Informace o výši nástupní odměny musí být pro zaměstnance nově jednou z prvních
Od 1. ledna 2027 vstoupí v platnost nová pravidla transparentního odměňování, která zásadním způsobem změní dosavadní praxi na českém trhu práce a přinesou zaměstnancům i uchazečům o zaměstnání dosud nebývalou míru informovanosti o podmínkách, za nichž jim může být práce nabídnuta.
Povinnost informovat před uzavřením pracovního vztahu
Nová legislativa ukládá zaměstnavatelům zcela konkrétní a závaznou povinnost, a sice tu, že každý zájemce o zaměstnání musí být prokazatelně a včas informován o výši nástupní mzdy vztahující se k pracovní pozici, o niž se uchází, přičemž tato informace mu musí být poskytnuta ještě předtím, než dojde k jakémukoli formálnímu uzavření pracovního poměru či podpisu smlouvy. Smyslem tohoto opatření je zajistit, aby uchazeč vstupoval do jednání o pracovním místě s plnou znalostí finančních podmínek, které mu zaměstnavatel může nabídnout, a mohl tak činit kvalifikované a svobodné rozhodnutí bez zbytečného tlaku či informační asymetrie, která v minulosti nezřídka zvýhodňovala zaměstnavatele na úkor uchazeče.
Inzerát jako ideální, nikoli však jediný způsob sdělení
Zákonodárce přitom jednoznačně preferuje, aby informace o výši nástupní odměny pro konkrétní pracovní pozici byla součástí již samotného pracovního inzerátu, jehož prostřednictvím je příslušná nabídka zveřejněna a šířena veřejnosti, neboť právě tento způsob zaručuje maximální transparentnost, dostupnost a srovnatelnost nabídek ještě ve chvíli, kdy se uchazeč teprve rozhoduje, zda o dané místo vůbec projeví zájem. Zákon však striktně nevyžaduje, aby výše odměny byla v inzerátu uvedena za každých okolností, a připouští tedy i jiné prokazatelné způsoby jejího sdělení, například prostřednictvím úvodní emailové komunikace, telefonického pohovoru či jiné formy kontaktu, která předchází samotnému výběrovému řízení nebo podpisu pracovní smlouvy. Klíčovým požadavkem tedy není konkrétní forma sdělení, ale jeho prokazatelnost a časová přednost před uzavřením pracovněprávního vztahu, přičemž důkazní břemeno za splnění této povinnosti leží plně na straně zaměstnavatele, který bude muset být schopen v případě kontroly nebo sporu doložit, že příslušnou informaci uchazeči skutečně a včas poskytl.
Genderově neutrální kritéria jako základ spravedlivého odměňování
Nedílnou a rovněž velmi významnou součástí nové právní úpravy je také požadavek, aby výše nástupní odměny nebyla stanovena libovolně ani subjektivně, ale naopak aby vycházela výhradně z objektivních, předem definovaných a genderově neutrálních kritérií, mezi něž zákon výslovně řadí například dosažený stupeň vzdělání uchazeče, délku a charakter jeho předchozí odborné praxe, složitost a náročnost vykonávané práce, míru odpovědnosti spojené s danou pozicí nebo délku předpokládaného pracovního poměru, přičemž tato kritéria musí být zaměstnavatelem aplikována konzistentně a jednotně na všechny uchazeče bez ohledu na jejich pohlaví, čímž má být účinně předcházeno přetrvávajícímu jevu neodůvodněných mzdových rozdílů mezi muži a ženami, který je v evropském i českém kontextu dlouhodobě identifikován jako jeden z klíčových problémů pracovního trhu.
