Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Náhrada mzdy za dovolenou má pravidla, která musí znát zaměstnavatel i zaměstnanec

Pravidla náhrady mzdy za dovolenou určuje svými ustanoveními zákoník práce. Jenže i situace kolem dovolené je u každého zaměstnance individuální a ani ohledně náhrad mzdy nelze striktně aplikovat jednu šablonu postupu. Může nastat situace, kdy zaměstnanec musí už poskytnutou náhradu vracet a někdy může být sražena či dokonce vymáhána soudně.

Náhrada mzdy za dovolenou má pravidla, která musí znát zaměstnavatel i  2.jpg
Datum článku: 16. 01. 2020

S náhradou mzdy za dovolenou se musí přesně podle zákona a čerpání dovolené je nutností

Dovolená je časem pro regeneraci, načerpání nových sil a klid zaměstnance, ale zaměstnavatel, kterému zákoník práce stanoví, aby s dovolenou pro zaměstnance řádně zacházel a rozvrhoval ji tak, aby každý zaměstnanec v uvedeném ohledu měl přesně to, co zákon určuje, musí být naopak hodně bdělý a ve střehu.

Každému zaměstnanci, který čerpá řádnou dovolenou, vždy přísluší odpovídající náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. U zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je samozřejmě snazší, správně stanovit kolik peněz v době čerpání dovolené dostane, protože za každý den náleží stejná částka mzdy či platu. V případě, kdy zaměstnanec pracuje v nestejně dlouhých směnách, už může být těžší, správně určit kolik mu náleží při čerpání dovolené, protože za každý den to může být jiná částka, podle toho kolik hodin by v daný den v práci odsloužil. Aby se v daném případě předešlo chaosu a nesprávnému odměňování, může zaměstnavatel v daném případě poskytovat zaměstnancům v době dovolené poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku z průměrné délky směny.

Jednoznačně však platí, že čerpání dovolené musí být součástí každého pracovního poměru. Ze zákona nesmí dojít k situaci, že by pracující zaměstnanec nečerpal dovolenou a byla mu pouze proplácena. Každý zaměstnavatel naopak povinně musí stanovit harmonogram dovolené a určovat její čerpání, tak aby si každý zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou v době, za níž náleží a v odpovídajícím rozsahu. Daná pravidla určují paragrafy 217 a 218 zákoníku práce.

Vždy když pracovní poměr končí, musí být poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou

Ukončení pracovního poměru je také přirozenou součástí pracovněprávních vztahů a vždy je nutně se v dané záležitosti soustředit kromě jiného i na správné vyřešení případné nevyčerpané dovolené končícího pracovníka. V daném případě může být situace řešena, tak že si zaměstnanec dovolenou dočerpá ještě před tím, než pracovní poměr skončí. Pokud ale takové řešení není možné, pak musí být končícímu pracovníkovi poskytnuta náhrada mzdy za všechny dny dovolené, které mu ze zákona náleží a které nevyčerpal. Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, kterou nestačil vyčerpat, musí být poskytnuta i pracovníkovi, který dostal okamžitou výpověď třeba pro zanedbání povinností.

Zaměstnanec by měl vědět i to, že někdy může nastat situace, kdy je nutné poskytnutou mzdu za dovolenou vrátit

Jak je vidět z výše uvedených řádků, zákon poměrně hodně chrání právo zaměstnance, aby za práci dostal i při dovolené náhradu mzdy a taktéž, aby tuto náhradu dostal v případě, když z vážných důvodů dovolenou čerpat nemůže. Každá  zásadní záležitost ovšem mívá i opačnou stránku věci a má ji i náhrada mzdy. Může nastat i situace, kdy je nutné již poskytnutou náhradu mzdy zaměstnavateli vracet.

Zaměstnanec je ze zákona povinen, vrátit zaměstnavateli již poskytnutou náhradu mzdy případně část této náhrady pokud na ni nevzniklo právo či toto právo zaměstnanec ztratil.

Uvedená situace může nastat třeba, když zaměstnanec čerpal dovolenou ve zkušební době, ještě než si odpracoval potřebou dobu k nároku a následně skončil pracovní poměr opět dříve, než byla odpracována potřebná doba. Nepříjemnou situací, kdy může dojít ke krácení dovolené a náhrady mzdy, bývají i neomluvené absence zaměstnance, kdy opět může nastat chvíle, že zaměstnanec musí vracet poskytnutou náhradu mzdy.

Pokud by se zaměstnanec neměl k vrácení uvedené náhrady, která mu nenáleží, může si ji zaměstnavatel z příjmu zaměstnance srazit, nebo ji případně po zaměstnanci i soudně vymáhat. Více zde.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Dohody konané mimo pracovní poměr a rok 2020

Dohody konané mimo pracovní poměr a rok 2020

Datum článku: 14. 01. 2020

I v roce 2020 bude mnoho pracovníků vykonávat pro zaměstnavatele práci na základě některé z dohod konaných mimo…

Více informací
Těhotenství ve zkušební době a výpověď mohou mít k sobě  nebezpečně blízko

Těhotenství ve zkušební době a výpověď mohou mít k sobě nebezpečně blízko

Datum článku: 13. 01. 2020

Těhotenství je výjimečný stav v životě ženy, který i v případě, že probíhá zcela přirozeně a není…

Více informací
Tolerance pěti dnů zpoždění s daňovým přiznáním bez sankce snad zůstane

Tolerance pěti dnů zpoždění s daňovým přiznáním bez sankce snad zůstane

Datum článku: 10. 01. 2020

Ministerstvo financí se chystá zrušit v současnosti platící toleranci pěti dnů pro zpoždění podání daňového…

Více informací
Uchazeči o zaměstnání musí úřadu práce hlásit pracovní neschopnost v den vystavení neschopenky, aby nebyli vyřazeni z evidence

Uchazeči o zaměstnání musí úřadu práce hlásit pracovní neschopnost v den vystavení neschopenky, aby nebyli vyřazeni z evidence

Datum článku: 10. 01. 2020

Uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci úřadu práce musí vždy myslet na to, že tato evidence má zákonem…

Více informací