Daňové změny pro obce v roce 2026
Nadcházející rok 2026 přinese do finančního hospodaých obcí jednu z nejvýznamnějších daňových reforem posledních let, která zásadním způsobem ovlivní strukturu příjmů prakticky všech municipalit v České republice. Tato rozsáhlá změna není výsledkem jediné legislativní úpravy, ale představuje komplexní balík opatření zahrnující hned dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a současně nepřímou změnu systému zdanění příjmů územních samospráv. Reforma tak zasáhne nejen metodiku přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivé obce, ale kompletně promění i jejich daňové povinnosti vůči státnímu rozpočtu.
Navýšení podílu na sdílených daních
S platností od 1. ledna 2026 dochází k podstatnému zvýšení podílu obcí a krajů na celostátně vybraných sdílených daních, což představuje významné posílení finanční autonomie územních samospráv. Konkrétně se podíl obcí na těchto daních navyšuje z dosavadních 24,16 procenta na nových 25,93 procenta, což znamená nárůst o 1,77 procentního bodu. Současně si polepší i kraje, jejichž podíl vzroste z původních 9,45 procenta na 10,23 procenta, tedy o 0,78 procentního bodu. Toto nové rozpočtové určení daní bylo schváleno v letošním roce jako součást komplexní novelizace školského zákona, která byla přijata českým parlamentem. Celkově tak obě úrovně místních samospráv získají do svých rozpočtů vyšší objem finančních prostředků, což by mělo zlepšit jejich schopnost financovat vlastní činnosti a investice.
Přerozdělování daní mezi obce - nové váhy kritérií
Vedle samotného zvýšení podílu obcí na sdílených daních dochází k ještě zásadnější změně, která se týká mechanismu přerozdělování těchto daňových příjmů mezi jednotlivé obce. Systém vah a koeficientů, podle kterých se určuje, kolik konkrétní obec ze společného daňového koláče dostane, prochází významnou revizí, která odráží nové priority státní politiky. Nejvýraznější změnou je dramatické posílení váhy vzdělávacího kritéria - vliv počtu žáků a studentů ve škole zřizované obcí se zvyšuje z dosavadních 9 procent na nových 15,15 procenta, což představuje téměř sedmdesátiprocentní nárůst tohoto parametru. Naopak klesá význam tradičních kritérií, konkrétně váha velikosti katastrálního území obce a prostý počet obyvatel, které dosud hrály podstatnější roli v přerozdělování. Současně dochází k úpravě koeficientu postupných přechodů, který klesá ze 78 na 72,73 procenta, což má zmírnit rozdíly mezi obcemi různých velikostních kategorií.
Přechod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele
Klíčovým důvodem popisovaných změn v daňovém systému je zásadní reforma financování regionálního školství, která nabývá účinnosti rovněž od 1. ledna 2026. Od tohoto data totiž přechází plná odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků působících ve školách - tedy například kuchařek v školních jídelnách, uklízeček zajišťujících provoz školních budov, školníků a dalšího provozního personálu - z centrální státní úrovně přímo na zřizovatele těchto škol, kterými jsou v drtivé většině případů právě obce a kraje. Stát sice poskytne těmto zřizovatelům odpovídající finanční prostředky prostřednictvím zvýšeného podílu na sdílených daních, avšak plnou zodpovědnost za správné přidělení těchto financí, efektivní řízení nepedagogického personálu, stanovení jejich platových podmínek a celkovou koordinaci jejich činnosti ponesou od nového roku již samotní zřizovatelé. Tato decentralizace kompetencí má zvýšit flexibilitu a efektivitu řízení školských zařízení na místní úrovni.
Dopady na obce zřizující školy
Pro obce, které ve své správě mají základní školy, mateřské školy nebo jiná školská zařízení, by měly popisované změny znamenat především pozitivní finanční dopad. Díky významnému zvýšení váhy vzdělávacího kritéria v systému přerozdělování sdílených daní a současnému navýšení celkového podílu obcí na těchto daních by měly tyto municipality zaznamenat výrazné posílení svých rozpočtových příjmů. Nové finanční prostředky by měly pokrýt nejen náklady spojené s financováním nepedagogických pracovníků, ale v ideálním případě poskytnou obcím i určitý finanční polštář pro další rozvoj školství nebo jiné investice. Je však třeba upozornit, že obce současně přebírají plnou zodpovědnost za personální řízení nepedagogických zaměstnanců, což může znamenat mírné navýšení administrativních výdajů spojených s vedením lidských zdrojů, mzdovou účetnictvím a dalšími personálními záležitostmi. Celkově však lze očekávat, že obce se školami budou mezi vítězi této daňové reformy.
Rizika pro menší obce bez škol
Na druhé straně spektra se však nacházejí menší obce, které nejsou zřizovateli žádné školy a jejich děti dojíždějí do školských zařízení v sousedních, obvykle větších obcích. Pro tyto municipality může nový systém přerozdělování sdílených daní znamenat určité komplikace a relativní finanční znevýhodnění. Vzhledem ke snížení váhy počtu obyvatel a velikosti katastru, tedy kritérií, která těmto obcím dosud zajišťovala podstatnou část jejich daňových příjmů, a současnému výraznému posílení významu vzdělávacího kritéria, ze kterého tyto obce nemohou čerpat, mohou čelit poklesu svého podílu na celkovém objemu přerozdělovaných daní. Tento relativní pokles sice neznamená, že by tyto obce absolutně přišly o část svých příjmů, nicméně jejich podíl na celkovém nárůstu daňových příjmů bude nižší než u obcí se školami, což může v delším časovém horizontu vést k prohlubování finančních rozdílů mezi obcemi s vlastním školstvím a bez něj.
