Co znamená pravomocně stanovená daňová ztráta?
Pravomocně stanovená daňová ztráta je daňová ztráta, která byla oficiálně a závazně potvrzena finančním úřadem prostřednictvím vydání příslušného platebního výměru.
Jak daňová ztráta vzniká
K daňové ztrátě dochází v situaci, kdy daňově uznatelné výdaje podnikatele v určitém zdaňovacím období převýší jeho daňově uznatelné příjmy, čímž vzniká záporný hospodářský výsledek jeho podnikatelské činnosti. Podnikatel tuto skutečnost uvede ve svém řádném daňovém přiznání, které předloží příslušnému finančnímu úřadu. Finanční úřad následně přepočítá a přezkoumá veškeré údaje v daňovém přiznání uvedené a na jejich základě vydá platební výměr, kterým daňovou ztrátu oficiálně vyměří a tím ji také závazně potvrdí. Teprve tímto okamžikem se z daňové ztráty stává ztráta pravomocně stanovená.
Jak lze daňovou ztrátu uplatnit
Pouze takto oficiálně potvrzenou a pravomocně stanovenou daňovou ztrátu je podnikatel oprávněn uplatnit jako daňový odpočet, přičemž ji může dle vlastního uvážení odečíst od základu daně buď najednou v celé její výši, nebo postupně v částech tak, jak mu to nejlépe vyhovuje z hlediska jeho aktuální daňové situace. Zákon přitom podnikateli nabízí dvě základní možnosti časového uplatnění této ztráty, a to buď dopředně v průběhu pěti následujících zdaňovacích období po vzniku ztráty, nebo zpětně až za dvě předcházející zdaňovací období.
Proč je pravomocnost daňové ztráty důležitá
Požadavek pravomocného stanovení daňové ztráty finančním úřadem má zásadní právní i praktický význam, neboť zajišťuje, že podnikatel nemůže svévolně uplatňovat daňové odpočty na základě ztráty, kterou si sám vypočítal a která nebyla nijak nezávisle ověřena ani úředně potvrzena. Vydaný platební výměr tak představuje závazný a právně vynutitelný dokument, který dává podnikateli jistotu, že jeho nárok na odpočet daňové ztráty je nesporný, a zároveň poskytuje finančnímu úřadu přehled o tom, v jaké výši a za jaké zdaňovací období byla ztráta stanovena, což umožňuje účinnou kontrolu správnosti jejího následného uplatňování v daňových přiznáních podaných v dalších letech.
