Co znamená špatné určení data zdanitelného plnění?
Nesprávné stanovení data zdanitelného plnění představuje pro plátce daně z přidané hodnoty zásadní problém, který může mít dalekosáhlé daňové i finanční důsledky. Jedná se o situaci, kdy subjekt povinný k dani chybně identifikuje okamžik, ke kterému má být daň přiznána a odvedena do státního rozpočtu, což narušuje celý proces správného plnění daňových povinností stanovených zákonem o DPH.
Chyba vždy znamená nepříjemnost v povinnostech DPH a sankce
Datum uskutečnění zdanitelného plnění není pouhým administrativním údajem, ale klíčovým faktorem, který determinuje přesný časový okamžik, ke kterému vzniká plátci daně zákonná povinnost přiznat daň na výstupu a odvést ji příslušnému správci daně. Na druhou stranu, z pohledu příjemce plnění toto datum představuje rozhodný okamžik, od něhož je možné uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu. Nejedná se tedy o formalitu, ale o fundamentální prvek celého systému DPH, který zajišťuje jeho správné fungování a přesnou evidenci daňových povinností.
Pokud dojde k situaci, kdy je zdanitelné plnění zaúčtováno do nesprávného zdaňovacího období, nastává závažný problém s přiznáním a odvodem DPH. Plátce daně tím porušuje své zákonné povinnosti, což může mít za následek řadu nepříjemných konsekvencí. Finanční úřady v rámci své kontrolní činnosti velmi pečlivě sledují správnost určení data zdanitelného plnění a jakékoliv nesrovnalosti mohou vést k zahájení daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností.
Výše sankce záleží na míře provinění
V praxi může dojít k různým typům chyb při určování data zdanitelného plnění. Nejčastěji se jedná o situace, kdy je plnění přiznáno v pozdějším zdaňovacím období, než ve kterém mělo být správně přiznáno, nebo naopak v období předcházejícím. Obě tyto situace představují porušení daňových předpisů, byť s odlišnými důsledky. Zatímco pozdní přiznání daně znamená, že stát obdrží finanční prostředky později, než měl, předčasné přiznání může narušit cash flow plátce a způsobit mu finanční újmu.
Finanční úřad při odhalení takovýchto nesrovnalostí přistupuje k sankčním opatřením, která mohou být pro plátce daně velmi citelná. V případě pozdního přiznání a odvedení daně nastupuje penalizační mechanismus ve formě úroku z prodlení, který činí 0,05 % dlužné částky za každý den, kdy daňová povinnost nebyla řádně splněna. Tento sankční úrok začíná nabíhat pátým pracovním dnem následujícím po původním dni splatnosti a pokračuje až do dne, kdy je dlužná částka skutečně uhrazena.
Je třeba zdůraznit, že i při relativně nízkých částkách DPH může v delším časovém horizontu dojít k významné kumulaci penále, které v konečném důsledku může převýšit původní daňovou povinnost. Kromě toho může finanční úřad uložit i další sankce, například pokuty za neplnění povinností nepeněžité povahy, což dále zvyšuje finanční zátěž plátce.
Situace může být komplikovanější v případech, kdy chybné určení data zdanitelného plnění zasahuje do jiného kalendářního roku nebo když dochází k systémovému opakování stejné chyby. V takových případech může správce daně přistoupit k podrobnější kontrole daňového subjektu a prověřit jeho daňovou historii za delší časové období, což může vést k odhalení dalších nesrovnalostí a problémů.
Chyba většinou způsobí nepříjemnosti i dalším osobám mimo daného plátce
Významným aspektem celé problematiky je také skutečnost, že chybné určení data zdanitelného plnění může mít dopady i na druhého účastníka transakce. Pokud poskytovatel plnění určí datum nesprávně, může to způsobit problémy i příjemci plnění při uplatňování nároku na odpočet daně, což může vést k řetězovým problémům a sporům mezi obchodními partnery.
Z výše uvedeného je zřejmé, že správné určení data zdanitelného plnění je naprosto esenciální pro řádné plnění daňových povinností a předcházení potenciálním sankcím ze strany správce daně. Plátci DPH by proto měli věnovat této problematice náležitou pozornost a zajistit, aby jejich interní procesy a účetní postupy byly nastaveny tak, aby minimalizovaly riziko chybného určení tohoto klíčového data.
