Zaměstnanec a podání daňového přiznání za rok 2021 v roce 2022
I v roce 2022 mají zaměstnanci možnost vyřešit si daňovou povinnost k dani z příjmů prostřednictvím zaměstnavatele nebo podáním daňového přiznání. Na straně druhé, však i v roce 2022 platí, že ne všichni zaměstnanci mají uvedenou možnost volby, někteří zkrátka mají povinnost podat daňové přiznání, třeba proto, že v roce 2021 měli více zdanitelných příjmů nebo jejich příjem překročil určitý limit.
Kteří zaměstnanci musí v roce 2022 podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob
Jak vyplývá z výše uvedených řádků, na vyřešení daně prostřednictvím zaměstnavatele respektive prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele se nemůže spoléhat každý zaměstnanec, ač by třeba mnohokrát chtěl a s podáváním přiznání si neví rady.
Povinnost podání přiznání k dani z příjmů ukládá zákon také zaměstnancům, pokud za zdaňovacím období příslušného roku měli příjmy od více zaměstnavatelů souběžně nebo pokud zaměstnanci měli, kromě příjmů ze zaměstnání i jiné zdanitelné příjmy podle paragrafů 7 až 10 zákona o dani z příjmu. Uvedené pravidlo platí i pro zdaňovací období roku 2021 a tedy přiznání podávané v roce 2022.
Znamená to, že přiznání k dani z příjmů musí v roce 2022 podat všichni zaměstnanci, kteří nemohou podepsat u zaměstnavatele takzvané růžové prohlášení čili Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Přiznání musí tedy podat všichni zaměstnanci, kteří v roce 2021 pracovali souběžně ve stejném měsíci či měsících pro dva nebo i více zaměstnavatelů. Stejnou povinnost podání přiznání mají i zaměstnanci, kteří si v roce 2021 přivydělávali k zaměstnání samostatnou výdělečnou činností nebo měli jiný příležitostný přivýdělek vyšší než 30 000 Kč za celý rok. Podání daňového přiznání se nevyhnou ani zaměstnanci, kteří v roce 2021 měli příjmy z pronájmu nemovitosti nebo příjmy z kapitálového majetku například podíly ze zisku obchodní společnosti nebo úroky z poskytnutých půjček směnek a podobně. Podání přiznání budou muset někteří zaměstnanci učinit i kvůli přijetí daru, pokud uvedený dar nesplňuje podmínky pro osvobození.
Podání přiznání za rok 2021 se týká také všech zaměstnanců, kteří sice měli jen příjmy ze zaměstnání a od jednoho zaměstnavatele, ale tyto příjmy přesahovaly za celý rok částku 1 701100 Kč za celý rok. Na příjmy v dané výši respektive na tu část příjmů, která převyšuje uvedený limit je třeba prostřednictvím přiznání uplatnit vyšší sazbu daně 23 procent.
Pozor pokud příjmy zaměstnance byli vyšší jen některý měsíc v roce, ale v celkovém součtu výše uvedený limit překročen nebyl, přiznání se podávat nemusí a je možné požádat zaměstnavatele o zúčtování.
Do kdy musí zaměstnanec přiznání v roce 2022 podat a co k němu potřebuje?
K podání přiznání potřebuje zaměstnanec potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů, pro které v roce 2021 pracoval. O uvedená potvrzení si zaměstnanec musí sám požádat. Do přiznání na příslušné řádky je třeba uvést i všechny další zdanitelné příjmy, které zaměstnanec měl. Samozřejmě si zaměstnanec může v přiznání uplatnit i slevy na dani či nezdanitelné části základu daně, na které má podle své konkrétní situace nárok. Všichni zaměstnanci si mohou uplatnit základní slevu na poplatníka, velká část zaměstnanců, kteří jsou rodiči nezaopatřených dětí, si uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, z níž často plyne i daňový bonus. Nejeden poplatník může uplatňovat i daňovou slevu na manželku s nízkými příjmy nebo třeba slevu na invaliditu. Pro pracující studenty je, zde daňová sleva na studenta. Dále je možné uplatnit si odpočet z daně třeba za zaplacené spoření na penzi, odpočet za splácení hypotéky či odpočet za poskytnutí daru potřebným.
Nároky na slevy, kromě slevy na poplatníka a nároky na odpočet daně je nutné vždy doložit příslušným dokladem. Sleva na děti se dokládá rodným listem dítěte či dětí, sleva na invaliditu potvrzením o pobírání invalidního důchodu, sleva na hypotéku potvrzením banky o platbách a podobně.
Přiznání k dani z příjmu se všemi doklady, které se poplatníka týkají, je třeba odevzdat v termínech stanovených pro podání přiznání. Základní lhůta pro všechny poplatníky, tedy i pro zaměstnance, na podání přiznání a zaplacení daně z příjmu je podání i zaplacení do 1. dubna 2022. Poplatník, který bude podávat přiznání k dani elektronicky, může využít prodlouženého termínu a přiznání v klidu podat a zaplatit daň až do 2. května 2022. A nejdelší lhůtu pro přiznání a platbu daně mají poplatníci, kterým bude přiznání řešit daňový poradce. Tito poplatníci mohou splnit povinnost do 1. července 2022.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Pokud má poplatník více datových schránek je jedno, z které přiznání podá
Někteří daňoví poplatníci, kteří mají více datových schránek a současně od roku 2023 také povinnost podávat…
Více informací
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
