Mimosoudní vymáhání pohledávek má své klady i zápory
Nepříjemnosti s neuhrazením pohledávek ze strany obchodních partnerů nebo zákazníků podle průzkumů alespoň někdy řešilo nebo řeší až 80 procent podnikatelů. Jak se v takovém případě zachovat, aby se podnikatel domohl toho co mu patří, nemusel záležitost řešit soudně a současně ve věci postupoval v souladu s právem i základními etickými pravidly? Řešením může být mimosoudní vymáhání, ale i zde je vždy nutné znát pravidla tohoto postupu.
Každý podnikatel by se měl ve vlastním zájmu před vymáháním pohledávek chránit prevencí
Jak napovídá úvod, vymáhání neuhrazených pohledávek je vždy velmi nepříjemná záležitost, která podnikatele většinou stojí nemálo času, energie často i finančních prostředků. Je tedy vždy důležité, aby každý podnikatel myslel v dané záležitosti na prevenci, neboli jak se do problému s vymáháním pohledávek pokud možno vůbec nedostat.
Základním preventivním krokem před nutností vymáhání neuhrazených pohledávek je prověřování partnerů i klientů a požadování záruk či záloh zejména v počátcích vztahů, kdy se obě strany neznají.
Dalším zásadním preventivním opatřením je mít vše zásadní vždy dohodnuto písemně s jednoznačnými podmínkami srozumitelnými a prokazatelně akceptovanými protistranou. To znamená vždy mít písemnou smlouvu s jasným stanovením toho, co má být splněno do kdy a samozřejmě s jednoznačným vymezením platebních podmínek. Jednoznačně musí být řečeno. Kolik má být uhrazeno, do kdy a jakým způsobem úhrada proběhne. Prozíraví obchodní partneři pamatují i na ujednání podmínek pro případy, když by nastal s platbou problém.
Před vymáháním pohledávky je třeba dát protistraně šanci k nápravě a zaslat upomínku či upomínky
Pokud snaha o předcházení problému s neuhrazenou pohledávkou či pohledávkami navzdory veškeré prevenci selže a problém se objeví, pak je pro stranu, která čeká na neuhrazenou platbu začít problém řešit co nejdříve a postupovat systematicky. Nejeden nepříjemný problém, pokud se začne řešit včas, se dá vyřešit docela rychle, vzájemnou komunikací stran vztahu bez použití sankcí, bez nutnosti řešit problém soudně a podobných nepříjemností.
Pohledávky jsou přirozenou součástí podnikatelských obchodních vazeb a pečlivý podnikatel případně jeho pravá ruka účetní má vždy alespoň rámcový přehled o stavu pohledávek zvláště těch neuhrazených. Při této pečlivosti se většinou velmi brzy přijde na to, pokud se objeví problém s neuhrazenou pohledávkou nebo i jen opožděnou platbou. Ve chvíli, kdy se uvedený problém objeví, je nutné mu okamžitě věnovat pozornost a začít jej řešit. Prvním krokem ke klidnému řešení je snaha o navázání kontaktu a zaslání upomínky.
Upomínka je nenásilné upozornění strany, která má plnit závazek, že nastal svrchovaný čas k plnění a závazek plněn není. Jedná se o připomenutí povinnosti plnění uhrazení dlužné částky. Zapomínání je přirozená lidská vlastnost, která se může objevit i u nejspolehlivějšího obchodního partnera a může být způsobeno velkým pracovním přetížením. Případně mohou protistraně nastat i jiné závažné překážky, které znemožňují závazek plnit, ale zájem na řešení protistrana má. Správná upomínka je upozornění na vznik problému s prostorem k nápravě. Upomínek je možné zaslat i více za sebou, žádné omezení počtu upomínek zákonem stanoveno není.
Zasílání upomínky, před započetím s vymáháním pohledávky není povinné, ale předpokládá se, a pokud upomínka zaslána nebude, tak v případě, že dojde k soudnímu řízení ohledně neuhrazené pohledávky, bude soud hodnotit tento postup jako nedostatečný a nepřizná věřiteli náhradu nákladů řízení.
Upomínka je prvním krokem k mimosoudnímu vymáhání pohledávky
Upomínka je prvním krokem k mimosoudnímu vyřešení neuhrazené pohledávky. Je to upozornění na problém a současně prostor pro vyřešení situace nápravou bez sankcí. Po zaslání upomínky se v mnoha případech podaří problém s neuhrazenou pohledávkou, podaří vyřešit velmi rychle a přirozeně. Protistrana se rozpomene na nutnost plnění a závazek splní okamžitě nebo dá najevo svůj zájem si dohodnout řešení situace a závazek vyrovná později dohodnutým způsobem prostřednictvím splátkového kalendáře, dohodou o narovnání nebo třeba dohodou o částečném odpuštění dluhu a zaplacení jen části dlužné částky.
Mimosoudní vymáhání pohledávky si může řešit věřitel s dlužníkem sám nebo si najmout agenturu, která řeší vymáháni za věřitele
Jak už název napovídá, mimosoudní řešení dlužné pohledávky je řešení bez soudního rozhodnutí, někdy zcela bez zásahu advokáta, bez platebního rozkazu a podobných náležitostí. Řešení je v daném případě možné dvojí buď si situaci řeší věřitel a dlužník samostatně bez asistence další strany, nebo do vztahu vstupuje agentura na vymáhání dluhů, která záležitost řeší za věřitele z jeho pověření.
Oba způsoby mají samozřejmě své klady i zápory a oba si musí věřitel, čili strana, která se snaží získat prostředky, které jí právem patří dobře promyslet. Věřitel, který se snaží se mimosoudním vymáháním domoci prostředků, které mu náleží, ale zaplaceny mu nebyly, má tedy možnost řešit si situaci sám respektive s dlužníkem vzájemnou dohodou, nastavením podmínek řešení a následným vyčkáním na splnění těchto podmínek. Uvedený způsob je úspěšný pokud je na straně dlužníka uznání dluhu a vůle problém řešit a vyřešit.
Druhou možností pro věřitele, jak daný problém vyřešit je najmout si specialisty na vymáhání dluhů, kteří problém s dlužníkem vyřeší bez jeho čili věřitelovy účasti. Nejrůznějších agentur na mimosoudní vymáhání pohledávek je celá řada. Otázkou je, zda jde skutečně o profesionály, kteří při vymáhání dluhů používají zákonné postupy systematického opakovaného působení na dlužníka vedoucí k úhradě dluhu, nebo zda jde o postupy na hraně či za hranou zákona. Častější bohužel bývá druhá varianta, která následně může způsobit velmi nepříjemné problémy samotnému věřiteli.
Použitím agentury na vymáhání pohledávek se věřitel nejednou může dostat do velmi prekérní situace, kdy bude trestně stíhán za to, že si k vymožení své pohledávky vybral agenturu, která nerespektuje zákon a vůči dlužníkům používá nezákonné prostředky. V takovém případě se věřitel stává podílníkem na nezákonném jednání s dlužníkem, za což mu pochopitelně hrozí trest. Použití daného způsobu k vyřešení nezaplacené pohledávky je nutné si vždy z pozice věřitele velmi dobře promyslet. Snaha nedostat se do soudní síně a řešit pohledávku mimosoudní cestou, může při použití nesprávné cesty naopak do soudní síně vést.
Lepší cestou, než vymáhací agentura je zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu
Pokud se dohoda s dlužníkem ohledně řešení pohledávky věřiteli nedaří, dlužník nemá snahu situaci řešit nebo si věřitel prostě příliš netroufá s dlužníkem jednat. Může věc zkusit řešit předžalobní výzvou.
Předžalobní výzva je jakýmsi posledním mimosoudním varováním dlužníka, že je nutné situaci řešit a závazek splnit, jinak jeho plnění nařídí soud.
V předžalobní výzvě věřitel korektně, ale důrazně a jednoznačně dává dlužníkovi najevo, že pokud nezačne plnit v nejbližší době obvykle do sedmi dnů svoji povinnost, bude následovat podání žaloby k soudu pro neplnění povinností plynoucích z daného závazku.
Předžalobní výzva musí obsahovat:
- popsání situace a úkonů, z nichž pohledávka vznikla,
- celkovou výši dlužné částky,
- délku lhůty, do které má dlužník pohledávku zaplatit, pokud nechce soud,
- platební údaje věřitele pro zaslání dlužné částky.
Předžalobní výzvu je nutné zaslat doporučeně na poslední známou adresu dlužníka. U předžalobní výzvy je nutné prokázat, že byla dlužníkovi odeslána, což lze právě prostřednictvím potvrzení o doporučeném odeslání písemnosti. Není zde třeba prokazovat doručení písemnosti dlužníkovi, zásadní je doklad o odeslání.
Předžalobní výzva už je posledním krokem ve snaze o mimosoudní jednání, ale často bývá také krokem nejúčinnějším, který na dlužníka skutečně zabere. Pro věřitele pak jde o krok jednoznačně legitimní učiněný za pomoci práva.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Smlouva o dílo se dá ukončit dohodou nebo také odstoupením
Smluvní vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má ideálně skončit, tak, že dílo je dokončeno a předáno objednateli, tak…
Více informací
