Společná odpovědnost a povinnost zaměstnance i zaměstnavatele při náhradě škody
Ke vzniku škody na pracovištích dojde poměrně snadno, a pokud se taková věc stane, je samozřejmě nutné řešit náhradu takové škody. Pokud škodu způsobí zaměstnanec zaměstnavateli, má samozřejmě tento zaměstnanec ze zákona povinnost vzniklou škodu nahradit. Stejná povinnost platí také pro zaměstnavatele, který způsobí škodu zaměstnanci. Jak ale postupovat pokud ke vzniku škody dojde společným zaviněním zaměstnance i zaměstnavatele?
V pracovněprávních vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vzniká obecná a nejednou i zvláštní odpovědnost za škodu
V životě obecně a stejně i v pracovním procesu platí, že každý dospělý svéprávný jedinec má ze zákona odpovědnost za to, jak se chová a co dělá, s čímž souvisí i povinnost nést důsledky svého jednání z čehož přímo vyplývá i povinnost náhrady škody, pokud jedinec svým jednáním škodu způsobí.
Právní záležitosti ohledně vzniku škody, odpovědnosti za škodu a povinnost k náhradě škody řeší jednak paragrafy zákona č.89/2012 občanského zákoníku a samozřejmě taktéž příslušné paragrafy zákona č.262/2006 tedy zákoníku práce. Při řešení otázek vzniku škody na pracovišti a odpovědnosti za ni je nutné řídit se primárně ustanoveními zákoníku práce. Každý zaměstnavatel i zaměstnanec by měl v dané souvislosti vědět, že právě zákoník práce rozlišuje základní čili obecnou odpovědnost za škodu a zvláštní odpovědnost za škodu.
Obecná odpovědnost a povinnost zaměstnance k náhradě škody způsobené zaměstnavateli je stanovena § 250 zákoníku práce a taktéž § 2045 až 2047 občanského zákoníku.
Zvláštní případy náhrady škody jsou řešeny v paragrafech 251 až 256 zákoníku práce.
Jedná se o záležitosti:
- neplnění povinnosti zaměstnance k odvrácení škody,
- schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat,
- ztráta svěřených věcí.
Uvedené zvláštní případy povinnosti náhrady škody mohou vzniknout jedině z uzavřené dohody o odpovědnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování čili peníze ceniny atd., může být uzavřena jedině se zaměstnancem svéprávným, který dosáhl nejméně 18 let věku. Totéž platí i o dohodě o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda o odpovědnosti musí být vždy písemná. Pokud zaměstnavatel má se zaměstnancem uzavřenu některou z uvedených dohod nebo i obě tyto dohody o odpovědnosti, tak to v případě hodnot svěřených k vyúčtování znamená, že zaměstnanec ručí za celý případný schodek. Pokud se jedná o odpovědnost za ztrátu svěřených věcí s dohodou, ručí zaměstnanec za svěřené věci neomezeně.
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli a jeho povinnost náhrady škody
Pokud tedy zaměstnanec při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi způsobí zaměstnavateli škodu zaviněným porušením těchto povinností, pak má takový zaměstnanec za uvedenou škodu vždy odpovědnost a současně povinnost způsobenou škodu nahradit.
Aby odpovědnost zaměstnance a povinnost nahradit škodu skutečně vznikla, musí zaměstnavatel prokázat a doložit že:
- škoda vznikla,
- došlo k porušení povinností při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi,
- je přímá souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody,
- zavinění je na straně zaměstnance.
Uvedené záležitosti musí vždy platit a být doloženy všechny současně. Pokud některý z bodů prokázán není, tak povinnost nahradit zaměstnavateli škodu zaměstnanci nevznikne.
Odpovědnost za vzniklou škodu na pracovišti mohou mít zaměstnanec i zaměstnavatel společně
Odpovědnost za škodu vzniklou na pracovišti čili ve firmě mohou mít v určitých situacích § 257 odstavec 4 zákoníku práce, zaměstnanec i zaměstnavatel společnou. Pokud nastane situace, že škoda vznikne z prokazatelného společného porušení povinností zaměstnance i zaměstnavatele, tak samozřejmě odpovědnost za škodu i povinnost náhrady škody mají oba subjekty a vzniklou škodu mají povinnost hradit každý částečně v poměrné výši dle míry svého zavinění.
Podobné články
Co znamená nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice, který je navržen…
Více informací
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
