Náhrady výdělku za nemoc či úraz nezaměstnaným by měly dostat jednotná kritéria výpočtu
Náhrada mzdy nezaměstnaným po pracovním úrazu či nemoci z povolání se nepočítá všem podle stejných kritérií, ale mělo by se to změnit.
Všem nezaměstnaným by se měla náhrada výdělku po úrazu počítat stejně
Mohlo by se zdát, že pracovní úraz či nemoc z povolání a nezaměstnanost staví všechny jedince, ke kterým se osud zachoval takto macešsky, do jedné řady, ale není tomu tak. I když situace vypadá stejně. Mohou mít dva takto stejně osudem zkoušení zaměstnanci odlišné dorovnání mzdy, pokud jejich bývalí chlebodárci byli pojištěni každý u jiné pojišťovny. Zákonodárci nyní usilují o to, aby byl postup v dané věci shodný. Návrh novely, který by takový postup dovoloval, už vláda schválila.
Dvě pojišťovny vycházejí z minimální mzdy, ale každá jinak
Každý zaměstnanec, který utrpí úraz při plnění pracovních povinností nebo je ze stejného důvodu postižen nemocí z povolání, má právo na náhradu mzdy, kterou si z výše uvedených příčin nemohl vydělat. Zaměstnavatel je povinen takovou náhradu zaměstnanci poskytnout v rozsahu v jakém za škodu odpovídá. Náhrada mzdy má také kompenzovat rozdíl mezi průměrným výdělkem dosahovaným před úrazem a příjmem po zranění či nemoci.
Uvedenou kompenzaci zaměstnavatel dorovnává zaměstnancům včetně těch bývalých z pojištění, které má sjednáno u České pojišťovny nebo Kooperativy. Háček je však právě v tom, u které z pojišťoven je zaměstnavatel pojištěn, protože každá má jiná kritéria pro výpočet dané částky.
Obě pojišťovny sice vycházejí z částky minimální mzdy, ale každá jinak. Česká pojišťovna vychází v případě nezaměstnaných z aktuální minimální mzdy. Kooperativa bere jako určující minimální mzdu, která platí v době, kdy se pracovník po úrazu zaevidoval mezi uchazeče o práci.
Podle výše uvedené novelizace by se v budoucnu za uvedené situace, mělo vždy vycházet z minimální mzdy, která platila v okamžiku registrace do evidence nezaměstnaných. Pokud bude novela úspěšná, mohla by platit už za půl roku, kdyby se podařilo prosadit zrychlené řízení. V případě běžného legislativního procesu by změna mohla přijít až za rok.
Podobné články
Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…
Více informacíIzolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.
Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže
Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.
Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.
Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.
Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.
Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.
Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.
Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.
Na zahrádky restaurací i za kulturou od sedmnáctého května s negativním testem potvrzením nebo čestným prohlášením o očkování či prodělání Covidu
Od pondělí 17. května 2021 dojde k dalšímu většímu rozvolňování protiepidemických opatření. Lidé budou moci…
Více informací
Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021
Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…
Více informací
