Obchodní společnosti ve vlastnictví státu musí ze zákona poskytovat informace veřejnosti
Právo žádat a dostávat informace patří v naší zemi k jedněm z nejzákladnějších. Jenže uplatňování daného práva v praxi může být třeba v případě firem často problém. Zvláště velké státní firmy bývají na informace skoupé a odmítají je poskytovat hlavně médiím ale i nejrůznějším spolkům, jenže jejich povinnost ze zákona je přesně opačná.
Firmy, které jsou plně ve vlastnictví státu, informace veřejnosti poskytovat musí
Jak je řečeno již v úvodu do poskytování informací se firmám soukromým ani státním příliš nechce a zvláště pak informace citlivějšího charakteru třeba o ekologii, principech hospodaření i další si firmy nechávají raději pod vlastní pokličkou a snaží se sdělení daných informací všemožně vyhnout.
Uvedením jednáním a postojem si však mohou dané subjekty velmi uškodit a dostat se i do rozporu se zákonem. Zvláště obchodní společnosti, které jsou plně ve vlastnictví státu, by se měly k neposkytování informací veřejnosti stavět velmi opatrně. Poskytování informací jim totiž povinně ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím. Jmenovaný zákon ukládá veřejným institucím, samosprávným celkům a státním subjektům, které mají ze zákona možnost rozhodovat o zájmech a povinnostech fyzických či právnických osob protože obchodní společnosti a korporace ležící plně ve vlastnictví státu takovou veřejnou institucí jsou.
Veřejnost má právo žádat a systematicky dostávat co nejvíce informací o uvedených společnostech jako celku, o jejich činnosti, způsobu hospodaření a jeho výsledcích i dalších aktivitách, aby byla zajištěna systematická kontrola nad hospodařením s veřejným majetkem a prostředky.
Neposkytnutí uvedených informací veřejnosti musí dotčené firmy velmi pečlivě zvážit a případně jednoznačně prokázat, že neposkytnutí informací bylo provedeno z důvodu ochrany vyšších zájmů, třeba vyzrazení skutečností, které mohou být ze zákona sděleny jen omezenému okruhu osob. Žadatelem o informaci je podle zákona o svobodném přístupu k informacím každá fyzická či právnická osoba, která o informaci požádá. Informace mají dotčené subjekty povinnost poskytovat právě na žádost nebo zveřejněním. Zveřejnění informace znamená zveřejnění v médiích, na úřední desce nebo třeba umístění takové informace v knihovně poskytující knihovnické služby veřejnosti.
Podobné články
Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný…
Více informacíDoplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.
Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou
Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.
Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.
Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.
Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly
Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.
Přijetí osobních ochranných pomůcek jako daru příspěvkovou organizaci bez souhlasu zřizovatele
Přijetí daru příspěvkovou organizací má také svá zákonem nastavená pravidla, která se musí dodržovat, a pokud by…
Více informací
Přechod OSVČ na paušální daň je nutné do 11 ledna 2021 oznámit úřadu a také vypořádat zálohy na pojistném za rok 2020
OSVČ s ročními příjmy do jednoho milionu korun si mohou od ledna 2021 odlehčit od administrativních povinností…
Více informací
