledního zaměstnavatele odešel bez vážné příčiny, nebo po dohodě se zaměstnavatelem. Tito žadatelé o podporu v nezaměstnanosti mají nárok na maximálně 45% průměru svého čistého měsíčního výdělku, popřípadě vyměřovacího základu. Nárok na podporu při ztrátě zaměstnání ztrácí také ten žadatel, se kterým zaměstnavatel zrušil pracovní smlouvu kvůli hrubému porušení pracovní kázně (§ 55 odst. 1 písm. b ZP), nebo byl pracovní poměr ukončen výpovědí (§ 52 písm. g ZP) a dále výpovědí za porušení jiné povinnosti zaměstnance. (§ 301a Zákoníku práce).
Finanční podpora se určí procentuální sazbou z poslední mzdy zaměstnance nebo z vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
- první 2 měsíce je to 65 % průměru měsíčního čistého výdělku
- třetí a čtvrtý měsíc je to 50 % průměru měsíčního čistého výdělku
- po zbývající dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti (celkem 5, 8, nebo 11 měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání) je to 45 % průměru měsíčního čistého výdělku.
Výpočet průměrného čistého výdělku se provádí z mezd dosažených u posledního zaměstnavatele. V případě, že žadatel pracoval na živnostenský list, tedy jako OSVČ, je touto částkou poslední vyměřovací základ zprůměrovaný na jeden kalendářní měsíc.
U rekvalifikací je finanční podpora uchazeče o zaměstnání stanovena jak 60 procent průměrného čistého výdělku, popřípadě vyměřovacího základu. Tato částka náleží žadateli po celou dobu jeho rekvalifikace.
Výjimky při stanovení finanční podpory v nezaměstnanosti
V praxi se stává, že zaměstnavatel, který zbankrotuje, jeho firma je likvidována ap., není schopen svým bývalým zaměstnancům doložit jejich příjem v době, kdy u něj pracovali. V takových případech se podpora v nezaměstnanosti počítá následovně:
- první dva měsíce 0,15násobek průměrné mzdy (tj. 3694 Kč)
- třetí a čtvrtý měsíc 0,12násobek průměrné mzdy (tj. 2955 Kč)
- po zbytek podpůrčí doby 0,11násobek průměrné mzdy (tj. 2709 Kč)
V případě, že pracovník se opakované vrací na úřad práce, pak při žádosti o získání podpory v nezaměstnanosti je rozhodčí doba dvanácti měsíců výdělečné činnosti v posledních dvou letech, které předcházely jeho žádosti o podporu. Do tzv. náhradní doby se počítá i doba vyplácení invalidního důchodu 3. stupně a doba péče o děti do čtyř let jejich věku atd.
Žadatel o podporu, který během posledních dvou let nevyčerpal maximum podpůrčí doby a začal pracovat v době, kdy ještě čerpal podpůrčí dobu a pracoval po nástupu do zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné podpůrčí době tj. v délce až pět měsíců, pokud v době podání žádosti o podporu dosáhl věku padesáti let a méně než padesát let. Jestliže za stejných, výše uvedených podmínek dosáhl tento žadatel věku 50 až 55 let, je tato podpůrčí doba prodloužena na osm měsíců. Na jedenáct měsíců podpory za stejných podmínek má nárok ten uchazeč o zaměstnání, který v době podání své žádosti dosáhl věku více než 55 let.
Žadatel o podporu, který během posledních dvou let nevyčerpal maximum podpůrčí doby a začal pracovat v době, kdy ještě čerpal podpůrčí dobu a pracoval po nástupu do zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti po dobu kratší než tři měsíce, má nárok na podporu jen po dobu ještě nevyčerpané části podpůrné doby.
Pokud ale uchazeč o zaměstnání již vyčerpal celou dobu podpůrčího času, má nárok na novou podporu jen tehdy, když získá zaměstnání nebo jinou pracovní činnost v délce alespoň šesti měsíců a tato se mu samozřejmě promítne do doby jeho důchodového pojištění. To neplatí v případě, že tuto svou pracovní činnost musel ukončit kvůli onemocnění, úrazu nebo z důvodu jiných zdravotních komplikací.
I když je uchazeč veden na Úřadě práce ČR, může pracovat a přivydělávat při tzv. nekolidujícím zaměstnání. Podmínkou je, že jeho přivýdělek nesmí být vyšší, než polovina minimální mzdy. Tedy nesmí vydělávat více než 4250 Kč. Tato časová lhůta se mu však nepromítne do vzniku nároku na další podporu v nezaměstnanosti, pokud tento nárok již vyčerpal a následně opětovně přišel o zaměstnání.
Uchazeč o práci je v případě nekolidujícího zaměstnání veden na ÚP, ale nemá nárok na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, pokud za tuto činnost bere odměnu. Pokud vykonává více nekolidujích zaměstnání, výše jejich odměn se sčítají.
Nemožnost nástupu do nové práce pro nemoc či ošetřovné to bývá problém, který by měl zaměstnanec ve vlastním zájmu aktivně řešit
Nemoc si svůj nástup nevybírá nebo spíše zaútočí obvykle v tu nejméně vhodnou dobu, například ve chvíli, kdy…
Více informací
Propouštět ze zaměstnání se nejspíš ještě bude, ale na straně druhé v mnoha profesích zaměstnance stále hledají
Koronavirová krize probudila ze spánku strašáka nezaměstnanosti. Po několika letech, kdy naše země měla…
Více informací
Za vymáhání soudní pomoci při platební neschopnosti zaměstnavatele se soudní poplatky platit nemusí
Pokud se chce občan domáhat svých práv s pomocí soudu, musí být ve většině případů připraven na to, že bude…
Více informací
Dohoda o pracovní činnosti má sice volnější pravidla, ale pozor není ani v době koronaviru, úplně bez zásad
Dohoda o pracovní činnosti patří stejně jako dohoda o provedení práce k méně striktním a přísným…
Více informací
Od dětských skupin bude návrat zase zpátky k jeslím už od roku 2024
Věci, které se osvědčí, si udrží své působení, byť by byly na kratší či delší dobu vytěsněny nějakou tou…
Více informací
Zvýhodnění na děti si nepřekáží s prázdninami či brigádou studenta, ale pozor na spolupráci potomka při podnikání
Daňové zvýhodnění na děti může rodiči uchovat v peněžence docela příjemnou částku peněz, kterou by jinak…
Více informací
Odškodnění za úraz musí zaměstnanec dostat, i když pracoval z vlastní iniciativy a práce mu nebyla výslovně zakázána
Na správnou koordinaci pracovních aktivit zaměstnanců musí zaměstnavatel velmi pečlivě dbát. Všem zaměstnancům by…
Více informací
Propuštění odboráře ze zaměstnání není snadné a zaměstnavatel může potřebovat zvláštní souhlas odborů
V životě zaměstnance mohou nastat velmi náročné situace, pracovní neschopnost, těhotenství atd., kdy je zaměstnanec…
Více informací
Mění se pravidla pro doručování písemností ze zaměstnání a více odpovědnosti bude i na samotném zaměstnanci
Pracovně-právní vztahy jsou spjaty s několika důležitými písemnostmi, u kterých je zásadní, aby je včas měli…
Více informací
Nová možnost v převodu dovolené při změně zaměstnavatele během téhož roku od roku 2021
Nedávná novelizace zákoníku práce přináší pro zaměstnance řadu zajímavých změn. Některé z těchto změn se…
Více informací
