Opravné a dodatečné daňové přiznání není totéž, i když se podávají na stejném formuláři jako přiznání řádné
Opravné a dodatečné přiznání není stejná záležitost, i když obojí vlastně slouží k nápravě chyb v daňovém přiznání řádném. Kdy které přiznání podat? Jaký k tomu použít formulář a na co nezapomenout? Podívejte se s námi.
Když se chyba zjistí ještě v termínu řádného přiznání, podává se přiznání opravné
Dělání chyb je běžnou součástí lidské přirozenosti. Chyby menší či větší se mohou vloudit do každého našeho jednání, i když se jim všemožně snažíme vyhnout. I daňové přiznání je úkon, kde dochází k chybám. Když se však chyba co nejdříve napraví, není tragédií ani v případě této povinností a nemusí hrozit ani sankce.
Poplatník, který vzápětí či krátce po odevzdání řádného přiznání k dani z příjmů v roce 2020 zjistí, že někde v dokumentu chyboval, by měl co nejdříve podat opravné daňové přiznání, aby se vyhnul nepříjemnostem s finančním úřadem a postihu za špatné plnění povinností.
Opravné daňové přiznání se podává vždy ještě v termínu pro řádné daňové přiznání. Řádný základní termín pro podání daňového přiznání je letos do 1. dubna 2020. Nejpozději v uvedený den musí přiznání odevzdat všichni poplatníci, kteří mají povinnost odevzdat uvedenou dokumentaci ze zákona a nebudou ji z nejrůznějších důvodů plnit v pozdějším termínu. Do uvedeného data je tedy potřeba podat i opravné daňové přiznání, když v tom původním došlo k chybě. Opravné podání zcela nahrazuje přiznání původní a k chybnému formuláři už se po podání toho opravného nepřihlíží.
Opravné přiznání se může podávat i vícekrát
Podání daňového přiznání je pro každého poplatníka, bez odborné pomoci, vždy svým způsobem stres. Ve stresu může dojít i k situaci, že se chybuje několikrát za sebou, a proto je zde možnost podat i několik opravných přiznání, vždy však musí být dodržena výše uvedená lhůta. Pokud se starosti s přiznáním zdají příliš těžké, je dobré obrátit se na odborníky, kteří mají daně v malíčku třeba zde.
Dodatečné daňové přiznání se podává, když se chyby nebo vyšší daň zjistí až po uplynutí lhůty pro řádné přiznání
Dodatečné daňové přiznání poplatník podává, když se chyba či chyby v řádném podání zjistí až po vypršení lhůty pro toto řádné podání. Dodatečné přiznání musí být podáno vždy, když se zjistí, že daň z příjmu má být vyšší než je v přiznání vypočteno. A dodatečné přiznání je možné podat i v případě, když se zjistí daň nižší.
U dodatečného přiznání už je třeba si hlídat jeho termín i případnou pokutu. Uvedený dokument je nutné odevzdat nejpozději do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla zjištěna chyba či nutnost vyšší daně. Pokud se dodatečné přiznání odevzdá v termínu pro něj stanoveném, tak pokuta nehrozí. Hrozba pokuty a penále přichází až po promeškání lhůty pro dodatečné přiznání.
Formulář se používá stejný pro přiznání standardní, opravné i dodatečné, ale pozor na oddíl číslo šest
Ať už poplatník podává daňové přiznání řádné, opravné či dodatečné používá pro všechny uvedené situace stejný formulář. Pouze se v k tomu určené kolonce tohoto formuláře zaškrtne, jaké přiznání se podává.
Poplatník, který podává dodatečné daňové přiznání, nesmí zapomenout v čtyřstránkovém formuláři vyplnit oddíl číslo šest. v němž se musí soustředit hlavně na výpočet správné výše daně z příjmu.
ZP
Podobné články
Prodloužení úředních hodin na finančních úřadech v roce 2023
Čas na podání daňového přiznání za rok 2022 v papírové formě se krátí a Finanční správa proto opět…
Více informací
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
