Pracovní posudek a jeho vydání a náležitosti
Pracovní posudek hodnotí jedince a jeho pracovní výkon kvalifikaci a schopnosti. Jde o úřední dokument, který musí být napsán podle zákonem stanovených pravidel, jenž mu určuje zákoník práce.
Vydání pracovního posudku na žádost zaměstnance je povinností zaměstnavatele
Při skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a pokud o to zaměstnanec požádá i pracovní posudek. Pracovní posudek, o který zaměstnanec požádal, musí být vydán do patnácti dnů od žádosti. Z hlediska taktiky není však pro zaměstnance dobré žádat o uvedený dokument dříve než dva měsíce před ukončením pracovního poměru, protože podle zákoníku práce § 314 není zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než v době dvou měsíců před skončením daného poměru.
Co je vlastně pracovní posudek
Pracovní posudek je jedna nebo i více listin, na kterých je obsaženo pracovní hodnocení zaměstnance jeho schopnosti, kvalifikace vztah k práci a může obsahovat i další skutečnosti, které mají bezprostřední souvislost s výkonem práce a pracovními vztahy. Na straně druhé zákon říká, že pracovní posudek nesmí obsahovat skutečnosti a informace, které s výkonem práce bezprostředně nesouvisí.
Při sestavování posudku si musí zaměstnavatel dávat pozor, aby hodnotil zaměstnance co nejvýstižněji, avšak bez osobních emocí. Pracovní posudek musí poskytnout ucelenou představu o vztahu zaměstnance k práci i jeho schopnostech, ale nemá za úkol doporučovat nebo být návodem pro vztahy a spolupráci s posuzovaným zaměstnancem.
Zaměstnanec má právo, pokud s informacemi v pracovním posudku nesouhlasí, žádat zaměstnavatele o úpravu informací v dané listině. V případě, že dojde ke střetu názorů a zaměstnanec se na úpravě pracovního posudku se zaměstnavatelem nedohodne, má zaměstnanec právo žádat o pomoc soud a prostřednictvím žaloby, žádat zaměstnavatele, aby daný posudek opravil.
Pracovní posudek musí být vydán, i když už pracovní poměr skončil
Zákoník práce nestanoví žádnou jednoznačnou lhůtu, do kdy může zaměstnanec žádat o vydání pracovního posudku. O pracovní posudek tak může zaměstnanec požádat i po skončení pracovního poměru a zaměstnavatel má povinnost tento posudek vydat.
Podobné články
Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…
Více informacíIzolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.
Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže
Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.
Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.
Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.
Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.
Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.
Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.
Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.
Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021
Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…
Více informací
Trvalý kurzarbeit čili ochranu zaměstnanců před propouštěním schválila vláda
O kurzarbaitu jako vhodném a výhodném řešení potíží se zaměstnáváním v době krizových situací v ekonomice se…
Více informací
