V zemědělství dlouhodobě chybí mnohde i 60 procent zaměstnanců v rostlinné i živočišné výrobě
Nedostatek pracovníků v tuzemském zemědělství je stále se zvětšující problém. Zaměstnanci v zemědělství chybí celorepublikově a nejedná se jen o nedostatek pracovníků na sezónní práce, ale o záležitost celoroční. Nedostatek pracovních sil je jak v rostlinné tak živočišné výrobě, situace se stále zhoršuje, a nutno zdůraznit, že zde zdaleka není na vině jen covidová situace, ale že jde o rozsáhlý a dlouhodobý problém zapříčiněný mnoha faktory.
Mnoha zemědělským podnikům schází i více než 40 procent z celkového počtu zaměstnanců
V zemědělství jsou pilné ruce i bystré hlavy potřeba celoročně sedm dní v týdnu a často i čtyřiadvacet hodin denně. Problém však je, že zaměstnání v zemědělství v ČR nepřitahuje, platové ohodnocení je nízké, motivace malá a benefity často v daném odvětví zcela chybí. Stále citelněji se objevuje zneklidňující jev, že zaměstnance, kteří v současnosti v zemědělství pracují a mají třeba již důchodový věk, nemá, kdo nahradit.
Mladí se do práce v uvedeném odvětví rozhodně nehrnou ani na brigády natož do trvalého zaměstnání. Podle Agrární komory ČR je bohužel zaměstnání v zemědělství, ať už v rostlinné či živočišné výrobě vnímáno jako podřadné a jako oblast velké dřiny bez možnosti nějakého profesního růstu. To vše zapříčiňuje, že se všechny zemědělské podniky v republice dlouhodobě potýkají s velkým nedostatkem pracovních sil a mnohde chybí i 40 či 60 procent z celkového počtu zaměstnanců.
Agrární komora upozorňuje na to, že je nezbytně nutné začít urychleně s propagací zemědělství u veřejnosti a hlavně na školách. Je nutné ukazovat již dětem na základních školách, že i v zemědělství se dnes pracuje se s chytrými technologiemi a že i péče o zvířata už zdaleka neznamená jen nakrmit a vykydat hnůj, ale že jde o práci, k níž jsou třeba odborné znalosti z oblastí krmivářství, veterinární péče a dalších oborů. Druhým nezbytným krokem je soustředit se na odstranění překážek pro nabírání zahraničních pracovníků, protože se tuzemské zemědělství bez posil ze zahraničí zatím prostě neobejde.
Když tuzemští zaměstnanci chybí je nezbytné je nahradit pracovníky ze zahraničí a omezování počtu agenturních pracovníků by znamenalo další ztížení situace
Jak ukazují řádky výše, zaměstnanecké zajištění chodu tuzemského zemědělství rozhodně není snadné a je nutné se soustředit na to, jak danému segmentu odstraňovat z cesty překážky, aby zde mohli být pracovníci ze zahraničí, které využívá až 57 procent zemědělských podniků. Uvedené posily získává až třetina podniků prostřednictvím pracovních agentur a omezování získávání pracovníků daným způsobem, o němž se nedávno ve vládě uvažovalo, vidí většina těchto podniků i Agrární komora jako jednání nepromyšlené a krátkozraké, které by vedlo jen k dalšímu zhoršení situace.
Pokud by došlo k uvedenému omezování v počtu agenturních pracovníků na plánovaných maximálně 10 procent z celkového počtu zaměstnanců tak reálně hrozí nejen, že se nebude mít, kdo postarat o zvířata, ale že bude docházet i k obrovským ztrátám na nesklizených plodinách. Protože právě čas sklizně je jednoznačně určen vegetačním obdobím na pouhých několik týdnů či dnů v roce a nedá se odkládat či přesouvat. Pokud chybějící tuzemské pracovníky nezastoupí pracovníci ze zahraničí zejména z Ukrajiny, Slovenska, Bulharska nebo třeba i Filipín či Nepálu, došlo by podle odborníků k dalšímu snižování potravinové soběstačnosti naší země.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
