Co hrozí za nesplnění povinnosti auditu?
Povinnost podrobení účetní závěrky auditorskému ověření představuje jednu z klíčových zákonných povinností, která je v České republice upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tato povinnost se nevztahuje na všechny podnikatelské subjekty plošně, ale je striktně vázána na splnění určitých kritérií, která primárně souvisejí s ekonomickou velikostí a významem dané účetní jednotky na trhu. Zákonodárce tímto způsobem reaguje na potřebu zajištění transparentnosti a věrohodnosti účetních informací u těch subjektů, které svou velikostí a rozsahem činnosti mohou ovlivňovat širší spektrum stakeholderů, včetně věřitelů, dodavatelů, odběratelů, zaměstnanců a v neposlední řadě také státních institucí při výběru daní a dalších poplatků.
Sankční mechanismy za porušení auditní povinnosti ze strany finančních úřadů
Nesplnění zákonné povinnosti nechat si ověřit účetní závěrku auditorem představuje kvalifikované porušení zákona o účetnictví, za které jsou stanoveny přísné sankce v podobě pokut ukládaných finančními úřady. Tyto pokuty mohou dosahovat několika set tisíc korun, přičemž konkrétní výše sankce je závislá na závažnosti porušení, délce trvání protiprávního stavu a také na velikosti společnosti, která svou povinnost nesplnila. Finanční úřad při stanovení výše pokuty přihlíží k tomu, zda se jednalo o úmyslné porušení povinnosti nebo o nedbalost, a také k tomu, zda účetní jednotka prokáže, že učinila konkrétní kroky k nápravě zjištěných nedostatků. Je důležité zdůraznit, že tyto pokuty mají nejen represivní, ale především preventivní charakter a mají motivovat účetní jednotky k řádnému plnění svých zákonných povinností.
Sankce ze strany rejstříkových soudů a jejich dopad na právní postavení společnosti
Kromě pokut ukládaných finančními úřady čelí společnosti, která nesplní povinnost auditu účetní závěrky, také sankcím ze strany rejstříkového soudu, který vede obchodní rejstřík. Rejstříkový soud má podle zákona o obchodních korporacích pravomoc uložit pokutu až do výše 500 000 korun za nesplnění povinnosti týkající se zveřejňování účetních závěrek ve Sbírce listin. Tato sankce je ještě závažnější v kontextu toho, že nesplnění povinnosti auditu automaticky znamená, že společnost nemůže řádně zveřejnit svou účetní závěrku, protože ta musí být auditorem ověřená. Rejstříkový soud může v extrémních případech dokonce přistoupit k nucenému výmazu společnosti z obchodního rejstříku, pokud společnost dlouhodobě neplní své zákonné povinnosti, což by znamenalo faktické ukončení její existence jako právnické osoby.
Problematika nezveřejnění auditované účetní závěrky ve Sbírce listin
Zákon o účetnictví a zákon o obchodních korporacích stanovují povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve Sbírce listin, která je veřejně přístupnou databází důležitých dokumentů týkajících se obchodních společností. Pokud společnost nesplní povinnost auditu, automaticky se dostává do situace, kdy nemůže zveřejnit řádnou a zákonem požadovanou formu účetní závěrky, protože ta musí obsahovat výrok auditora. Nezveřejnění účetní závěrky ve stanovené lhůtě, která činí 12 měsíců od skončení účetního období, je samo o sobě porušením zákona, za které hrozí další sankce. Tyto sankce se pak kumulují s pokutami za nesplnění auditní povinnosti, což může vést k velmi vysokým celkovým finančním postihům, které mohou ohrozit ekonomickou stabilitu společnosti.
Ztráta obchodní důvěryhodnosti a reputační rizika
Nesplnění povinnosti auditu účetní závěrky má dalekosáhlé důsledky, které přesahují rámec přímých finančních sankcí a zasahují do oblasti obchodní důvěryhodnosti a reputace společnosti na trhu. Obchodní partneři, dodavatelé, odběratelé a investoři obvykle při svém rozhodování o navázání nebo pokračování obchodních vztahů posuzují také to, zda je společnost spolehlivým partnerem, který plní své zákonné povinnosti. Absence auditovaných účetních závěrek může vyvolat pochybnosti o transparentnosti hospodaření společnosti a může signalizovat potenciální problémy v oblasti finančního řízení nebo compliance. Tento aspekt je obzvláště důležitý v dnešní době, kdy je kladen stále větší důraz na corporate governance a etické podnikání.
Dopady na vztahy s bankovními institucemi a přístup k financování
Banky a další finanční instituce při poskytování úvěrů, leasingů nebo jiných forem financování standardně požadují předložení auditovaných účetních závěrek jako jeden ze základních podkladů pro posouzení bonity žadatele o úvěr. Nesplnění povinnosti auditu tak může společnost postavit do velmi nevýhodné pozice při vyjednávání o financování svých aktivit. Banky mohou odmítnout poskytnutí úvěru nebo mohou požadovat vyšší úrokové sazby jako kompenzaci za zvýšené riziko. V některých případech mohou banky dokonce vypovědět stávající úvěrové smlouvy, pokud se nesplnění auditní povinnosti bude považovat za porušení smluvních podmínek. Tato situace může vést k vážným problémům s cash flow a může ohrozit pokračování podnikatelských aktivit společnosti.
Kritéria pro vznik povinnosti auditu - obrat, aktiva a zaměstnanci
Zákon o účetnictví stanovuje tři základní kritéria, podle kterých se posuzuje, zda má účetní jednotka povinnost nechat si ověřit účetní závěrku auditorem. Prvním kritériem je výše čistého obratu, která je v současné době stanovena na 40 milionů korun za bezprostředně předcházející účetní období. Druhým kritériem je výše aktiv brutto uvedených v rozvaze, která je stanovena na 20 milionů korun k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Třetím kritériem je průměrný počet zaměstnanců, který je stanoven na 50 zaměstnanců v průběhu bezprostředně předcházejícího účetního období. Je důležité zdůraznit, že pro vznik auditní povinnosti stačí splnění kteréhokoli z těchto kritérií, přičemž kritérium musí být splněno ke konci rozvahového dne nebo v průměru za účetní období a současně také ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období.
Význam odborného poradenství při posuzování auditní povinnosti
Posuzování toho, zda má konkrétní účetní jednotka povinnost podrobit se auditu, může být v některých případech složité a vyžaduje důkladnou znalost nejen příslušných právních předpisů, ale také jejich praktické aplikace v konkrétních situacích. Zejména u společností, které se pohybují v blízkosti stanovených limitů, nebo u společností, které prošly významnými změnami ve své strukture či rozsahu činnosti, je vhodné konzultovat situaci s odborníky na účetnictví nebo s právníky specializujícími se na obchodní právo. Tito odborníci mohou poskytnout kvalifikované posouzení konkrétní situace a mohou pomoci předejít případným chybám při interpretaci zákonných požadavků. Investice do odborného poradenství je v tomto kontextu rozhodně oprávněná, protože náklady na konzultaci jsou ve srovnání s možnými sankcemi za nesplnění auditní povinnosti zcela zanedbatelné a mohou společnosti ušetřit nejen finanční prostředky, ale také reputační škody spojené s porušením zákona.
