Co znamená neodvedení daně či pojistného za zaměstnance?
Neodvedení daně či pojistného za zaměstnance představuje v českém právním řádu závažný přestupek, který může za určitých okolností dosáhnout intenzity trestného činu. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel srazí z hrubé mzdy svých zaměstnanců příslušné částky určené na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, avšak tyto prostředky následně neodvede příslušným institucím, tedy finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně.
Kvalifikace jako trestný čin
Aby bylo možné neodvedení povinných plateb kvalifikovat jako trestný čin, musí být splněna klíčová podmínka - součet neodvedených částek musí dosahovat minimálně hranice 100 000 Kč. Tato hranice představuje důležitý limit mezi pouhým přestupkem a skutečným trestným činem. Pokud zaměstnavatel neodvede platby v souhrnné výši dosahující nebo přesahující tuto částku, dopouští se daňového trestného činu, za který mu může být uložen trest odnětí svobody až na tři roky nebo zákaz činnosti v příslušném oboru podnikání.
Úmyslné jednání jako podmínka trestnosti
Podstatným prvkem při posuzování trestnosti tohoto jednání je úmysl zaměstnavatele. O trestný čin se jedná pouze v případě, kdy zaměstnavatel příslušné částky skutečně svým zaměstnancům srazil z jejich hrubých mezd, avšak následně je vědomě a úmyslně neodvedl oprávněným subjektům, ale použil je k jiným účelům - například k financování provozních nákladů firmy, splácení jiných závazků nebo dokonce k osobnímu obohacení. Takové jednání jasně vykazuje znaky úmyslného trestného činu.
Situace pod hranicí trestnosti
V případě, že celková výše neodvedených povinných plateb nedosahuje stanovené hranice 100 000 Kč, nejedná se ještě o trestný čin ve smyslu trestního zákoníku. Přesto však takové jednání není bez následků a představuje hrubé porušení zákonných povinností zaměstnavatele. Za takovéto porušení hrozí zaměstnavateli ze strany příslušných orgánů finanční postih formou pokuty, případně další administrativní sankce stanovené daňovými předpisy a předpisy o sociálním a zdravotním pojištění.
Výjimky z trestní odpovědnosti
Zajímavé je, že ne každé neodvedení povinných plateb přesahujících částku 100 000 Kč musí být automaticky posuzováno jako trestný čin. Český právní řád zohledňuje i situace, kdy zaměstnavatel příslušné platby neodvede nikoliv proto, že by chtěl tyto prostředky zpronevěřit, ale proto, že se dostal do natolik závažných finančních potíží, že neměl dostatek disponibilních prostředků a byl schopen vyplatit svým zaměstnancům pouze čistou mzdu bez možnosti odvést sražené částky příslušným institucím.
Správný postup v případě finančních potíží
I v případě finančních potíží by však zaměstnavatel měl postupovat odpovědně a transparentně. To znamená, že by měl usilovat o poměrné uspokojení všech svých finančních závazků včetně povinných odvodů, případně aktivně komunikovat s příslušnými úřady o své situaci a snažit se vyjednat splátkový kalendář nebo jiné řešení. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje a jednostranně se rozhodne upřednostnit některé platby před povinnými odvody, může se jednat o nesprávný postup, který by mohl být posouzen jako úmyslné vyhýbání se svým zákonným povinnostem.
Zánik trestnosti dodatečným splněním
Český trestní zákoník pamatuje i na situace, kdy zaměstnavatel, který neodvedl povinné platby za své zaměstnance, svou chybu později napraví. Trestnost neodvedení povinných plateb totiž zaniká, jestliže pachatel (zaměstnavatel) svou povinnost dodatečně splní dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek v dané věci. To znamená, že pokud zaměstnavatel uhradí všechny dlužné částky včetně případných penále a úroků z prodlení ještě před tím, než je soudem vynesen rozsudek, je jeho jednání fakticky dekriminalizováno a není za něj trestně odpovědný.
Praktické dopady a prevence
Tato právní úprava má motivovat zaměstnavatele, aby i v případě prodlení s odvodem povinných plateb svou povinnost dodatečně splnili. Zároveň je však důležité, aby zaměstnavatelé preventivně zajistili dostatečnou finanční rezervu pro pravidelné odvody a pečlivě sledovali své finanční toky, aby se do situace neodvedení povinných plateb vůbec nedostali. Řádné plnění těchto povinností je nejen zákonnou povinností, ale také etickým závazkem vůči zaměstnancům a celému systému sociálního zabezpečení a zdravotní péče, který je na těchto odvodech závislý.
Závěr
Neodvedení daně či pojistného za zaměstnance představuje závažné porušení povinností zaměstnavatele, které může mít za následek nejen finanční sankce, ale při překročení částky 100 000 Kč a při úmyslném jednání i trestněprávní postih. Zaměstnavatelé by proto měli věnovat náležitou pozornost řádnému a včasnému plnění svých odvodových povinností, aby se vyhnuli možným právním následkům, které mohou v krajním případě zahrnovat i trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.
