Náhrada mzdy za dovolenou má pravidla, která musí znát zaměstnavatel i zaměstnanec
Pravidla náhrady mzdy za dovolenou určuje svými ustanoveními zákoník práce. Jenže i situace kolem dovolené je u každého zaměstnance individuální a ani ohledně náhrad mzdy nelze striktně aplikovat jednu šablonu postupu. Může nastat situace, kdy zaměstnanec musí už poskytnutou náhradu vracet a někdy může být sražena či dokonce vymáhána soudně.
S náhradou mzdy za dovolenou se musí přesně podle zákona a čerpání dovolené je nutností
Dovolená je časem pro regeneraci, načerpání nových sil a klid zaměstnance, ale zaměstnavatel, kterému zákoník práce stanoví, aby s dovolenou pro zaměstnance řádně zacházel a rozvrhoval ji tak, aby každý zaměstnanec v uvedeném ohledu měl přesně to, co zákon určuje, musí být naopak hodně bdělý a ve střehu.
Každému zaměstnanci, který čerpá řádnou dovolenou, vždy přísluší odpovídající náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. U zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je samozřejmě snazší, správně stanovit kolik peněz v době čerpání dovolené dostane, protože za každý den náleží stejná částka mzdy či platu. V případě, kdy zaměstnanec pracuje v nestejně dlouhých směnách, už může být těžší, správně určit kolik mu náleží při čerpání dovolené, protože za každý den to může být jiná částka, podle toho kolik hodin by v daný den v práci odsloužil. Aby se v daném případě předešlo chaosu a nesprávnému odměňování, může zaměstnavatel v daném případě poskytovat zaměstnancům v době dovolené poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku z průměrné délky směny.
Jednoznačně však platí, že čerpání dovolené musí být součástí každého pracovního poměru. Ze zákona nesmí dojít k situaci, že by pracující zaměstnanec nečerpal dovolenou a byla mu pouze proplácena. Každý zaměstnavatel naopak povinně musí stanovit harmonogram dovolené a určovat její čerpání, tak aby si každý zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou v době, za níž náleží a v odpovídajícím rozsahu. Daná pravidla určují paragrafy 217 a 218 zákoníku práce.
Vždy když pracovní poměr končí, musí být poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou
Ukončení pracovního poměru je také přirozenou součástí pracovněprávních vztahů a vždy je nutně se v dané záležitosti soustředit kromě jiného i na správné vyřešení případné nevyčerpané dovolené končícího pracovníka. V daném případě může být situace řešena, tak že si zaměstnanec dovolenou dočerpá ještě před tím, než pracovní poměr skončí. Pokud ale takové řešení není možné, pak musí být končícímu pracovníkovi poskytnuta náhrada mzdy za všechny dny dovolené, které mu ze zákona náleží a které nevyčerpal. Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, kterou nestačil vyčerpat, musí být poskytnuta i pracovníkovi, který dostal okamžitou výpověď třeba pro zanedbání povinností.
Zaměstnanec by měl vědět i to, že někdy může nastat situace, kdy je nutné poskytnutou mzdu za dovolenou vrátit
Jak je vidět z výše uvedených řádků, zákon poměrně hodně chrání právo zaměstnance, aby za práci dostal i při dovolené náhradu mzdy a taktéž, aby tuto náhradu dostal v případě, když z vážných důvodů dovolenou čerpat nemůže. Každá zásadní záležitost ovšem mívá i opačnou stránku věci a má ji i náhrada mzdy. Může nastat i situace, kdy je nutné již poskytnutou náhradu mzdy zaměstnavateli vracet.
Zaměstnanec je ze zákona povinen, vrátit zaměstnavateli již poskytnutou náhradu mzdy případně část této náhrady pokud na ni nevzniklo právo či toto právo zaměstnanec ztratil.
Uvedená situace může nastat třeba, když zaměstnanec čerpal dovolenou ve zkušební době, ještě než si odpracoval potřebou dobu k nároku a následně skončil pracovní poměr opět dříve, než byla odpracována potřebná doba. Nepříjemnou situací, kdy může dojít ke krácení dovolené a náhrady mzdy, bývají i neomluvené absence zaměstnance, kdy opět může nastat chvíle, že zaměstnanec musí vracet poskytnutou náhradu mzdy.
Pokud by se zaměstnanec neměl k vrácení uvedené náhrady, která mu nenáleží, může si ji zaměstnavatel z příjmu zaměstnance srazit, nebo ji případně po zaměstnanci i soudně vymáhat. Více zde.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Preventivní novinku ochrany podnikatelů před úpadkem schválila vláda
Prevence je vždycky lepší, než léčit již rozběhlé onemocnění a neplatí to jen pro zdraví lidské, ale i pro…
Více informací
