Jak je to s možností použití srážkové daně u dohod v roce 2026?
V rámci legislativních změn daňového systému České republiky bylo již zákonem schváleno postupné rušení možnosti používat srážkovou daň při zdaňování určitých typů příjmů, přičemž tento proces bude probíhat ve dvou etapách v průběhu let 2026 a 2027, kdy má být srážková daň v těchto oblastech zcela odstraněna. Tato významná změna v daňovém systému přirozeně vyvolává množství otázek a nejistot jak mezi samotnými zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti, tak mezi jejich zaměstnavateli, kteří musí zajistit správné zdanění příjmů svých pracovníků. Obě tyto skupiny subjektů se oprávněně zajímají o to, jaká bude konkrétní situace v aktuálním roce 2026, tedy zda stále ještě budou moci využívat srážkovou daň pro zdanění příjmů plynoucích z těchto dohod, nebo zda již bude nutné přejít na jiný systém zdanění, což by mohlo znamenat významné změny v administrativních procesech a povinnostech.
Konkrétní změny platné od 1. ledna 2026
S účinností od prvního ledna roku 2026 vstupuje v platnost první fáze zrušení srážkové daně, která se však dotýká pouze relativně úzké a specifické skupiny osob a jejich příjmů, konkrétně se jedná o příjmy ze závislé činnosti, které jsou vypláceny fyzickým osobám, jež mají status daňových nerezidentů, což znamená, že nemají na území České republiky trvalé bydliště ani se zde obvykle nezdržují po dobu delší než 183 dnů v kalendářním roce, a současně tito nerezidenti zastávají funkce členů orgánů právnických osob, jako jsou například členové statutárních orgánů či členové dozorčích rad. Pro příjmy plynoucí z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti však situace zůstává v roce 2026 beze změny, což představuje pozitivní zprávu pro širokou škálu zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří tyto formy spolupráce běžně využívají. U těchto typů příjmů z DPP i DPČ bude tedy ještě během celého roku 2026 možné uplatnit srážkovou daň, přičemž budou platit zcela totožné podmínky, za kterých se srážková daň v případě dohod konaných mimo pracovní poměr používala již v předchozích letech.
Základní podmínky pro použití srážkové daně u dohod
Pro správné pochopení problematiky je nezbytné připomenout a zdůraznit, že zdanění příjmů plynoucích z jakýchkoliv dohod konaných mimo pracovní poměr formou srážkové daně je za všech okolností možné pouze za splnění dvou základních a kumulativních podmínek, které musí být dodrženy současně. První podmínkou je skutečnost, že měsíční hrubý příjem zaměstnance z takové dohody nesmí dosáhnout ani překročit stanovený limit, který je zákonem určen pro vznik povinnosti odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění, přičemž tento limit se liší podle typu dohody, jak bude podrobněji vysvětleno dále. Druhou, neméně důležitou podmínkou je, že daný poplatník, tedy zaměstnanec, nemá u svého zaměstnavatele podepsáno takzvané prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob. Srážková daň tedy není a ani v minulých letech nebyla dostupnou možností u příjmů z dohod, kde hrubý měsíční příjem přesahuje zákonně stanovené limity pro povinné odvody pojistného, protože v takových případech musí být vždy odvedena zálohová daň z příjmů fyzických osob, která se počítá odlišným způsobem a zahrnuje případné uplatnění slev na dani.
Podmínky pro srážkovou daň u dohod o provedení práce v roce 2026
V případě zaměstnání na základě dohody o provedení práce, která se běžně označuje zkratkou DPP a která je často využívána pro krátkodobé nebo příležitostné pracovní úkoly, je v roce 2026 možné využít zdanění srážkovou daní pouze za předpokladu, že celkový hrubý měsíční příjem zaměstnance z této konkrétní dohody nedosáhl a současně ani nepřekročil stanovenou částku dvanáct tisíc korun českých, a současně tento poplatník nemá u daného zaměstnavatele podepsáno již zmíněné prohlášení k dani z příjmů fyzických osob. To v praxi znamená, že aby bylo možné aplikovat srážkovou daň, musí být hrubý měsíční příjem v daném konkrétním případě maximálně na úrovni jedenáct tisíc devět set devadesát devět korun českých nebo ještě nižší, přičemž při jakémkoliv vyšším příjmu již není srážková daň aplikovatelná. V okamžiku, kdy měsíční příjem z dohody o provedení práce dosáhne přesné částky dvanáct tisíc korun českých měsíčně nebo jakékoliv vyšší částky, vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět z této dohody zálohovou daň z příjmů fyzických osob podle standardních pravidel platných pro závislou činnost, přičemž zároveň vzniká povinnost odvádět také pojistné na zdravotní a sociální pojištění.
Podmínky pro srážkovou daň u dohod o pracovní činnosti v roce 2026
V případě dohody o pracovní činnosti, pro kterou se ustálilo označení DPČ a která představuje formu pracovního vztahu s rozsáhlejšími povinnostmi než dohoda o provedení práce, je postup z hlediska možnosti uplatnění srážkové daně v zásadě podobný jako u dohod o provedení práce, s tím podstatným rozdílem, že limit pro použití srážkové daně je stanoven na výrazně nižší úrovni. Srážkovou daň lze v tomto případě uplatnit pouze u těch dohod o pracovní činnosti, kde hrubý měsíční příjem nepřesahuje stanovený limit, přičemž srážková daň se může použít až do výše tohoto limitu včetně jeho limitní hranice, za podmínky že zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka k dani. V okamžiku, kdy je limit hrubého měsíčního příjmu překročen byť jen o jednu korunu, automaticky vzniká povinnost odvádět z uvedené dohody o pracovní činnosti patnáctiprocentní zálohovou daň z příjmů fyzických osob místo srážkové daně. Konkrétní výše limitu pro DPČ se již několik posledních let nemění a zůstává stabilní, což je důležitá informace pro dlouhodobé plánování, a i v aktuálním roce 2026 zůstává tento limit beze změny na částce čtyři tisíce pět set korun českých měsíčně, což znamená, že srážková daň je použitelná pouze při měsíčních příjmech do výše 4 500 Kč včetně.
