Co když podnikám bez živnosti?
Podnikání bez živnostenského oprávnění představuje specifickou oblast ekonomické aktivity, která je v České republice za určitých podmínek zcela legální. Jedná se o situaci, kdy fyzická osoba provozuje výdělečnou činnost soustavným způsobem, avšak nepotřebuje k tomu standardní živnostenský list. Tato možnost existuje v několika přesně vymezených oblastech, které jsou explicitně uvedeny v právních předpisech. Je však naprosto zásadní zdůraznit, že absence povinnosti získat živnostenské oprávnění neznamená absenci jakýchkoliv regulací či povinností - naopak, tyto činnosti podléhají často jiným, někdy i přísnějším regulačním mechanismům.
Umělecká a autorská činnost
V první řadě je možné zcela legálně podnikat bez živnostenského oprávnění v oblasti tzv. svobodných povolání, především v umělecké a autorské sféře. Konkrétně se jedná o činnosti spisovatelů, básníků, hudebních skladatelů, textařů, malířů, sochařů, herců, režisérů, choreografů, tanečníků, hudebníků a řady dalších tvůrčích profesí. Tito umělci a autoři získávají finanční odměny především prostřednictvím autorských honorářů, které jsou vypláceny na základě autorských či jiných obdobných smluv. Důležitým aspektem této kategorie je právě umělecký či tvůrčí charakter dané činnosti, přičemž klíčovým znakem je vysoká míra jedinečnosti a autorského vkladu.
Zemědělská výroba a lesní a vodní hospodářství
Další významnou oblastí, kde není vyžadováno živnostenské oprávnění, je zemědělská výroba a činnosti spojené s lesním a vodním hospodářstvím. Do této kategorie spadá například ovocnářství, zahrnující pěstování jádrovin, peckovin i drobného ovoce, dále vinařství včetně pěstování vinné révy a výroby vína, pěstování nejrůznějších druhů zeleniny od kořenové až po plodovou, chov hospodářských zvířat pro produkci živočišných produktů jako je maso, mléko či vejce. Patří sem také chov zvířat určených k tahu, chov ryb v umělých i přírodních nádržích, včelařství zahrnující chov včel a produkci medu, nebo třeba specializovaná činnost v podobě výroby osiv a sadby pro zemědělské účely. Tito podnikatelé se sice neregistrují na živnostenském úřadě, ale musí se evidovat jako zemědělští podnikatelé.
Regulovaná povolání podle zvláštních předpisů
Živnostenské oprávnění rovněž nepotřebují osoby vykonávající činnost podle zvláštních předpisů, které mají svou vlastní profesní regulaci. Jedná se především o lékaře a další zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní služby, veterinární lékaře pečující o zdraví zvířat, notáře zajišťující právní služby specifického charakteru, advokáty zastupující klienty v právních záležitostech, auditory ověřující finanční výkazy, daňové poradce nabízející specializované konzultace v oblasti daňové problematiky, soudní znalce vypracovávající odborné posudky pro soudy a správní orgány, burzovní makléře obchodující s cennými papíry, pojišťovací agenty zprostředkovávající pojistné produkty, a mnohé další profese. Tyto osoby podléhají často velmi přísné regulaci a musí splňovat náročné kvalifikační předpoklady, včetně složení státních či profesních zkoušek, získání odborné praxe a mnohdy i povinného členství v profesních komorách.
Rizika neoprávněného podnikání
Je nutné zdůraznit, že u drtivé většiny podnikatelských aktivit je živnostenské oprávnění nezbytnou podmínkou legálního výkonu činnosti. Pokud se fyzická osoba rozhodne podnikat v oblasti, kde je živnostenské oprávnění vyžadováno, a přesto si ho neopatří, dopouští se tzv. neoprávněného podnikání. Toto jednání je považováno za správní delikt, za který může být uložena pokuta až do výše několika milionů korun. V závažnějších případech, zejména při větším rozsahu neoprávněné činnosti nebo při opakovaném porušování zákona, může být takové jednání kvalifikováno dokonce jako trestný čin neoprávněného podnikání s možností uložení trestněprávních sankcí.
Povinnosti i při podnikání bez živnosti
Ačkoliv v některých výše uvedených případech není vyžadováno živnostenské oprávnění, rozhodně to neznamená, že by takoví podnikatelé byli zcela osvobozeni od administrativních a finančních povinností. Naopak, i tito podnikatelé musí plnit řadu dalších povinností:
Daňové povinnosti
Příjmy z podnikání bez živnosti podléhají dani z příjmů fyzických osob stejně jako jakékoliv jiné příjmy z podnikání. Je tedy nezbytné každoročně podávat daňové přiznání, ve kterém budou tyto příjmy řádně uvedeny a zdaněny podle platných daňových předpisů. V některých případech může být také nutné registrovat se k dani z přidané hodnoty (DPH), pokud obrat podnikatele přesáhne zákonem stanovený limit, který v současnosti činí 1 milion korun za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Povinné odvody na sociální zabezpečení
I když osoba podniká bez živnostenského oprávnění, je povinna platit pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. To znamená, že musí každoročně podávat přehled o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a na základě tohoto přehledu hradit příslušné pojistné ve stanovené výši.
Zdravotní pojištění
Obdobně jako v případě sociálního pojištění je i v oblasti zdravotního pojištění povinností podnikatele bez živnosti podávat každoročně přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a platit stanovené pojistné. Tato povinnost platí i v případě, že podnikání je pouze vedlejším zdrojem příjmů vedle zaměstnání.
Specifické profesní povinnosti
V mnoha případech, zejména u regulovaných profesí, musí podnikatelé plnit další specifické povinnosti vyplývající z příslušných zákonů. Může se jednat například o povinné členství v profesní komoře (lékaři, advokáti), povinné pojištění odpovědnosti za škodu, povinné kontinuální vzdělávání, dodržování profesních etických kodexů a mnoho dalších.
Závěrem
Podnikání bez živnostenského oprávnění představuje specifickou možnost, jak legálně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v přesně vymezených oblastech. Je však naprosto klíčové správně identifikovat, zda konkrétní zamýšlená činnost skutečně spadá do kategorie činností, pro které není živnostenské oprávnění vyžadováno. V případě pochybností je vždy vhodné konzultovat situaci s odborníkem na živnostenské právo, daňovým poradcem nebo přímo s příslušným živnostenským úřadem.
