Dispoziční právo k účtu může pomáhat, ale také působit velké problémy
Dispoziční právo obecně je poskytnutí oprávnění jednou osobou jiné osobě něco užívat s něčím disponovat. Nejčastěji se dispoziční právo týká finančních prostředků a uděluje se k účtům s finančními prostředky. Udělení dispozičního práva k účtu zmocňuje další osobu kromě majitele vstupovat k prostředkům na účtu a disponovat s nimi. Dispoziční práva k účtu však nejsou nikdy stejná jako práva majitele, což může působit velké problémy, ale jsou i situace, kdy to může být výhodou.
Udělení dispozičního práva k účtu je třeba dobře promyslet z hlediska majitele účtu i disponenta. Dispoziční právo může hodně pomáhat, ale i těžce komplikovat život
Jak je řečeno v úvodu, udělením dispozičního práva k účtu, zmocňuje, opravňuje majitel účtu další osobu ke vstupu na účet a nakládání disponování se zde vloženými prostředky. Uvedený krok by si měl vždy předem dobře promyslet nejen majitel účtu, který dispoziční právo uděluje, ale také protistrana čili disponent, který dispoziční právo přijímá. Uvedený počin totiž může být pro obě strany výhodný, ale vždy má i svá úskalí zejména pro disponenta a může způsobovat i velké problémy dokonce i po smrti majitele.
Oběma stranám by tedy ještě před udělením dispozičního práva k účtu jasné, co vše pro ně uvedená situace může znamenat. Prioritní co je třeba si uvědomit je to, že práva majitele účtu a disponenta nejsou nikdy totožná. Disponent má vždy omezená práva v zacházení s danými prostředky. Toto omezení je vždy nastaveno jednak bankou, která účet spravuje a jednak i majitelem účtu. I kdyby majitel účtu chtěl, aby disponent měl s ním shodná práva, banka takový postup povolit nemůže. S uvedeným pravidlem by měly obě strany čili majitel účtu i disponent být srozuměni hned od začátku a přizpůsobit se tomu, aby dispoziční právo mohlo být oběma k užitku. Dispoziční právo s dobře promyšlenými podmínkami může být dobrým pomocníkem v soukromých i firemních vztazích, může pomáhat lidem hodně zaneprázdněným, osobám s omezenou mobilitou i jiným, ale musí být s velkou rozvahou a zvážením všech možných životních situací nastaveny podmínky pro disponenta. Z převážné většiny tyto podmínky čili omezení určuje majitel účtu. Jenže stačí některé věci nedomyslet a velký problém může disponentovi těžce zkomplikovat život, pokud se třeba ve složité situaci k daným prostředkům nedostane a přitom to budou jediné prostředky k použití.
Co disponent s prostředky nikdy dělat nemůže?
Jak již víme z řádků výše, tak disponent nemůže mít nikdy totožná práva, jaká má majitel účtu, protože to zkrátka neumožňují bankovní zákony a pravidla.
Disponent tedy nikdy nemůže:
- zrušit účet,
- určovat dalšího disponenta účtu,
- provádět změny ve smlouvě k účtu,
- sjednat si další služby k účtu či měnit nastavení služeb,
- vzít si úvěr.
Co disponent s prostředky dělat může, pokud to majitel povolí?
- nahlížet do účtu a vstupovat do něho prostřednictvím internetového bankovnictví,
- provádět platební transakce a zadávat i rušit platební příkazy,
- vkládat peníze na účet a vybírat peníze z bankomatu.
Rozsah dispozic určuje vždy majitel účtu a musí přitom samozřejmě postupovat dle pravidel určených bankou. Ale ten rozsah pravomocí, které majitel disponentovi určit může, může být širší i užší a může je také měnit i bez předchozího upozornění disponenta.
Majitel účtu může dispoziční právo k účtu kdykoli disponentovi odebrat
I v případě, že je k účtu dispoziční právo, hlavní rozhodovací pravomoc má vždy majitel účtu a majitel účtu si také rozhoduje, co s dispozičním právem bude. Pokud se majitel účtu kdykoli rozhodne dispoziční práva disponentovi omezit nebo dokonce odebrat, má na to plné právo a dokonce to nemusí disponentovi ani oznámit předem.
Pokud si tedy disponent chce vlažit vlastní finanční prostředky na účet, k němuž má právě jen dispoziční práva, je nutné být v daném ohledu velmi opatrný. Stačí totiž nedorozumění či nesvár s majitelem účtu a k prostředkům nemusí být možné se určitou dobu vůbec dostat. Tím, že majitel účtu odebere či omezí disponentovi práva, může mu prostředky třeba i delší dobu na účtu zablokovat a disponent se k nim dostane jen s pomocí soudu, když podá na majitele účtu příslušnou žalobu. Banka v daném případě nemůže disponentovi pomoci, protože je pouze zprostředkovatelem dispozičního práva, ale do podmínek stanovených k danému právu majitelem účtu vstupovat nemůže a nemůže je ani měnit i kdyby ve vztahu mezi majitelem účtu a disponentem docházelo k neoprávněnému jednání. Pomoci může v dané záležitosti skutečně jen soud. Majitel účtu samozřejmě nemá právo disponentovi zadržovat jeho finanční prostředky a soud samozřejmě po prozkoumání situace rozhodne o vydání prostředků disponentovi. Jenže bez důkazů, že dané finanční prostředky disponentovi patří, se situace neobejde a záležitost se zřejmě nějakou dobu potáhne.
Další problém může nastat pro disponenta v případě smrti majitele účtu, když nebude dispoziční právo dáno s posmrtným přesahem disponent se, až do vyřízení dědictví k účtu vůbec nedostane
Ve chvíli stanovení dispozičního práva by měl majitel situaci ošetřit také pro případ své možné smrti, protože pokud tak neučiní, opět může disponentovi způsobit velké problémy. Dispoziční právo se již v okamžiku založení nebo i případně později dá nastavit dvěma způsoby. Může platit buď jen za života majitele, nebo i po jeho smrti. K uvedené záležitosti musí být dispoziční smlouva správně nastavena. Pokud majitel účtu zemře, dispoziční právo zanikne, pokud v dispoziční smlouvě není předem výslovně stanoveno, že má toto právo pokračovat právě i po smrti majitele účtu. V případě, že dispoziční právo není stanoveno s přesahem smrti majitele, tak se disponent k účtu od okamžiku smrti majitele vůbec nedostane, ani v případě, když má na tomto účtu také své finanční prostředky a musí počkat, až se věci vyřídí v dědickém řízení. Pokud je disponentské právo stanoveno s přesahem smrti majitele, může disponent s prostředky na účtu v rozsahu svých pravomocí zacházet i nadále.
Problémy samozřejmě mohou nastat i při exekuci
S disponentským právem mohou nastat problémy také při případné exekuci.
Pokud se bude exekuce týkat disponenta, tak platí, že exekutor nemůže obstavit účet, kde je dlužník pouze disponentem, což znamená, že majitele účtu by se exekuce dotknout neměla. Jenže v případě, že na daném účtu měl prostředky také disponent a exekutorovi se to podaří doložit, tak musí dané prostředky dobrovolně vydat nebo proti němu bude podána takzvaná poddlužnická žaloba a o vydání prostředků rozhodne soud.
Ještě nepříjemnější situace může nastat pro disponenta, pokud v exekuci bude majitel účtu a disponent tam bude mít své peníze. V případě obstavení účtu se opět bude muset disponent domáhat svých peněz soudně a samozřejmě doložit, že mu tyto prostředky opravdu patří.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
