Co se stane, když příjmy společníka za práci pro společnost nejsou správně zdaněny?
V případě společníka obchodní společnosti, který pro tuto společnost vykonává práci a je za ni finančně odměňován, je tedy zásadní otázkou, zda tato práce naplňuje znaky závislé práce ve smyslu zákoníku práce a zákona o daních z příjmů, nebo zda se jedná o skutečně samostatnou podnikatelskou aktivitu nezávislého podnikatele.
Povinnost správného zdanění a odvodu pojistného
Při jakékoliv práci, kterou společník pro společnost vykonává a za kterou je finančně odměňován, vzniká ze zákona povinnost tento příjem správně zdanit daní z příjmů fyzických osob a zároveň odvést příslušné povinné pojistné na zdravotní pojištění a na sociální pojištění, přičemž obě tyto povinnosti jsou od sebe neoddělitelné a jejich nesplnění nebo nesprávné splnění má závažné právní i finanční důsledky. Daň z příjmů fyzických osob musí být vyměřena ve správné výši a odvedena ve správném termínu, přičemž způsob jejího výpočtu a výše sazby se liší podle toho, zda se jedná o příjem ze závislé činnosti nebo o příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Povinné pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení pak musí být odváděno jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele, pokud se jedná o příjem ze závislé činnosti, zatímco v případě podnikatelského příjmu odvádí pojistné sám podnikatel v jiné výši a jiným způsobem. Správné určení charakteru příjmu je tedy naprosto klíčové pro splnění veškerých zákonných povinností a jakékoliv pochybení v tomto směru automaticky znamená, že nejsou správně splněny povinnosti daňové ani odvodové, což zakládá odpovědnost jak na straně společnosti jako plátce, tak na straně společníka jako poplatníka.
Jak správce daně posuzuje charakter příjmu
Správce daně, tedy příslušný finanční úřad, má při daňové kontrole nebo při jiném šetření pravomoc a povinnost posoudit skutečný charakter příjmu společníka za práci pro společnost a určit, zda tento příjem byl správně zařazen do příslušné kategorie příjmů pro účely zdanění, přičemž správce daně se při tomto posouzení neřídí formálním označením právního vztahu, ale skutečným obsahem a charakterem tohoto vztahu. To znamená, že pokud společník fakticky vykonává práci pro společnost v podmínkách, které naplňují znaky závislé práce, tedy pracuje dle pokynů jednatele nebo valné hromady, má pevnou pracovní dobu, pracuje na pracovišti společnosti a nemá skutečné podnikatelské riziko, bude správce daně tento příjem považovat za příjem ze závislé činnosti bez ohledu na to, jak je tento právní vztah formálně označen nebo jak byl příjem ze strany společníka přiznán v daňovém přiznání. Správce daně při svém posuzování vychází z celkového kontextu spolupráce, zkoumá smluvní dokumentaci, faktický průběh práce, způsob odměňování, míru samostatnosti společníka při výkonu práce a další relevantní okolnosti, přičemž důkazní břemeno při daňové kontrole leží v podstatné míře na straně daňového subjektu, tedy na straně společnosti a společníka, kteří musí prokázat, že charakter příjmu byl správně posouzen a příjem byl správně zdaněn.
Důsledky pro společnost při doměření daně
Pokud správce daně při daňové kontrole nebo jiném daňovém řízení dospěje k závěru, že příjem společníka za práci pro společnost měl být zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, ale byl nesprávně zdaněn jako příjem z podnikání, nastávají pro společnost jako plátce daně velmi závažné a finančně náročné důsledky, které mohou výrazně zatížit hospodaření společnosti a v krajním případě ohrozit její finanční stabilitu. Společnosti bude doměřena daň z příjmů ze závislé činnosti, tedy daň, kterou měla jako zaměstnavatel srážet z příjmů společníka a odvádět příslušnému finančnímu úřadu, přičemž tato doměřená daň bude zahrnovat celé zdaňovací období, za které byla daňová kontrola provedena, a může tak jít o poměrně vysokou částku odpovídající několikaletému zdaňovacímu období, protože správce daně má právo provádět daňovou kontrolu zpětně za tři až deset let v závislosti na okolnostech. Společnosti budou dále doměřeny odvody na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v části, která náleží zaměstnavateli, přičemž tyto odvody představují v součtu nezanedbatelnou procentní část z hrubé mzdy a jejich doměření za několik let zpětně může představovat částku v řádu statisíců nebo i milionů korun. K doměřené dani a doměřeným odvodům se pak přičítají úroky z prodlení, které narůstají za každý den prodlení od původního data splatnosti, a penále, které může dosáhnout výše dvaceti procent z doměřené daně, přičemž tato kombinace doměrků, úroků a penále může celkový dopad na společnost výrazně znásobit oproti původní dani, která měla být odvedena.
Důsledky pro společníka při doměření daně
Nesprávné zdanění příjmu za práci pro společnost má závažné důsledky nejen pro společnost jako plátce daně, ale také pro samotného společníka jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob, přičemž tyto důsledky mohou být velmi nepříjemné a finančně náročné. Společníkovi může být správcem daně doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, za která bylo provedeno daňové šetření, a to v případě, že po překlasifikaci jeho příjmu ze závislé činnosti vyjde najevo, že celková daňová povinnost společníka byla nižší, než jakou by měl mít v případě správného zdanění, přičemž doměřená daň bude opět navýšena o příslušné úroky z prodlení a penále. Společník navíc přichází o možnost uplatnit výdajové paušály, které jsou jednou z hlavních výhod zdanění příjmů jako příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, protože u příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit paušální výdaje ani skutečné výdaje spojené s výkonem práce, a tím pádem je základ daně u příjmu ze závislé činnosti zpravidla vyšší než základ daně u příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, pokud by poplatník uplatňoval výdajový paušál. Společník se navíc může dostat do situace, kdy mu budou doměřeny odvody na zdravotní a sociální pojištění jako osobě samostatně výdělečně činné, přičemž tyto odvody budou přepočítány na základě správně stanovené kategorie příjmu, a celková odvodová zátěž společníka se tak může výrazně zvýšit oproti původnímu stavu.
Problém souběhu funkcí a jeho daňové dopady
Specifickým a v praxi velmi často se vyskytujícím případem nesprávného zdanění příjmů společníka je situace takzvaného souběhu funkcí, kdy společník obchodní společnosti vykonává pro tuto společnost práci současně jako jednatel nebo člen statutárního orgánu a zároveň jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, přičemž odměny za tyto různé role jsou různě zdaňovány. Odměna jednatele za výkon funkce jednatele je ze zákona příjmem ze závislé činnosti a musí být zdaněna jako taková, zatímco odměna za výkon jiné práce pro společnost může být za určitých podmínek příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro takové posouzení. V praxi však dochází k tomu, že společníci nebo jejich účetní nesprávně vyhodnotí charakter práce a celý nebo část příjmu zdaní jako příjem z podnikání, přestože ve skutečnosti jde o příjem ze závislé činnosti, čímž dojde k výše popsaným problémům s doměřením daně a pojistného. Správce daně v takových případech velmi pečlivě zkoumá, zda práce vykonávaná společníkem jako osobou samostatně výdělečně činnou je skutečně odlišná od práce jednatele a zda jsou splněny podmínky pro její posouzení jako samostatné podnikatelské aktivity, nebo zda jde ve skutečnosti o zastřený pracovněprávní vztah nebo o příjem ze závislé činnosti maskovaný jako podnikatelský příjem.
Riziko trestněprávní odpovědnosti
Nesprávné zdanění příjmů společníka za práci pro společnost není pouze problémem daňovým a odvodovým, ale za určitých okolností může dosáhnout i trestněprávní roviny, přičemž toto riziko je třeba brát v potaz, zejména pokud bylo nesprávné zdanění záměrné a cílené s úmyslem zkrátit daňovou povinnost nebo povinné pojistné. Trestní zákoník v České republice obsahuje ustanovení o trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, přičemž tento trestný čin může být spáchán jak jednáním, tak opomenutím, a může se ho dopustit jak fyzická osoba, tedy společník nebo jednatel, tak právnická osoba, tedy samotná společnost, a to v souladu se zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. Hranice mezi neúmyslnou chybou a úmyslným trestným činem zkrácení daně sice není vždy jednoznačná, avšak orgány činné v trestním řízení a správce daně mohou při výrazném zkrácení daňové povinnosti zahájit trestní řízení, které přináší společníkovi a společnosti další závažné problémy přesahující oblast daňového práva. Proto je naprosto zásadní, aby společník a společnost při nastavování svých vzájemných vztahů a při zdanění příjmů z těchto vztahů dbali na maximální soulad s platnou legislativou a v případě pochybností se poradili s kvalifikovaným daňovým poradcem nebo právníkem specializujícím se na daňové právo.
Jak předejít problémům se zdaněním příjmů společníka
Nejúčinnějším způsobem, jak předejít výše popsaným problémům se zdaněním příjmů společníka za práci pro společnost, je od samého počátku správně nastavit právní a daňové vztahy mezi společníkem a společností, což zahrnuje především správné určení charakteru práce a tomu odpovídající volbu právního rámce a daňového režimu. Pokud práce, kterou společník pro společnost vykonává, naplňuje znaky závislé práce, je nezbytné tuto práci právně zakotvit prostřednictvím pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce, aby byl daňový a odvodový režim jednoznačný a v souladu se zákonem. Pokud naopak společník pro společnost vykonává skutečně samostatnou podnikatelskou činnost, při které nese vlastní podnikatelské riziko a není vázán pokyny společnosti, je možné tento vztah ošetřit smlouvou o dílo nebo jinou obchodní smlouvou a příjem zdanit jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti. V každém případě je vhodné, aby nastavení těchto vztahů konzultoval odborník, konkrétně daňový poradce nebo advokát specializující se na pracovní a daňové právo, který dokáže posoudit konkrétní situaci, navrhnout optimální právní a daňové řešení a pomoci tak předejít budoucím problémům s finančním úřadem nebo správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou.
