Daňové řízení a použití řádných opravných prostředků
Oblast daňových záležitostí je velmi zásadní zejména v životě podnikatelů, ale i běžných občanů. Každý podnikatel i nepodnikatel musí plnit daňové povinnosti uložené zákonem. Na straně druhé je zde samozřejmě také oblast daňových práv, jak pro podnikatele, tak pro fyzické osoby a každý daňový subjekt musí mít možnost se domáhat svých daňových práv. K takovéto obraně práv daňového subjektu slouží především řádné a mimořádné opravné prostředky.
Základní rozdělení opravných prostředků je na řádné a mimořádné
Řádné a mimořádné opravné prostředky jsou právním nástrojem k ochraně práva a v daňovém právu slouží daňovému subjektu k tomu, aby se mohl bránit proti nesprávným rozhodnutím správce daně. Rozdělení opravných prostředků na řádné a mimořádné je určeno daňovým řádem. Řádné opravné prostředky pomáhají bojovat s nesprávným rozhodnutím správce daně, které ještě nenabylo právní moci, tedy není pravomocné. Mimořádné opravné prostředky pomáhají daňovému subjektu k obraně tam, kde již nesprávné rozhodnutí nabylo právní moci.
Řádnými opravnými prostředky jsou především odvolání, námitka, stížnost či reklamace.
Nejzásadnějším mimořádným opravným prostředkem v daňovém právu je především obnova řízení, ale patří sem taktéž prominutí daně a přezkum daňových rozhodnutí a omylů. Na straně druhé je však nutné říci, že přesto že se přezkoumávání daňových omylů a nesprávností i prominutí daně řadí do mimořádných opravných prostředků, používají se tyto prostředky nejen v případě rozhodnutí již pravomocných, ale i u řízení, která ještě nenabyla právní moci. Jak je tedy zřejmé i použití opravných prostředků na sebe těsně navazuje či se prolíná.
Odvolání je nejpoužívanějším řádným opravným prostředkem v daňových i jiných soudních řízeních
Pojďme se nyní blíže věnovat využití řádných opravných prostředků, které, jak je výše řečeno mohou daňovému subjektu pomoci v případě nesprávného rozhodnutí správce daně a ve chvíli, kdy toto rozhodnutí ještě nenabylo právní moci.
Na prvním místě mezi řádnými opravnými prostředky tedy stojí odvolání. Odvolání lze podat v podstatě v případě každého nesprávného justičního rozhodnutí, kterým se subjekt cítí poškozen na svých právech. Odvolání je prvním prvkem obrany i v případě daňových řízení. Odvolat se proti nesprávnému rozhodnutí je tedy možné vždy, pokud to zákon výslovně v dané záležitosti přímo nezakazuje nebo pokud se daňový subjekt práva na odvolání přímo pro danou záležitost předem nevzdal.
Odvolání se podává k tomu správci daně, jehož rozhodnutím subjekt nesouhlasí a jehož rozhodnutí je tedy napadáno. Odvolání se podává ústně nebo písemně do protokolu.
Správce daně samozřejmě může odvolání zamítnout a jako důvod tohoto zamítnutí uvést, že odvolání je nepřípustné, je podáno po stanovené lhůtě, nebo když je podáno osobou k takovému podání nepříslušnou. Proti uvedenému zamítnutí si však poškozený subjekt může podat další odvolání a v takovém případě pak musí správce daně veškerý spisový materiál k dané záležitosti předat svému nadřízenému orgánu. Nadřízeným orgánem je v daném případě vždy orgán vyššího stupně nad tím, kdo rozhodnutí vydal. Tento nadřízený tedy odvolací orgán následně nařízení prozkoumá a na základě tohoto přezkumu, pak rozhodnutí už s konečnou platností změní, zruší nebo odvolání zamítne. Takovéto rozhodnutí o odvolání nadřízeným orgánem je už konečné a není proti němu možné žádné další odvolání.
Jak je patrné z uvedených řádků, aby s odvoláním daňový subjekt uspěl, je důležité si nejdříve dobře promyslet a případně se i poradit s odborníky z oblasti práva, zda je možné a přípustné odvolání v dané věci podávat. Následně je zásadní nepromeškat lhůtu odvolání, která je ze zákona třicet dnů od doručení rozhodnutí, proti němuž rozhodnutí směřuje. Důležité také je, aby odvolání podávala osoba, která je k takovému podání profesně kompetentní v daném případě tedy daňový či účetní poradce případně právník daňového subjektu.
Námitka, reklamace a stížnost jsou dalšími řádnými opravnými prostředky
Daňový subjekt, jak je předesláno výše, se proti chybnému rozhodnutí správce daně může kromě odvolání bránit i dalšími opravnými prostředky, které jsou mu většinou známy. Těmito dalšími prostředky může být v některých případech námitka. V jiných záležitostech je zase opravným prostředkem reklamace. A poměrně často používaným nástrojem domáhání se svých práv je i v daňové oblasti stížnost.
Jednoznačně a pro všechny tyto opravné prostředky platí, že pokud mají být účinné, musí být použity ve správném čase a každý k tomu k čemu je určen.
Námitka může být podávána proti vymáhacím a zjišťovacím řízením. Musí být podána do 30 dnů, kdy se subjekt o vymáhacím daňovém řízení dozvěděl. Námitka se stejně jako odvolání podává ke správci daně, který řízení nařídil.
Reklamaci lze podat ohledně platebních úkonů a úkonů provedených v evidenci daní. V obou případech o tomto podaném opravném prostředku rozhoduje vedoucí pracovník správce daně.
Stížnost je opravný prostředek, který s ochranou práv pomáhá daňovému poplatníkovi daně z příjmů v případech, když ze něj plátce daně stanoví a odvádí daň a poplatník se cítí tímto stanovením či odvodem poškozen. V případě, že poplatník nesouhlasí s provedením srážky daně či zálohy na daň obrátí se se žádostí o vysvětlení na plátce daně, tedy toho, kdo mu vyplácí příjem. Tuto žádost musí poplatník podat nejpozději do 60 dnů, kdy ke sporné srážce došlo a následně mu musí být do 30 dnů podáno vysvětlení. Pokud s uvedeným vysvětlením není poplatník spokojen, může se následně obrátit se stížností ke správci daně, který je nadřízeným toho kdo mu vyplácí příjem, tedy daného plátce daně. Tento správce daně pak stížnost poplatníka řeší a do třiceti dnů od obdržení zašle poplatníkovi konečné rozhodnutí v dané záležitosti.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Do poloviny března 2023 je možné si žádat o údaje k platbě daně z nemovitosti na e-mail
Také v roce 2023 je zde pro všechny majitele nemovitostí povinnost zaplatit příslušnou daň z nemovitosti, případně…
Více informací
