Dispoziční právo k účtu může pomáhat, ale také působit velké problémy
Dispoziční právo obecně je poskytnutí oprávnění jednou osobou jiné osobě něco užívat s něčím disponovat. Nejčastěji se dispoziční právo týká finančních prostředků a uděluje se k účtům s finančními prostředky. Udělení dispozičního práva k účtu zmocňuje další osobu kromě majitele vstupovat k prostředkům na účtu a disponovat s nimi. Dispoziční práva k účtu však nejsou nikdy stejná jako práva majitele, což může působit velké problémy, ale jsou i situace, kdy to může být výhodou.
Udělení dispozičního práva k účtu je třeba dobře promyslet z hlediska majitele účtu i disponenta. Dispoziční právo může hodně pomáhat, ale i těžce komplikovat život
Jak je řečeno v úvodu, udělením dispozičního práva k účtu, zmocňuje, opravňuje majitel účtu další osobu ke vstupu na účet a nakládání disponování se zde vloženými prostředky. Uvedený krok by si měl vždy předem dobře promyslet nejen majitel účtu, který dispoziční právo uděluje, ale také protistrana čili disponent, který dispoziční právo přijímá. Uvedený počin totiž může být pro obě strany výhodný, ale vždy má i svá úskalí zejména pro disponenta a může způsobovat i velké problémy dokonce i po smrti majitele.
Oběma stranám by tedy ještě před udělením dispozičního práva k účtu jasné, co vše pro ně uvedená situace může znamenat. Prioritní co je třeba si uvědomit je to, že práva majitele účtu a disponenta nejsou nikdy totožná. Disponent má vždy omezená práva v zacházení s danými prostředky. Toto omezení je vždy nastaveno jednak bankou, která účet spravuje a jednak i majitelem účtu. I kdyby majitel účtu chtěl, aby disponent měl s ním shodná práva, banka takový postup povolit nemůže. S uvedeným pravidlem by měly obě strany čili majitel účtu i disponent být srozuměni hned od začátku a přizpůsobit se tomu, aby dispoziční právo mohlo být oběma k užitku. Dispoziční právo s dobře promyšlenými podmínkami může být dobrým pomocníkem v soukromých i firemních vztazích, může pomáhat lidem hodně zaneprázdněným, osobám s omezenou mobilitou i jiným, ale musí být s velkou rozvahou a zvážením všech možných životních situací nastaveny podmínky pro disponenta. Z převážné většiny tyto podmínky čili omezení určuje majitel účtu. Jenže stačí některé věci nedomyslet a velký problém může disponentovi těžce zkomplikovat život, pokud se třeba ve složité situaci k daným prostředkům nedostane a přitom to budou jediné prostředky k použití.
Co disponent s prostředky nikdy dělat nemůže?
Jak již víme z řádků výše, tak disponent nemůže mít nikdy totožná práva, jaká má majitel účtu, protože to zkrátka neumožňují bankovní zákony a pravidla.
Disponent tedy nikdy nemůže:
- zrušit účet,
- určovat dalšího disponenta účtu,
- provádět změny ve smlouvě k účtu,
- sjednat si další služby k účtu či měnit nastavení služeb,
- vzít si úvěr.
Co disponent s prostředky dělat může, pokud to majitel povolí?
- nahlížet do účtu a vstupovat do něho prostřednictvím internetového bankovnictví,
- provádět platební transakce a zadávat i rušit platební příkazy,
- vkládat peníze na účet a vybírat peníze z bankomatu.
Rozsah dispozic určuje vždy majitel účtu a musí přitom samozřejmě postupovat dle pravidel určených bankou. Ale ten rozsah pravomocí, které majitel disponentovi určit může, může být širší i užší a může je také měnit i bez předchozího upozornění disponenta.
Majitel účtu může dispoziční právo k účtu kdykoli disponentovi odebrat
I v případě, že je k účtu dispoziční právo, hlavní rozhodovací pravomoc má vždy majitel účtu a majitel účtu si také rozhoduje, co s dispozičním právem bude. Pokud se majitel účtu kdykoli rozhodne dispoziční práva disponentovi omezit nebo dokonce odebrat, má na to plné právo a dokonce to nemusí disponentovi ani oznámit předem.
Pokud si tedy disponent chce vlažit vlastní finanční prostředky na účet, k němuž má právě jen dispoziční práva, je nutné být v daném ohledu velmi opatrný. Stačí totiž nedorozumění či nesvár s majitelem účtu a k prostředkům nemusí být možné se určitou dobu vůbec dostat. Tím, že majitel účtu odebere či omezí disponentovi práva, může mu prostředky třeba i delší dobu na účtu zablokovat a disponent se k nim dostane jen s pomocí soudu, když podá na majitele účtu příslušnou žalobu. Banka v daném případě nemůže disponentovi pomoci, protože je pouze zprostředkovatelem dispozičního práva, ale do podmínek stanovených k danému právu majitelem účtu vstupovat nemůže a nemůže je ani měnit i kdyby ve vztahu mezi majitelem účtu a disponentem docházelo k neoprávněnému jednání. Pomoci může v dané záležitosti skutečně jen soud. Majitel účtu samozřejmě nemá právo disponentovi zadržovat jeho finanční prostředky a soud samozřejmě po prozkoumání situace rozhodne o vydání prostředků disponentovi. Jenže bez důkazů, že dané finanční prostředky disponentovi patří, se situace neobejde a záležitost se zřejmě nějakou dobu potáhne.
Další problém může nastat pro disponenta v případě smrti majitele účtu, když nebude dispoziční právo dáno s posmrtným přesahem disponent se, až do vyřízení dědictví k účtu vůbec nedostane
Ve chvíli stanovení dispozičního práva by měl majitel situaci ošetřit také pro případ své možné smrti, protože pokud tak neučiní, opět může disponentovi způsobit velké problémy. Dispoziční právo se již v okamžiku založení nebo i případně později dá nastavit dvěma způsoby. Může platit buď jen za života majitele, nebo i po jeho smrti. K uvedené záležitosti musí být dispoziční smlouva správně nastavena. Pokud majitel účtu zemře, dispoziční právo zanikne, pokud v dispoziční smlouvě není předem výslovně stanoveno, že má toto právo pokračovat právě i po smrti majitele účtu. V případě, že dispoziční právo není stanoveno s přesahem smrti majitele, tak se disponent k účtu od okamžiku smrti majitele vůbec nedostane, ani v případě, když má na tomto účtu také své finanční prostředky a musí počkat, až se věci vyřídí v dědickém řízení. Pokud je disponentské právo stanoveno s přesahem smrti majitele, může disponent s prostředky na účtu v rozsahu svých pravomocí zacházet i nadále.
Problémy samozřejmě mohou nastat i při exekuci
S disponentským právem mohou nastat problémy také při případné exekuci.
Pokud se bude exekuce týkat disponenta, tak platí, že exekutor nemůže obstavit účet, kde je dlužník pouze disponentem, což znamená, že majitele účtu by se exekuce dotknout neměla. Jenže v případě, že na daném účtu měl prostředky také disponent a exekutorovi se to podaří doložit, tak musí dané prostředky dobrovolně vydat nebo proti němu bude podána takzvaná poddlužnická žaloba a o vydání prostředků rozhodne soud.
Ještě nepříjemnější situace může nastat pro disponenta, pokud v exekuci bude majitel účtu a disponent tam bude mít své peníze. V případě obstavení účtu se opět bude muset disponent domáhat svých peněz soudně a samozřejmě doložit, že mu tyto prostředky opravdu patří.
Podobné články
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
Zaměstnancům na dohody půjde nově srážet z náhrad i záloh odměny, pokud částky nenáleží
Nadcházející novela zákoníku práce přinese mimo jiné i změny ohledně srážek z výdělku pracovníků…
Více informací
Práce přesčas a zohlednění či nezohlednění odměny ve mzdě
Při práci zaměstnanců přesčas si zaměstnavatelé musí kromě jiných pravidel hlídat otázku spravedlivého…
Více informací
Podpora státu v zaměstnávání seniorů má prokazatelnou návratnost
Firmy stále důrazněji apelují na stát potažmo zákonodárce, aby věnovali větší pozornost úpravě podmínek…
Více informací
