Splácení dluhů a další povinnosti a závazky se musí aktivně řešit i v nouzovém stavu
Jak už bylo mnohokrát na těchto stránkách řečeno a jak se všichni přesvědčují na vlastní oči řádící Koronavirová nákaza zásadně mění a ovlivňuje život všech občanů a firem. I mnohé záležitosti, které byly ještě před pár dny téměř rutinou, může být dnes velmi obtížné splnit. Ale pozor právo je v daném ohledu striktní a zdůrazňuje, že povinnosti a závazky osob i firem trvají i v době krize a je nutné je řešit a zejména dluhy.
Ani v nouzové situaci nelze jen tak neplnit závazky a povinnosti, i když věci prokazatelně nejdou, je nutné to řešit
Jak je řečeno výše, nouzový stav je mimořádné období, které zásadně ovlivňuje život každého jednotlivce i celé společnosti. Život běžných občanů, institucí i firem je v uvedené situaci více než kdy jindy omezen a podléhá doporučením i striktním zákazům.
Co je však nutné si v takovém stavu uvědomovat a na co myslet jsou závazky, povinnosti, nejrůznější splátky a plnění, ať už je počátek jejich vzniku před nouzovým stavem nebo až při něm je důležité věci řešit, i když třeba mnohé jednoznačně splnit nelze.
Nejnebezpečnější je podle právníků v daném období nečinnost. Většina závazků totiž ani v nouzovém stavu nezaniká, ale trvá a neřešené dluhy téměř vždy narůstají. Spoléhat na to, že nouzový stav svou mimořádností vše zruší, zneplatní či smaže je nebezpečný omyl, který může následně způsobit jednotlivcům firmám institucím i dalším velmi závažné problémy.
I na dobu nouze a karantény je důležité mít doklady, snažit se uhlídat smlouvy a dojednávat třeba náhradní způsoby řešení
I právo myslí na ustanovení pro nestandardní a nepředvídatelné situace na zásah vyšší moci, kdy se například nedá zabránit škodě či splnit povinnost. Vždy je však velmi zásadní, vyrozumět o nepřízni situace protistranu, hledat řešení, snažit se mít doklad nepříznivé situace, hledat co nejdříve pomoc odborníků.
Zvláštní opatrnost a rozvaha je třeba pokud se nějaký smluvní vztah už přímo uzavírá v období nouzového stavu či krize. V uvedeném stavu je třeba myslet i na vznik trvalých i dočasných překážek, a pokud je to možné ukotvit si nějaký způsob řešení již do smlouvy. Pokud takové řešení není možné je nutné při vypořádání záležitosti postupovat velmi obezřetně v otázce obtížnosti a naopak nemožnosti plnění úkolů.
Podobné články
Daňové úlevy a pardony vydávané v období pandemie nepromíjí daňové povinnosti za roky předcházející
Finanční správa ČR upozorňuje daňové subjekty, že daňové úlevy a generální pardony udělované v souvislosti…
Více informací
Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný…
Více informacíDoplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.
Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou
Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.
Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.
Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.
Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly
Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.
Přijetí osobních ochranných pomůcek jako daru příspěvkovou organizaci bez souhlasu zřizovatele
Přijetí daru příspěvkovou organizací má také svá zákonem nastavená pravidla, která se musí dodržovat, a pokud by…
Více informací
