Znepřístupnění datové schránky od roku 2023 nepůjde každému a nebude jen tak
Většina občanů, kteří se alespoň zběžně zajímají o život kolem sebe, pracují či třeba alespoň občas vyřizují nějaké záležitosti na úřadech, už zaznamenala, že od 1. 1. 2023 přijde velmi zásadní změna ohledně datových schránek. Datová schránka se automaticky zřídí i mnoha fyzickým osobám, i když ji třeba ani nechtějí. V případě fyzických osob nepodnikajících sice bude možné datovou schránku zrušit, ale nepůjde to samo a bude třeba si věci ohlídat.
Datové schránky budou od začátku roku 2023 automaticky vznikat velké většině běžných fyzických osob, avšak zánik daného zařízení rozhodně automatický nebude
Datové schránky jsou vlastně elektronické poštovní schránky, do nichž již v současné době mnoha institucím firmám i lidem putuje pošta a úřední dokumenty zasílané státními úřady a institucemi či firmami a současně se stejným způsobem a cestou pošta a dokumentace též odesílá. Čili datovou schránkou se pošta nejen přijímá, ale též odesílá a v mnoha případech a pro stále větší skupinu obyvatel už je povinné uvedenou schránku používat.
Zdánlivě běžný občan, který si v současné chvíli říká, že jeho se povinnost používání datové schránky netýká, by měl zpozornět a minimálně si začít zjišťovat, zda náhodou nebude od 1. 1. 2023 majitelem datové schránky také a nebude tudíž potřeba situaci řešit, protože jednat bude v daném případě nutné, aby dotčené osobě nevznikl nepříjemný problém.
Elektronizace mnoha postupů a úkonů se stále rozšiřuje a rozšiřovat bude, protože jejím prostřednictvím lze věci včetně komunikace zvládat rychleji s menšími ekonomickými náklady a pohodlněji. To vše je důvodem k tomu proč stát a jeho instituce usilují o to, aby se elektronická komunikace co možná nejvíce rozrostla a aby s většinou úřadů a institucí občané komunikovali a vyřizovali si záležitosti elektronicky. Toto je důvod, proč se ze zákona od 1. 1. 2023 automaticky ze zákona a bez žádosti zřídí datová schránka mimo jiné i všem plně svéprávným fyzickým osobám zapsaným v základním registru obyvatel ČR ihned poté, když tato osoba poprvé v roce 2023 použije prostředek pro elektronickou komunikaci vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické komunikace. Těmito prostředky jsou:
- občanský průkaz s aktivovaným elektronickým čipem vydaný po 1. červenci 2018,
- mobilní klíč eGovermentu,
- NIA ID národní identifikační prostředek založený na portálu národního bodu pro elektronickou identifikaci,
- mojeID,
- jiný z identifikačních prostředků ohlášených jiným členským státem v rámci eIDAS uzlů, nebo prostě stále používanější,
- Bankovní identita – údaje, kterými se osoba přihlašuje do internetového bankovnictví.
Každý občan, který po 31. 12. 2023 použije přihlášení některým z uvedených prostředků elektronické identifikace, dostane, čili bude mu automaticky zřízena datová schránka, ať ji chce nebo nechce. Bude tedy stačit v roce 2023 použít internetové bankovnictví, které dnes již v tuzemsku užívá velká většina obyvatel a datová schránka bude zřízena.
Datové schránky bude takto automaticky výše uvedeným osobám zřizovat Ministerstvo vnitra ČR, které každou fyzickou osobu, jíž bude schránka uvedeným způsobem zřízena o jejím zřízení, informuje na e-mail zadaný Správci národního bodu pro identifikaci při prvním přihlášení elektronickou identitou v roce 2023.
Pokud občan fyzická osoba užívající elektronickou identitu se zřízením datové schránky nesouhlasí, musí si sám/sama požádat Ministerstvo vnitra ČR o její znepřístupnění
Jak je řečeno výše, zřízení datové schránky bude po 1. 1. 2023 i popsané fyzické osoby automatické, tedy stane se samo, ale zbavit se daného zařízení půjde jen aktivitou osoby, která schránku nechce. Znamená to, že pokud uvedená fyzická osoba datovou schránku nechce a není povinna mít ji ze zákona z důvodů podnikatelských či pracovních, může si pořádat o znepřístupnění této schránky. Žádost o znepřístupnění je nutné elektronickou cestou napsat a odeslat Ministerstvu vnitra ČR. Žádost o znepřístupnění je důležité neodkládat a poslat co nejdříve poté, kdy se fyzická osoba dozví, je informována, že jí byla datová schránka zřízena. Pokud si občan o zrušení takto aktivně nepožádá, bude povinen zařízení používat a jeho prostřednictvím komunikovat s úřady a orgány státní moci, což samozřejmě znamená si také obsah schránky kontrolovat.
U ostatních osob je znepřístupnění datové schránky složitější a v určitých situacích nemožné
O znepřístupnění datové schránky si však rozhodně nemůže požádat každý a hlavně ne osoby, kterým zákon kvůli profesi či podnikání ukládá povinnost mít datovou schránku ze zákona. Podnikatelé čili všechny právnické osoby, firmy i podnikající fyzické osoby musí mít aktivní datovou schránku po celou dobu, kdy jsou evidováni jako podnikatelé. Stejně tak nemohou o znepřístupnění datové schránky žádat například daňoví poradci, advokáti, notáři, insolvenční správci a další lidé v podobných profesích, i oni musí mít datovou schránku aktivní a používat ji po celou dobu výkonu profese.
Znepřístupnění datové schránky fyzické osoby je možné také v okamžiku smrti vzetí do vazby či výmazu osoby z podnikatelské evidence
V úvodních řádcích článku je podotknuto, že zánik datové schránky není automatická záležitost, což platí a zároveň je třeba si říci, že mohou nastat situace, kdy je možné datovou schránku znepřístupnit, protože její úkol z různých důvodů zanikl
Datová schránka fyzické osoby může být znepřístupněna na žádost samotného uživatele či jeho zástupce a datovou schránku pak lze znepřístupnit ke dni úmrtí či prohlášení za mrtvého, při omezení svéprávnosti fyzické osoby či jejím vzetí do vazby, při výmazu podnikatele fyzické osoby z evidence podnikatelů. V případě datové schránky firem může k znepřístupnění schránky dojít jen při zániku firmy.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Pokud má poplatník více datových schránek je jedno, z které přiznání podá
Někteří daňoví poplatníci, kteří mají více datových schránek a současně od roku 2023 také povinnost podávat…
Více informací
Příležitostný příjem do 30 tisíc ročně se nedaní ani v roce 2023
Příležitostné drobné přivýdělky z roku 2022, jejichž výše za celý rok nepřekročila 30 000 Kč, není potřeba…
Více informací
