Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Povinnost oznamovat osvobozené příjmy nad limit pěti milionů je nutné splnit i v roce 2020

Není osvobozený příjem jako osvobozený příjem. Pokud osvobozený příjem fyzické osoby přesáhne za zdaňovací období limit 5 000 000 Kč, je nutné ze zákona oznámit danou skutečnost správci daně.

Povinnost oznamovat osvobozené příjmy nad limit pěti milionů je nutné splnit i v  2.jpg
Datum článku: 02. 03. 2020

Osvobozený příjem nad limit pěti milionů je nutné i v roce 2020 oznámit do konce lhůty pro daňové přiznání

Také v roce 2020 je důležité si hlídat plnění daňových povinností a termíny s tím související. Pozor je nutné si v dané souvislosti dávat i na příjmy od daně  normálně osvobozené pokud ve zdaňovacím období překročí limit pět milionů korun. Za každé nesplnění nějaké daňové povinnosti hrozí pokuta a v uvedeném případě to může být pokuta až 15 procent z částky neoznámeného příjmu.

Osvobozenými příjmy jsou podle zákona o dani z příjmů příjmy dle § 4, § 4a,§ 6 a § 10. Z uvedených příjmů se sice neplatí daň, ale pokud takový příjem překročí částku pět milionů korun je povinností poplatníka, který takový příjem má nahlásit správci daně výši příjmu, datum, kdy příjem vznikl a popis okolností, za kterých příjem vznikl.

To, že má poplatník osvobozený příjem nad limit, musí nahlásit ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Ve lhůtě pro daňové přiznání za rok 2019 do 1. dubna 2020 nebo případně ve lhůtě pro přiznání prodloužené je tedy nutné nahlásit tento nadlimitní osvobozený příjem. Prodloužená lhůta se týká osob, za které bude v roce 2020 řešit záležitosti s přiznáním daňový poradce.

Pozor oznámit příjem nad limit 5 milionů korun musí každý poplatník, který takový příjem má bez ohledu na to, jestli má nebo nemá povinnost podat v daném roce daňové přiznání. Více k povinnosti oznámení osvobozeného příjmu zjistíte zde.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Daňové úlevy a pardony vydávané v období pandemie nepromíjí daňové povinnosti za roky předcházející

Daňové úlevy a pardony vydávané v období pandemie nepromíjí daňové povinnosti za roky předcházející

Datum článku: 19. 01. 2021

Finanční správa ČR upozorňuje daňové subjekty, že daňové úlevy a generální pardony udělované v souvislosti…

Více informací
Prohlášení poplatníka i žádost o roční zúčtování musí být i v covidové době s vlastnoručním či elektronickým podpisem

Prohlášení poplatníka i žádost o roční zúčtování musí být i v covidové době s vlastnoručním či elektronickým podpisem

Datum článku: 18. 01. 2021

Nejeden zaměstnanec každý rok vyřeší své daňové povinnosti podepsáním Prohlášení poplatníka k dani a žádosti…

Více informací
Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel

Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel

Datum článku: 14. 01. 2021

Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný…

Více informací

Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel

Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.

Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou

Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.

Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.

Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.

Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly

Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.