Co si musí odběratel hlídat u náhradního plnění?
Zaměstnavatel, který vystupuje v pozici odběratele a současně má zákonem stanovenou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, má možnost využít alternativní formu plnění této povinnosti prostřednictvím institutu náhradního plnění. Tato forma náhradního plnění spočívá v tom, že namísto přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve svém podniku může zaměstnavatel odebírat výrobky nebo služby, které byly vyrobeny nebo poskytnuty právě zaměstnanci se zdravotním postižením u jiných zaměstnavatelů. Další variantou náhradního plnění je zadávání zakázek těm dodavatelům, kteří osoby se zdravotním postižením aktivně zaměstnávají a poskytují jim pracovní příležitosti. Tato možnost však není zcela bez podmínek a zaměstnavatel, který se rozhodne tuto cestu využít, musí velmi pečlivě sledovat a kontrolovat, zda veškeré dodávky, které hodlá započítat do náhradního plnění, skutečně splňují všechna pravidla a požadavky, které jsou stanoveny příslušnými právními předpisy.
Základní podmínky pro započitatelné dodávky
Aby mohl zaměstnavatel v pozici odběratele řádně využít možnost náhradního plnění a aby mohl konkrétní dodávky výrobků nebo služeb započítat do plnění své povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být splněna řada zákonem přesně vymezených pravidel a kritérií. Tato pravidla nejsou nijak jednoduchá a vyžadují od zaměstnavatele nejen dobrou znalost právních předpisů, ale také systematickou kontrolu a evidenci všech relevantních skutečností. Zaměstnavatel musí věnovat zvýšenou pozornost tomu, od koho výrobky nebo služby odebírá, v jakém množství, za jakých podmínek a zda jsou všechny formální náležitosti řádně splněny. Nedodržení byť jen jedné z podmínek může mít za následek, že konkrétní dodávka nebude uznána jako náhradní plnění a zaměstnavatel si ji nebude moci započítat do plnění své zákonné povinnosti.
První okruh dodavatelů – zaměstnavatelé na chráněném trhu práce
První kategorií dodavatelů, od kterých může zaměstnavatel odebírat výrobky nebo služby pro účely náhradního plnění, jsou ti zaměstnavatelé, kteří uzavřeli s Úřadem práce České republiky speciální dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Toto uznání je upraveno v ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti a jedná se o velmi důležitý status, který potvrzuje, že daný zaměstnavatel splňuje všechny podmínky pro to, aby mohl být považován za subjekt aktivně podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel v pozici odběratele proto musí vždy před uzavřením obchodní spolupráce nebo před uskutečněním konkrétní dodávky ověřit, zda má jeho potenciální dodavatel tuto dohodu s Úřadem práce České republiky skutečně uzavřenu, zda je tato dohoda v platnosti a zda dodavatel splňuje všechny podmínky, které z tohoto statusu vyplývají. Kontrola této skutečnosti je naprosto zásadní, protože bez platné dohody nemůže být dodávka započítána jako náhradní plnění.
Druhý okruh dodavatelů – osoby samostatně výdělečně činné se zdravotním postižením
Druhou kategorií dodavatelů, jejichž dodávky lze započítat jako náhradní plnění, jsou osoby samostatně výdělečně činné, které samy jsou osobami se zdravotním postižením a současně nezaměstnávají žádné další zaměstnance. Tato varianta umožňuje podporovat přímo osoby se zdravotním postižením, které si vybudovaly vlastní podnikání a živí se samostatnou výdělečnou činností. Zaměstnavatel v pozici odběratele však musí být velmi obezřetný a musí pečlivě ověřit, že osoba samostatně výdělečně činná skutečně má platné rozhodnutí o zdravotním postižení, že je skutečně registrována jako podnikatel a že opravdu nezaměstnává žádné zaměstnance. Velmi důležitým upozorněním je také skutečnost, že tato možnost se neuplatní v případě, kdy by se jednalo o spojenou osobu ve smyslu zákona o daních z příjmů. Pokud by byla osoba samostatně výdělečně činná ve vztahu spojené osoby k odběrateli, například prostřednictvím kapitálového propojení nebo jiného typu kontroly, nemohla by být dodávka od takové osoby započítána jako náhradní plnění, protože zákon chce předejít zneužívání tohoto institutu prostřednictvím uměle vytvořených vztahů.
Třetí okruh dodavatelů – integrační sociální podniky
Třetí kategorií dodavatelů, jejichž výrobky a služby lze započítat do náhradního plnění, jsou integrační sociální podniky, které jsou upraveny samostatným zákonem o integračním sociálním podniku. Tyto podniky mají specifické postavení v rámci podpory zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a mezi jejich hlavní cíle patří právě integrace osob se zdravotním postižením a dalších znevýhodněných skupin do pracovního procesu. Pro účely náhradního plnění je však klíčové, že integrační sociální podnik musí zaměstnávat zaměstnance se zdravotním postižením v řádném pracovním poměru, nikoliv pouze na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel v pozici odběratele musí proto před započtením dodávek od integračního sociálního podniku ověřit, že tento podnik je skutečně registrován jako integrační sociální podnik podle příslušného zákona, že je zapsán v příslušné evidenci a že skutečně zaměstnává osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru. Kromě odběru výrobků a služeb lze také jako náhradní plnění započítat zadávání zakázek těmto podnikům, což může být pro zaměstnavatele flexibilnější forma podpory.
Dodržení limitů pro jednotlivé dodávky
Jedním z velmi důležitých pravidel, které musí zaměstnavatel v pozici odběratele bezpodmínečně dodržovat, je respektování zákonných limitů pro objem dodávek od jednotlivých dodavatelů. Ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti totiž stanovuje maximální limit, nad který nesmí objem dodávek od jednoho konkrétního dodavatele přesáhnout, pokud má být započítán jako náhradní plnění. Tento limit je stanoven proto, aby se předešlo tomu, že by zaměstnavatel splňoval celou svou povinnost náhradního plnění pouze prostřednictvím jednoho jediného dodavatele, což by neodpovídalo smyslu a účelu institutu náhradního plnění, kterým je podpora co nejširšího okruhu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných zaměstnávajících nebo poskytujících práci osobám se zdravotním postižením. Zaměstnavatel musí proto průběžně sledovat a vyhodnocovat, kolik už od konkrétního dodavatele v příslušném období odebral, a musí zajistit, aby stanovený limit nebyl překročen. Pokud by k překročení limitu došlo, část dodávek přesahující stanovený limit by nemohla být započítána jako náhradní plnění.
Povinnost evidence v elektronickém systému
Poslední, ale rozhodně ne méně důležitou podmínkou pro to, aby mohla být konkrétní dodávka započítána jako náhradní plnění, je skutečnost, že tato dodávka musí být dodavatelem řádně vložena do elektronické evidence náhradního plnění podle ustanovení § 81 zákona o zaměstnanosti. Tato elektronická evidence byla vytvořena právě proto, aby bylo možné kontrolovat a transparentně sledovat veškeré dodávky, které jsou realizovány v rámci náhradního plnění, a aby bylo možné ověřit, že všechny strany dodržují zákonné podmínky. Dodavatel má povinnost všechny dodávky, které realizuje pro účely náhradního plnění, do této elektronické evidence zadávat, a to včetně všech relevantních údajů o dodávce, odběrateli, hodnotě dodávky a dalších náležitostí. Zaměstnavatel v pozici odběratele pak musí kontrolovat, zda dodavatel tuto povinnost skutečně plní, protože pokud by dodávka nebyla v elektronické evidenci zaznamenána, nemohla by být započítána jako náhradní plnění bez ohledu na to, že by jinak splňovala všechny ostatní podmínky. Odběratel by proto měl pravidelně ověřovat stav evidence a komunikovat s dodavateli o tom, zda své povinnosti v tomto směru řádně plní.
Systematická kontrola a dokumentace
Z výše uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel, který chce využít možnost náhradního plnění formou odběru výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením nebo od osob se zdravotním postižením samostatně výdělečně činných, musí být velmi pozorný a systematický v kontrole všech podmínek a požadavků, které zákon stanovuje. Je naprosto nezbytné, aby si vytvořil účinný systém evidence a kontroly, který mu umožní průběžně sledovat, od koho odebírá, v jakém objemu, zda jsou dodávky evidovány v elektronickém systému a zda všechny formální podmínky jsou splněny. Doporučuje se také udržovat pravidelnou komunikaci s dodavateli a případně si vyžádat potvrzení o tom, že mají uzavřenu dohodu s Úřadem práce České republiky, že jsou registrováni jako integrační sociální podniky nebo že splňují podmínky jako osoby samostatně výdělečně činné se zdravotním postižením. Tato dokumentace může být velmi cenná v případě kontroly ze strany Úřadu práce České republiky nebo jiných kontrolních orgánů.
