Daňová kontrola, platební výměr a penále kvůli poskytnutým dotacím
Získání účelové dotace ze státního rozpočtu, z fondů Evropské unie či z rozpočtů územních samosprávných celků představuje pro podnikatelské subjekty i příspěvkové organizace nejen významnou finanční podporu jejich činnosti sloužící k naplnění konkrétního veřejného zájmu, nýbrž především vznik přísného a právně závazného rámce, v němž je příjemce povinen striktně, bezvýhradně a po celou dobu udržitelnosti projektu dodržovat veškeré stanovené dotační podmínky, metodické pokyny a smluvní ujednání.
Dohled poskytovatele podpory a postoupení věci orgánům Finanční správy
Dodržování veškerých pravidel spojených s čerpáním a vyúčtováním poskytnutých finančních prostředků podléhá soustavnému, důkladnému a mnohastupňovému monitoringu ze strany samotného poskytovatele dotace, který v rámci svých kontrolních mechanismů detailně prověřuje soulad realizace s dotační smlouvou či rozhodnutím o poskytnutí dotace. Pakliže poskytovatel při své kontrolní činnosti dospěje k nezvratnému zjištění, že ze strany příjemce došlo k porušení stanovených povinností, formálních postupů či časových harmonogramů, uplatní nejprve vůči příjemci institut výzvy k vrácení neoprávněně vyplacených dotačních prostředků v přesně vymezené náhradní lhůtě. Jestliže příjemce této výzvě ve stanoveném termínu nevyhoví a finanční prostředky dobrovolně nenavrátí, poskytovatel dotace bezodkladně postupuje celý spisový materiál místně příslušnému orgánu Finanční správy České republiky, čímž iniciuje formální proces směřující k provedení specializované daňové kontroly.
Průběh daňové kontroly a identifikace porušení rozpočtové kázně
Místně příslušný finanční úřad vstupuje do celého procesu na základě podnětu poskytovatele jako nezávislý orgán veřejné moci pověřený autoritativním zjištěním, zda v daném případě skutečně nastaly zákonné předpoklady pro konstatování porušení rozpočtové kázně ve smyslu příslušných rozpočtových pravidel. Pracovníci finančního úřadu v rámci rozsáhlé daňové kontroly provádějí zevrubné dokazování zaměřené na to, zda nedošlo k zásadnímu nedodržení účelu dotace, což v praxi znamená neoprávněné využití přidělených peněz na jiné než schválené výdaje, dále zkoumají plnění závazných kvantitativních i kvalitativních výstupů projektu a v neposlední řadě prověřují, zda příjemce neopomněl řádně a včas vrátit nevyčerpanou část poskytnutých finančních prostředků po skončení realizační fáze. Výsledkem této často zdlouhavé a administrativně mimořádně náročné kontrolní procedury je jednoznačný a důkazy podložený závěr o tom, v jakém rozsahu a jakou měrou byla rozpočtová kázeň ze strany kontrolovaného subjektu reálně porušena.
Vydání platebního výměru, stanovení odvodu a penalizační důsledky
Jakmile kontrolní orgán bez důvodných pochybností prokáže porušení dotačních pravidel a zákonných povinností, je daňová kontrola bezprostředně završena vydáním platebního výměru, jímž správce daně autoritativně stanoví povinnost k odvodu za porušení rozpočtové kázně, ke kterému obligatorně přistupuje rovněž vyčíslení zákonného penále vypočteného v souladu s daňovým řádem a rozpočtovými pravidly. Tyto vyměřené peněžité částky nepředstavují klasickou sankci či represivní pokutu za správní delikt v trestněprávním slova smyslu, nýbrž plní primárně reparační a fiskální funkci, jejímž hlavním smyslem je zajistit úplné navrácení neoprávněně spotřebovaných či neúčelně vynaložených veřejných prostředků zpět do rozpočtu státu, kraje či obce, odkud byly původně alokovány. Příjemce dotace se tak ocitá v pozici dlužníka veřejných rozpočtů, který je povinen celkovou vyčíslenou částku zahrnující odvod i narůstající penále v zákonné lhůtě uhradit na účet příslušného správce daně.
Procesní obrana příjemce, odvolací řízení a žádost o prominutí
Subjekt zasažený vydáním platebního výměru však nezůstává bez procesních záruk a právní ochrany, neboť má plné právo s právním posouzením i skutkovými závěry finančního úřadu nesouhlasit a brojit proti nim podáním řádného odvolání v zákonné třicetidenní lhůtě. O podaném odvolání věcně rozhoduje Odvolací finanční ředitelství, které detailně přezkoumá zákonnost a věcnou správnost postupu prvostupňového správce daně, přičemž v případě neúspěchu v odvolacím řízení má příjemce možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu a následně se případně domáhat nápravy i kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Paralelně s procesními opravnými prostředky či po jejich vyčerpání může dotčený příjemce využít mimořádný institut a obrátit se na Generální finanční ředitelství se žádostí o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a souvisejícího penále, v níž musí doložit existenci ospravedlnitelných důvodů, tvrdost zákona či sociální a ekonomické aspekty, na jejichž základě může být platební povinnost částečně či zcela prominuta.
