Co si hlídat v povinnostech zaměstnávání osob s postižením?
Zaměstnavatelům se v brzké době blíží velmi důležité datum, konkrétně 15. února, které představuje zásadní mezník z hlediska každoročního plnění jejich zákonných povinností souvisejících s podáváním hlášení o plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Toto datum je klíčové pro všechny zaměstnavatele, kteří spadají do kategorie subjektů povinných vykazovat plnění této zákonné povinnosti, a jeho nedodržení může vést k санkcím nebo správním řízením ze strany úřadu práce.
Základní povinnost zaměstnavatelů nad 25 zaměstnanců
Zaměstnavatelé, kteří mají ve svém pracovněprávním vztahu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, mají i v průběhu roku 2026 ze zákona uloženou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši zákonem stanoveného povinného podílu těchto osob na celkovém počtu všech zaměstnanců daného zaměstnavatele. Tento povinný podíl je zákonem pevně stanoven na úrovni 4 procent z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. O skutečnosti, že danou zákonnou povinnost řádně plní, musí zaměstnavatelé ze zákona podat každoročně hlášení příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky, a to vždy nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, za který se plnění povinnosti vykazuje.
Aktuální oznamovací povinnost za rok 2025
V letošním roce 2026 je tedy nezbytné a povinné nahlásit splnění uvedené zákonné povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok 2025. Zaměstnavatelé by měli věnovat této oznamovací povinnosti dostatečnou pozornost a připravit veškerou dokumentaci včas, aby nedošlo k prodlevě nebo nesplnění této administrativní povinnosti, která je ze zákona vyžadována a kontrolována úřadem práce.
Nová výjimka pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce
Novinkou, která přináší určitou úlevu některým zaměstnavatelům, je skutečnost, že od letošního roku již nemají povinnost podávat toto každoroční hlášení ti zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel speciální dohodu o uznání daného zaměstnavatele jako zaměstnavatele působícího na chráněném trhu práce (označovaném zkratkou CHTP). Tato výjimka je logická, neboť tito zaměstnavatelé ze své podstaty primárně zaměstnávají osoby se zdravotním postižením a jejich poslání je přímo zaměřeno na integraci těchto osob na pracovní trh.
Různé způsoby splnění povinnosti
Splnit výše uvedenou zákonnou povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením mohou zaměstnavatelé i nadále několika různými způsoby, přičemž nejpřímější cestou je samozřejmě přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru u daného zaměstnavatele. Kromě tohoto přímého způsobu však zákon stále umožňuje i alternativní formy plnění této povinnosti.
Náhradní plnění a odvod do státního rozpočtu
Mezi další zákonem připuštěné způsoby plnění povinnosti patří takzvané náhradní plnění, které spočívá v odběru výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů a sociálních podniků, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, přičemž u této formy plnění existují určitá omezení týkající se maximální výše uznatelného náhradního plnění. Další možností je odvod finanční částky přímo do státního rozpočtu České republiky, což je v podstatě forma kompenzace za nesplnění povinnosti přímým zaměstnáváním. Zaměstnavatelé mohou také využít vzájemnou kombinaci všech těchto výše uvedených způsobů plnění, čímž mohou flexibilně přizpůsobit plnění své povinnosti svým konkrétním možnostem a podmínkám.
Nová možnost plnění prostřednictvím integračních podniků
Novinkou platnou od roku 2026 je skutečnost, že zaměstnavatelé mohou nově plnit svůj povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením také prostřednictvím takzvaných integračních sociálních podniků, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením v řádném pracovním poměru. Tato nová forma plnění povinnosti rozšiřuje možnosti zaměstnavatelů a zároveň podporuje rozvoj sektoru sociálního podnikání, který hraje důležitou roli v integraci znevýhodněných osob na trh práce.
Snížení limitu náhradního plnění
Významnou změnou, na kterou je třeba zaměstnavatele upozornit, je skutečnost, že limit náhradního plnění, které může být poskytnuto zaměstnavateli a sociálními podniky, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, těm zaměstnavatelům, kteří danou povinnost nemohou plnit přímým zaměstnáváním, byl nově stanoven pouze do výše 14násobku průměrné mzdy za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Tato změna představuje výrazné snížení oproti dřívější právní úpravě, kdy byl tento limit dvojnásobný, tedy činil 28násobek průměrné mzdy, což znamená, že nová úprava značně omezuje možnosti využití náhradního plnění a motivuje zaměstnavatele k většímu podílu přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zákaz propojení mezi odběratelem a dodavatelem
Zásadní novinkou a významnou změnou v oblasti náhradního plnění je ustanovení, podle kterého odběratel a dodavatel náhradního plnění nově nesmí být spojenými osobami, a to ani kapitálově ani příbuzensky. Oba subjekty vstupující do vztahu náhradního plnění nesmí být spojeny ani ve smyslu vedení společnosti, vzájemného ovládání či kontroly jednoho subjektu druhým subjektem. Pokud by takové propojení existovalo, náhradní plnění poskytnuté v takovém vztahu by nebylo uznáváno úřadem práce jako platné plnění zákonné povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Výjimka pro integrační sociální podniky
Jedinou výjimkou z výše uvedeného pravidla o zákazu propojení subjektů, kde je při poskytování náhradního plnění přípustná určitá spojitost mezi dodavatelem a odběratelem, jsou právě integrační sociální podniky. Tato výjimka byla do právní úpravy zahrnuta s ohledem na specifickou povahu a poslání integračních sociálních podniků, které primárně slouží k integraci znevýhodněných osob na trh práce, a jejich případné propojení se zadavatelem náhradního plnění není považováno za zneužití institutu náhradního plnění.
Změna v metodice vykazování počtu zaměstnanců
Další podstatnou změnou, která zjednodušuje administrativu pro zaměstnavatele, je skutečnost, že namísto dřívějšího čtvrtletního vykazování přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením je nově sledován a vykazován pouze roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Tato změna představuje zjednodušení administrativní zátěže pro zaměstnavatele, kteří již nemusí průběžně čtvrtletně sledovat a hlásit přepočtený stav zaměstnanců, ale postačí jim roční vyhodnocení, které pak nahlásí v rámci ročního hlášení podávaného k 15. únoru následujícího kalendářního roku.
