Nepřetržitý odpočinek zaměstnance při více zaměstnáních nebo dohodách
Doba nepřetržitého odpočinku zaměstnance v pracovním procesu je nařízena přímo zákoníkem práce. Zaměstnavatelé mají tedy povinnost hlídat rozvržení pracovní doby tak, aby nařízení ohledně nepřetržitého odpočinku ve dnech i týdnech byla splněna. Jenže jak je to s nepřetržitým odpočinkem při více zaměstnáních nebo u dohod o pracích mimo pracovní poměr.
Nepřetržitý odpočinek při více pracovních poměrech se posuzuje u každého pracovního poměru samostatně
Na to, že má každý zaměstnavatel ze zákona povinnost zaměstnancům správně stanovit dobu odpočinku nejen mezi směnami, už upozorňuje jeden z předchozích článků tohoto portálu. Znamená to, že každý zaměstnavatel musí, rozvrhnou pracovní dobu tak, aby se každému zaměstnanci dostalo stejně dlouhé doby ospočinku mezi směnami i v pracovním týdnu k regeneraci sil.
Připomínáme, že zákoník práce nekompromisně stanoví, že nepřetržitý denní odpočinek v pracovním poměru pro dospělého zaměstnance musí činit nejméně 11 hodin v období 24 hodin po sobě jdoucích. U mladistvých zaměstnanců musí být tato délka odpočinku nekompromisně dodržena vždy. U zaměstnanců starších 18 let zákon povoluje zkrácení této nutné doby denního odpočinku zaměstnanců v nezbytně nutných situacích. Platí však také, že zkrácení nepřetržité doby denního odpočinku musí být zaměstnanci vždy bezprostředně následně nahrazeno. Stejně tak jako dodržení nepřetržitého denního odpočinku musí zaměstnanec hlídat i dodržení nezbytného odpočinku v pracovním týdnu, který musí činit nejméně 35 hodin. Uvedený postup je koncipován pro jednotlivé standardní pracovní vztahy vzešlé z pracovního poměru.
Jenže, může nastat i situace, že zaměstnanec má uzavřeno současně více pracovních poměrů u více zaměstnavatelů. Jak má pak zaměstnavatel řešit dodržení nutné doby odpočinku daného zaměstnance, aby neporušil zákon?
V dané situaci je zákonem stanoveno, že se doba nepřetržitého odpočinku zaměstnance posuzuje u každého pracovního poměru samostatně, pokud zákon nestanoví jinak. Znamená to, že pokud má zaměstnanec uzavřeno více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, tak je každý ze zaměstnavatelů zodpovědný za dodržení doby odpočinku ve vztahu, který se zaměstnancem uzavřel.
Pokud zaměstnanec pracuje v pracovním poměru u zaměstnavatele A od 8 do 15 hodin a v dalším pracovním poměru u zaměstnavatele B, od 18 do 21 hodin. Tak dodržení nepřetržité doby odpočinku pro pracovní poměr A se týká období od uplynutí 15 hodiny jednoho dne do začátku pracovní doby v dalším dnu opět v tomtéž pracovním poměru. Zaměstnavatele se tudíž nijak netýká, že má zaměstnanec uzavřen ještě jiný pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem. Pokud by však zaměstnavatel uzavřel s jedním zaměstnancem více pracovních vztahů, to znamená, že by zaměstnanec pracoval u téhož zaměstnavatele v pracovním poměru hlavním i v pracovním poměru vedlejším, musí zaměstnavatel uzavřít oba vztahy, tak aby odpovídaly zákonným předpisům i ohledně doby odpočinku. Uvedené nemusí být snadné a situaci je vždy třeba pečlivě promyslet ve vzájemné spolupráci se zaměstnancem.
Dohod konaných mimo pracovní poměr čili DPP nebo DPČ se klasická konce nepřetržitého odpočinku většinou netýká, pokud si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám
U dohod konaných mimo pracovní poměr je ohledně doby odpočinku specifická situace Už sám název uvedeného pracovního vztahu říká, že jde o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřenou mimo pracovní poměr. Stejnou koncepci ohledně nepřetržité doby odpočinku zaměstnance, jaká se uplatňuje v klasickém pracovním poměru, zde většinou není možné aplikovat. V uvedených dohodách si většinou zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem rozvrhuje pracovní dobu do velké míry sám. Většina dohod je navíc uzavírána pro splnění určitého konkrétního úkolu na dobu do splnění úkolu a jednoznačné rozložení hodin k výkonu úkolu nebývá stanoveno. U každé dohody je tedy nutné vycházet při nastavení jejích podmínek z konkrétní individuální situace a hlavně z úkolu, pro který je uzavírána.
Podobné články
Se začátkem roku 2024 dojde ke zrušení institutu plátcových pokladen
Balíček úsporných opatření, který vstoupí v platnost s počátkem roku 2024, přinese rozsáhlé změny v oblasti…
Více informací
Třinácté platy a odměny se budou ve firmách rozdávat i v roce 2023
Jak se blíží konec roku, je zvykem, že společnosti obdarovávají své zaměstnance. Mezi nejoblíbenější formy odměn…
Více informací
Firemní školky se zřejmě od roku 2024 stanou daňově nevýhodným benefitem pro zaměstnance
Firemní mateřské školky byly dosud pro zaměstnance výhodné nejen z podstaty svého účelu samotného, ale také…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
