Zakladatelské listiny firem, budou muset nově z rozhodnutí soudu obsahovat přesně vymezený předmět činnosti, jinak může firmě hrozit i likvidace
Nejvyšší soud ČR nedávno rozhodl o tom, že v zakladatelských listinách firem bude nutné nově jasně a jednoznačně uvádět předmět podnikání společnosti. Obecné označení činností dle živnostenského zákona už stačit nebude. Firmy, které si uvedený údaj v dokumentech patřičně neupraví, nespecifikují, budou mít velké problémy, které mohou vést i ke zrušení společnosti.
Firmy si musí zkontrolovat, co mají v zakladatelských listinách uvedeno jako předmět činnosti a jednoznačně vymezit obor činnosti nejlépe dle názvů v živnostenském zákoně, aby bylo na první pohled jasné, v čem činnost spočívá
Nejvyšší soud svým nedávným rozhodnutím opět zpřísnil podmínky firmám, když stanovil, že v zakladatelských listinách tedy společenské smlouvě i stanovách bude muset být zcela jednoznačně a přesně vymezen předmět podnikání u volných živností.
Uvedený údaj musí zcela jednoznačně říkat, co je předmětem podnikání dané společnosti. Nebude již možné mít v listinách zapsáno to, co má nyní mnoho firem, že předmětem podnikání jsou výroba, obchod, služby neuvedené v článku 1 až 3 živnostenského zákona. Toto obecné označení je podle soudu příliš nejednoznačné, matoucí a zavádějící a může snadno způsobovat omyl vedoucí k dalším problémům. Proto je toto obecné pojmenování činnosti soudem shledáno za nedostačující ba zdánlivé a jinými slovy to z pohledu soudu znamená situaci, jako kdyby předmět podnikání v daných klíčových dokumentech firmy vůbec uveden nebyl. Neuvedení předmětu podnikání v zakladatelských listinách společnosti však z pohledu práva současně také znamená, že společnosti chybí jedna z nezbytných náležitostí v zakladatelských dokumentech a taková společnost nemůže být nadále vlastníkem živnostenského oprávnění. Čili jednoznačně a tvrdě řečeno. Údaj je nutné doplnit nebo ukončit podnikání.
Podle nejvyššího soudu musí být předmět podnikání vymezen s tak jednoznačnou přesností, aby už z názvu bylo jasné, co konkrétně je předmětem činnosti firmy.
Soud sice striktně nestanoví, že se firmy musí ohledně názvu předmětu podnikání řídit jen názvy činností vymezených v živnostenském rejstříku, ale konkrétní právní odborníci radí se uvedených vymezených názvů raději při zapisování do listin držet.
Upřesnění předmětu podnikání v listinách je dobré prostřednictvím notáře udělat co nejdříve a nejpozději ihned poté, když k odstranění chyby vyzve rejstříkový soud
Firem, které mají jen obecně tedy nesprávně a nejednoznačně vymezen předmět podnikání ve svých zakladatelských listinách je v naší zemi opravdu velké množství a všechny si po uvedeném rozhodnutí soudu budou muset tuto chybu napravit. Takováto náprava musí ovšem vždy proběhnout dle předepsaných náležitostí formou notářského zápisu a to si nutně žádá nějaký čas. Jak tedy postupovat, aby firma nemusela být ve stresu o svoji existenci kvůli této chybě?
Odborníci radí v dané záležitosti konat, neodkládat případnou úpravu a respektovat ustanovení soudu, ale současně se nezpanikařit strachem ze zrušení podnikání
Nejvyšší soud ČR v dané věci rozhodl a firmy musí toto rozhodnutí akceptovat a řídit se jím a počítat s tím, že živnostenské a další úřady budou postupně kontrolovat, zda mají zápisy v listinách v pořádku a v souladu s výše uvedeným rozhodnutím. Právní specialisté radí tedy zlatou střední cestu, což znamená, nepanikařit, ale zároveň dokumenty zkontrolovat a opravu předmětu podnikání zbytečně neodkládat.
Důležité je také v dané záležitosti kontrolovat zprávy v datové schránce, aby nedošlo k přehlédnutí případné výzvy od rejstříkového soudu, která by vyzývala k nápravě popsané chyby v dokumentech. V případě, že taková výzva přijde, je nutné ji hned řešit a uvést věci do pořádku. Po výzvě už nelze otálet.
Ale teprve až ve chvíli, kdy by podnikatel na výzvu nereagoval a dokumenty neopravil, mohou přijít výše zmíněné radikální sankce znamenající případně až zrušení firmy.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Změny u stavebního spoření od roku 2024 přijdou s příspěvkem nebo i bez něho
Stavební spoření a z něho plynoucí možnost získání výhodného úvěru má v Česku stále vysokou oblibu. Jenže…
Více informací
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
