Stravné a příspěvek na stravování zaměstnancům není totéž
Pojmy stravné a příspěvek na stravování zaměstnancům znějí velmi podobně, slouží skoro stejnému účelu, ale nelze je zaměňovat. Z hlediska právního je mezi nimi velký rozdíl.
Stravné se poskytovat musí a příspěvek na stravování je dobrovolná záležitost
Zásadní rozdíl mezi oběma uvedenými pojmy je v tom, že stravné se v určitých situacích a při splnění konkrétních podmínek zaměstnancům ze zákona poskytovat musí, kdežto příspěvek na stravování je dobrovolná činnost zaměstnavatele, kterou konat může i nemusí.
Stravné musí zaměstnavatel ze zákona poskytnout zaměstnanci, kterého vysílá plnit pracovní úkoly mimo běžné pracoviště a plnění těchto úkolů zabere zaměstnanci déle než pět hodin. V uvedeném případě se jedná o pracovní cestu a zaměstnanci za ni náleží cestovní náhrady, kde právě stravné je jednou z klíčových položek. Je to výdaj, který zaměstnanci vznikl při plnění pracovních úkolů v tuzemsku či v zahraničí a musí být řádně vyúčtován a v příslušné výši uhrazen. Výše stravného pro tuzemské i zahraniční pracovní cesty je určena příslušnou vyhláškou pro konkrétní rok. Neuhrazení stravného zaměstnanci za vykonanou pracovní cestu je pro zaměstnavatele porušením zákonných povinností a za takové jednání následuje citelná pokuta.
Příspěvek na stravování je záležitostí nepovinnou a jeho poskytování vychází z rozhodnutí zaměstnavatele. Jde o příspěvek na stravu zaměstnance během pracovní směny a žádný zákon poskytování daného příspěvku nenařizuje. Jde v podstatě o poskytnutí benefitu. K povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci přestávky na jídlo a oddech se příspěvek na stravování neváže.
Pokud se však zaměstnavatel rozhodne poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování, měl by mít vnitřní směrnicí podniku stanovena jasná pravidla, jak, kdy, za jakých podmínek a komu bude příspěvek poskytován. Určitá jasná pravidla v daném případě být stanovena musí, aby byl zachován rovný přístup ke všem zaměstnancům, protože právě takový přístup je také hlídán paragrafem 16 zákoníku práce.
Podobné články
Přiznání k dani z příjmů se podat musí, když to zákon žádá, i když je daň minimální či nulová
Pokud zákon poplatníkovi ukládá povinnost podat přiznání k dani z příjmů, musí tak učinit i v případech, kdy…
Více informací
Daňové povinnosti i prokázání původu majetku je potřebné si kvůli vysokým sankcím pohlídat
Měsíce únor a březen jsou pro poplatníky daní obdobím neoblíbeným, protože se musí potýkat s daňovým…
Více informací
Advokát, který udělá chybu, ji musí napravit a klient má právo žádat odškodnění
Pokud si člověk s nějakou důležitou a odbornou záležitostí neví rady, vkládá většinou svůj problém do rukou…
Více informací
Od května 2019 by se podnikatelé mohli konečně lépe orientovat v systému nutných právních povinností
Nezapomenout v podnikání v současné době na některou z neodkladných povinností uložených zákonem je velmi…
Více informací
