Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Návštěva zaměstnance u lékaře si žádá spravedlivé a správné posouzení

Návštěva zaměstnance u lékaře je přirozenou zákonnou potřebou, kterou musí zaměstnavatelé povinně akceptovat, zaměstnancům k ní poskytnout určitý čas a tento čas dokonce často také proplatit. Správné a spravedlivé splnění těchto povinností nemusí být úplně snadné a nejednou může kvůli uvedené záležitosti vzniknout mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nepříjemné napětí. Pojďme se podívat na nejčastější problémy v dané problematice z hlediska zaměstnavatelů.

Návštěva zaměstnance u lékaře si žádá spravedlivé a správné po 2.jpg

Datum článku: 16. 02. 2023

Zaměstnavatel musí vůči potřebě zaměstnance navštívit lékaře postupovat vždy v souladu se zákonem a současně i s respektem k individuální konkrétní situaci daného zaměstnance

Ani ten nejzdravější zaměstnanec se tu a tam nevyhne potřebě navštívit nějakého lékaře. Mnozí zaměstnanci pak potřebují lékaře navštěvovat lékaře dokonce pravidelně a všichni zaměstnanci by ve vlastním zájmu měli chodit minimálně na běžné preventivní prohlídky. Zákoník práce na uvedené záležitosti přímo pamatuje ve svých ustanoveních ohledně důležitých překážek v práci na straně zaměstnance § 199 na povinné poskytnutí pracovního volna zaměstnavatelem a v některých případech to musí být dokonce pracovní volno s náhradou mzdy.

Přesné vymezení k této záležitosti je v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kde je ohledně vyšetření, ošetření u lékaře obecně stanoveno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na dobu nezbytně nutnou, pokud je toto vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a pokud uvedené vyšetření či ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Dále je zde taktéž stanoveno, že zaměstnanec může požadovat také volno k návštěvě jiného než nejbližšího zdravotnického zařízení a volno s náhradou mzdy mu musí být poskytnuto také. Ale v daném případě však náleží náhrada mzdy pouze za dobu, kterou by zaměstnanec za daným účelem strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení. Pracovní volno se i zde poskytuje na dobu nezbytně nutnou.

Z uvedeného tedy plyne, že zaměstnanec má sice zákonný nárok na poskytnutí placeného volna k návštěvě lékaře a toto volno mu musí být za určitých podmínek i proplaceno, ale má to i své podmínky. Z těchto podmínek pro zaměstnance plyne, že zaměstnanec pokud je to možné by si měl návštěvu lékaře obstarat mimo pracovní dobu. Pokud není možné, aby ono vyšetření či ošetření proběhlo mimo pracovní dobu, má zaměstnanec nárok na ono poskytnutí volna na nezbytně nutnou dobu a proplacení takové nezbytně nutné doby.

Zaměstnanec má tedy povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance na pracovišti, pokud zaměstnanec potřebuje navštívit lékaře z důvodů vyšetření či ošetření a poskytnout danému zaměstnanci pracovní volno i s náhradou mzdy na onu dobu nezbytně nutnou.

Problémem pro zaměstnavatele většinou nebývá v poskytnutí tohoto volna ani v poskytnutí náhrady mzdy jako takové. Problém může být se stanovením doby nezbytně nutné k dané návštěvě. Zákon totiž stanovení této doby specifikuje dosti nepřesně. Jak je řečeno výše, má se jednat o dobu, kterou zaměstnanec za daným účelem stráví v nejbližším zdravotnickém zařízení. Do uvedené doby se započítá i nutná doba čekání na ošetření a doba nutná k přesunu od lékaře do zaměstnání.

Jenže uvedená doba se většinou dá velmi těžko určit striktně shodně pro všechny zaměstnance, každou situaci a každé období.

Pokud má zaměstnavatel postupovat správně a spravedlivě musí vždy jednat podle zákona, ale současně i individuálně s ohledem na konkrétní situaci, druh vyšetření či ošetření i aktuální zdravotní dopravní i jiné podmínky onoho konkrétního zaměstnance. Bez individuálního přístupu a posouzení každé jednotlivé žádosti jednotlivého zaměstnance o poskytnutí volna k návštěvě lékaře se zaměstnavatel v dané situaci neobejde.

Zaměstnavatel může mít stanovena určitá obecná pravidla pro zaměstnance ohledně návštěvy lékaře, která však musí být stanovena s ohledem na všechna práva zaměstnanců i s prostorem k individuálním potřebám

Jak ukazují řádky výše plnit uvedené povinnosti ohledně poskytování volna k návštěvě lékaře a proplácení tohoto volna správně i spravedlivě vůči všem zaměstnancům ve všech situacích, není pro zaměstnavatele vůbec snadné. Kromě znalosti zákonů a práv zaměstnance je zde nezbytný individuální přístup i určitá znalost zdravotní problematiky a osobních poměrů konkrétního zaměstnance.

Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit určitá obecná pravidla pro všechny zaměstnance ohledně toho, jak postupovat pokud potřebují uvolnit k návštěvě lékaře, jakým způsobem si mohou o toto volno požádat, zda je potřeba doložit potvrzení či nikoli nebo jak mají zaměstnanci postupovat, pokud potřebují uvolňovat k lékaři pravidelně.

Tato pravidla je vždy nutné určovat s velmi pečlivým uvažováním a respektem k lidským právům i ochraně zdraví i s určitou znalostí fungování zdravotnického systému.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařizovat, že musí za účelem potřebné návštěvy lékaře volit vždy ono nejbližší zařízení, které je schopno danou péči poskytnout, protože zaměstnanec má právo na svobodnou volbu lékaře. Každý zaměstnavatel musí vždy akceptovat také to, že postup péče si určuje vždy lékař a zaměstnanec u mnoha specializovaných vyšetření nemá možnost volit si termín či dobu ošetření. Stejně tak si lékař konkrétní ordinace určuje pořadí pacientů a pacient většinou jen těžko ovlivní, jak dlouho bude na vyšetření čekat. Podobných aspektů a situací, které je nutné zohledňovat, jak při stanovování pravidel ohledně poskytování volna k návštěvě lékaře a proplácení tohoto volna, tak při konkrétním poskytování těchto záležitostí je vždy celá řada.

K řešení této problematiky je nutné přistupovat s maximální odpovědností, pečlivým posouzením situace konkrétního zaměstnance i vysokým respektem k lidskému zdraví.