Zajišťovací příkazy na daňové subjekty jsou vydávány s velkou profesionální pečlivostí
Jsou zajišťovací příkazy na majetek daňových subjektů vydávány Finanční správou příliš ukvapeně a zbytečně dopadají i na poctivé podnikatele? Podívejme se na věc podrobněji.
Zajišťovací příkazy se vydávají v případě důvodných podezření na daňový únik
Zajišťovací příkazy na daňový subjekt mají jediný cíl, kterým je zajištění finančních prostředků podnikatele na řádnou úhradu daně, kterou má tento podnikatel povinně odvádět, ale z nejrůznějších pohnutek se snaží uvedené povinnosti vyhnout. Popisované jednání je ze zákona trestným činem a proti trestné činnosti je třeba nekompromisně zasáhnout už ve stádiu podezření.
Zajišťovacím příkazem se daňovému subjektu zadrží finanční částka, která se rovná částce chystaného daňového podvodu, a poté se případ pečlivě prošetřuje. Pokud se prokáže nezainteresovanost daňového subjektu v podvodu, peníze se dané firmě s úroky vrátí. Když se prokáže opak, peníze jdou do státního rozpočtu na úhradu daně. Finanční prostředky je potřeba zajišťovat rychle již ve stádiu pouhého podezření, protože i pachatelé jsou velmi rychlí a protiopatření musí být provedeno s jistým předstihem, aby splnilo svůj účel a ochránilo daně, které patří do státního rozpočtu.
Vydávání zajišťovacích příkazů má velmi kladný efekt, ale i omyl je někdy nevyhnutelný
Finanční správa nepopírá, že i při vydávání zajišťovacích příkazů není možné zcela eliminovat riziko mylného postupu, který se může nepříjemně dotknout nevinných. Vysoce efektivní předcházení daňovým ztrátám, kterého se uvedeným postupem daří dosáhnout, však za ono riziko stojí. Finanční správa se snaží všemi silami, aby i při nutnosti rychlého postupu ve vydávání zajišťovacích příkazů docházelo k omylům co nejméně a finanční prostředky spravedlivě končily tam, kde mají, což při prokázání neviny znamená zpět u podnikatelů.
Vydání zajišťovacího příkazu se neobejde bez předchozího pečlivého posouzení týmem kvalitních specialistů na problematiku daňových úniků. Každý uvedený příkaz se přísně individuálně vyhodnocuje podle nejrůznějších hledisek a celý postup podléhá i vyhodnocování a kontrolám. Nic se nesmí dít neprofesionálně či svévolně. K činnosti byly vydány příslušné metodické postupy a Finanční správa podrobuje pečlivým analýzám i svá případná pochybení v daných postupech, aby se jim následně dokázala vyhnout.
Podobné články
Prohlášení poplatníka i žádost o roční zúčtování musí být i v covidové době s vlastnoručním či elektronickým podpisem
Nejeden zaměstnanec každý rok vyřeší své daňové povinnosti podepsáním Prohlášení poplatníka k dani a žádosti…
Více informací
Kompenzační bonus bude snad brzy dostupný také pro podnikatele, kteří jsou během bonusového období úpadku
Podnikatelům, které covidové restrikce a omezení vlády už stáhly k těm nejtěžším problémům a jsou v úpadku,…
Více informací
Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný…
Více informacíDoplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.
Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou
Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.
Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.
Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.
Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly
Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.
