Odstupné mnohdy také není snadné řešit a nejednou dochází k chybám
Pokud dostane zaměstnanec od zaměstnavatele výpověď, která vznikla bez vlastního zavinění zaměstnance z důvodů podle § 52 písmene a) až d) případně i jiných nezaviněných důvodů, má uvedený zaměstnanec ze zákona nárok na odstupné. Jenže i při vstřícném postoji a snaze, aby vše proběhlo, jak náleží, dochází často v daném procesu k nejednomu pochybení.
Nejčastěji se chybuje v otázkách povinných odvodů z odstupného či při vyplácení vyššího odstupného a podobně
Právo na zákonné odstupné zaměstnanci vzniká v případě skončení jeho pracovního poměru v případě zákonem vymezených důvodů. Z uvedeného odstupného v zákonem stanovené výši se neodvádí povinné pojistné. Zaměstnavatel však může mít v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisem stanoveno, že bude vyplácet vyšší odstupné, případně že bude zaměstnancům vyplácet odstupné i z jiného důvodu než je vymezeno zákonem I pro tyto případy odstupného následně platí, že se z něj odvede pouze daň z příjmu, ale povinným odvodům pojistného částka rovněž nepodléhá.
Pozor je ovšem potřeba dávat v případech když dochází k ukončení pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodou. Jestliže jsou v této dohodě uvedeny výše uvedené zákonné důvody skončení pracovního poměru, vše je v pořádku a postup je stejný jako v řádcích výše a toto odstupné odvodům nepodléhá.
Pokud jde však o dohodu o rozvázání pracovního poměru bez udání důvodů, ale s dohodnutým odstupným ve výši xnásobku průměrného měsíčního výdělku tak už je nutné z daného odstupného odvést nejen daň z příjmu, ale i zákonné odvody na zdravotní pojištění a sociální pojištění.
K zádrhelům s odstupným dochází často v případě vedoucích zaměstnanců či v případech více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele
Právo na odstupné nevzniká automaticky u zaměstnance odvolávaného z vedoucího místa, pokud je danému pracovníkovi následně dána výpověď z pracovního poměru. Uvedená záležitost, která už se řídí jiným paragrafem zákoníku práce, jde o § 73a a nejedná se většinou o nadbytečnost z důvodů zrušení pracovního místa či podobných organizačních změn.
K problémům s odstupným dochází často v případech, kdy zaměstnanec má s jedním zaměstnavatelem uzavřeno více pracovněprávních vztahů najednou. Pokud třeba má u stejného zaměstnavatele standardní pracovní poměr a na výkon jiné činnosti ještě uzavřenu dohodu o provedení práce. Problémy pak nastávají, když jeden ze vztahů končí, ale druhý zůstává, často dochází k mylným domněnkám, že odstupné nevzniká. Pokud zaměstnanci výpovědí ze zákonných důvodů skončí standardní pracovní poměr a vznikne nárok na odstupné, tak to, že trvá u téhož zaměstnavatele další pracovní vztah na dohodu, nemá na výplatu uvedeného odstupného vliv a zaměstnanci odstupné náleží.
Podobné články
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
Zaměstnancům na dohody půjde nově srážet z náhrad i záloh odměny, pokud částky nenáleží
Nadcházející novela zákoníku práce přinese mimo jiné i změny ohledně srážek z výdělku pracovníků…
Více informací
Rozšířené potvrzení o zaměstnanosti kvůli podpoře si zaměstnanec musí vyžádat
Pokud končí pracovněprávní vztah zaměstnavatele a zaměstnance, má zaměstnavatel ze zákona vždy povinnost vystavit…
Více informací
Novelizace zákoníku práce rozšíří informační povinnost zaměstnavatelů vůči zaměstnancům
Projednávání a upravování chystané novelizace zákoníku práce sice stále ještě není hotovo, ale již nyní je…
Více informací
