Co znamená podnikání v energetice?
Podnikání v energetice představuje komplexní a vysoce regulovanou oblast hospodářské činnosti, která zahrnuje systematické a záměrné aktivity realizované s primárním cílem dosahování ekonomického zisku prostřednictvím různorodých operací spojených s energetickými komoditami. Tato specifická forma podnikatelské činnosti se zaměřuje na několik klíčových segmentů energetického průmyslu, mezi něž patří především výroba elektrické energie v nejrůznějších typech elektráren, zajišťování přenosu elektřiny prostřednictvím vysokonapěťových sítí na velké vzdálenosti, distribuci elektrické energie koncovým spotřebitelům skrze rozvodné sítě, skladování energetických komodit v různých formách a podobách, aktivní obchodování s elektřinou na velkoobchodních i maloobchodních trzích, stejně jako komplexní činnosti spojené s výrobou tepelné energie v teplárenských zařízeních a následným rozvodem této tepelné energie do domácností a podniků.
Legislativní rámec a regulační požadavky
Každý subjekt, který má zájem aktivně se zapojit do podnikání v energetickém sektoru na území České republiky, musí bezpodmínečně respektovat a důsledně naplňovat veškerá ustanovení a požadavky, které jsou explicitně stanoveny v klíčovém legislativním dokumentu, konkrétně v energetickém zákoně číslo 458/2000 Sb., jenž komplexně upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích. Tento zásadní právní předpis definuje práva a povinnosti všech účastníků energetického trhu, stanovuje podmínky pro udělování licencí, určuje pravidla pro provozování energetických zařízení a sítí, upravuje mechanismy cenové regulace v síťových odvětvích, kde existuje přirozený monopol, a současně vymezuje kompetence a pravomoci státních orgánů vykonávajících dozor nad dodržováním předpisů v energetickém sektoru. Dodržování tohoto zákona a souvisejících prováděcích předpisů je naprosto nezbytné pro legální provozování jakékoliv podnikatelské činnosti v oblasti energetiky a jeho porušení může vést k významným sankcím včetně odnětí licence.
Licenční systém a jeho výjimky
V převážné většině případů je pro zahájení a provozování podnikatelské činnosti v energetickém sektoru nezbytně nutné získat speciální licenci, kterou uděluje Energetický regulační úřad České republiky, jenž je ústředním správním úřadem odpovědným za regulaci a dohled nad energetikou. Tento licenční systém má za cíl zajistit, že v citlivém energetickém sektoru působí pouze subjekty, které splňují přísné kvalifikační, technické, ekonomické a bezpečnostní požadavky. Nicméně legislativa České republiky uznává, že ne všechny formy nakládání s energií vyžadují stejnou míru regulatorního dohledu, a proto existují jasně definované výjimky z licenční povinnosti, které se vztahují především na malé výrobce energie, kteří využívají obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Tyto výjimky platí zejména v situacích, kdy drobní výrobci pouze příležitostně a nesystematicky poskytují přebytky vlastní vyrobené elektrické nebo tepelné energie v rámci rodinných vazeb nebo sousedských vztahů, přičemž se nejedná o pravidelnou podnikatelskou činnost zaměřenou na systematický zisk z prodeje energie. Typickými příklady takových drobných výrobců energie jsou vlastníci rodinných domů nebo bytových budov, kteří si na své nemovitosti instalovali malé fotovoltaické panely, miniaturní větrné turbíny nebo mikrovodní elektrárny s omezeným výkonem.
Novela zákona o obnovitelných zdrojích energie z roku 2025
S účinností od srpna roku 2025 vstoupila v platnost významná novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie, která přinesla zásadní změny v přístupu k regulaci malých obnovitelných zdrojů energie a výrazně zjednodušila administrativní bremeno pro drobné domácí výrobce. Tato progresivní legislativní úprava nově umožňuje provozovat nejrůznější typy obnovitelných zdrojů energie, konkrétně malé domácí solární fotovoltaické elektrárny, mikroinstalace větrných elektráren nebo malé vodní elektrárny, zcela bez nutnosti získávat licenci od Energetického regulačního úřadu, pokud jejich celkový instalovaný výkon nepřesahuje hranici sta kilowattů. Toto nastavení parametrů má zásadní praktický dopad, neboť znamená, že rozhodující většina běžných domácích elektráren instalovaných na rodinných domech, garážích, pergolách či jiných budovách spadá pod tuto výjimku a jejich provozovatelé tudíž nemusí procházet komplikovaným licenčním řízením, ani v případech, kdy čas od času poskytnou část své vyrobené elektrické energie sousedům ve stejné ulici nebo blízkém okolí. Tato liberalizace výrazně podporuje rozšiřování decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů a činí její instalaci přístupnější široké veřejnosti.
Komunitní sdílení energie
Velmi zajímavou a inovativní možností, kterou současná česká legislativa nabízí, je koncept takzvaného komunitního sdílení vyrobené elektrické energie mezi drobnými výrobci, přičemž toto sdílení probíhá prostřednictvím existující distribuční síťové infrastruktury na území celé České republiky. Do těchto progresivních schémat komunitního sdílení energie se mohou aktivně zapojit jak fyzické osoby – tedy běžní občané vlastnící domácí zdroje energie, tak malé a střední podniky, které mají instalovány vlastní výrobní kapacity. Účast je možná ve dvou základních formách organizačního uspořádání: buď jako takzvaní aktivní zákazníci organizovaní do menších skupin sdílení energie čítajících maximálně jedenáct členů, nebo jako členové energetického společenství, které může zahrnovat až tisíc účastníků. Je však nutné upozornit, že systém komunitního sdílení energie je v současné fázi stále ještě zatížen určitými časovými a regionálními omezeními, která ovlivňují jeho praktickou využitelnost. Konkrétně aktivní zákazníci v menších skupinách mají již nyní možnost přenášet svou přebytečnou elektřinu po celém území České republiky bez geografických omezení, zatímco větší energetická společenství s vyšším počtem členů mohou zatím fungovat pouze v omezeném režimu, který umožňuje sdílení energie především mezi sousedními obcemi a jejich bezprostředním okolím.
Budoucí perspektivy a výhled
Podle současných legislativních záměrů a strategických plánů Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu se postupně plánuje rozšiřování možností a flexibilit komunitního sdílení energie, což by mělo v budoucnu umožnit domácím výrobcům elektřiny i malým firmám společně investovat do větších sdílených energetických zdrojů a mnohem efektivněji využívat přebytky výroby vzniklé mimo jejich vlastní odběrné místo. Tato vize decentralizované a komunitně organizované energetiky představuje významný paradigmatický posun od tradičního centralizovaného modelu výroby a distribuce energie směrem k participativnímu a demokratizovanému energetickému systému. S ohledem na dynamický vývoj evropské i národní energetické legislativy, neustále se měnící technologické možnosti v oblasti skladování a řízení energie a současně se vyvíjející tržní podmínky je proto naprosto klíčové a nezbytné průběžně sledovat aktuální novinky, změny a příležitosti v oblasti podnikání v energetice, a to zejména s výhledem na blížící se rok 2026, kdy se očekávají další významné legislativní úpravy a rozšíření možností pro drobné výrobce a energetická společenství.
