Jak je to se zrušením srážkové daně u právnických osob v roce 2026?
S účinností od 1. ledna 2026 došlo k významné změně v oblasti zdaňování odměn vyplácených členům statutárních a dalších orgánů právnických osob. Tato zásadní novela se týká specifické skupiny osob, konkrétně těch členů orgánů společností, kteří jsou fyzickými osobami a současně mají status daňových nerezidentů České republiky. Dosavadní systém srážkové daně, který byl aplikován na tyto příjmy, byl kompletně zrušen a nahrazen novým механizmem zdanění, který přináší pro dotčené osoby zcela odlišné povinnosti a postupy při vypořádání jejich daňových závazků vůči českému státu.
Nová povinnost podání daňového přiznání
Jednou z klíčových změn, která přišla s touto novelou, je vznik povinnosti podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro výše zmíněné nerezidentní členy orgánů právnických osob. Tato povinnost však není stanovena plošně a absolutně, ale je podmíněna překročením určité příjmové hranice za příslušné zdaňovací období. Konkrétně platí, že pokud celková suma odměn vyplacených takovému členu orgánu společnosti během jednoho zdaňovacího období přesáhne částku odpovídající 36násobku průměrné mzdy v České republice, automaticky mu vzniká povinnost podat řádné daňové přiznání a řádně své příjmy vykázat, což představuje administrativní zátěž, kterou tito poplatníci dříve neměli.
Systém zálohového zdanění do limitní hranice
Nový model zdanění zavádí progresivní systém založený na zálohovém principu, který rozlišuje dvě základní příjmové kategorie. První kategorii tvoří příjmy do výše 36násobku průměrné mzdy, které jsou nyní zdaňovány prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 procent. To znamená, že plátce těchto odměn, tedy právnická osoba, má povinnost při každé výplatě odměny svému nerezidentnímu členovi orgánu srazit a odvést do státního rozpočtu zálohu na daň ve výši patnácti procent z vyplacené částky. Tento mechanismus zajišťuje průběžné inkaso daňových příjmů státu a současně představuje relativně nižší daňovou zátěž pro příjmy do stanovené hranice, což by mělo motivovat k transparentnímu vykazování těchto příjmů.
Zvýšená sazba pro příjmy nad limit
Druhá příjmová kategorie zahrnuje tu část odměn, která přesahuje stanovený limit 36násobku průměrné mzdy, a zde již legislativa počítá s vyšší zálohou na daň. Pro tyto nadlimitní příjmy platí sazba ve výši 23 procent, což představuje výrazně vyšší daňovou zátěž oproti základní sazbě. Toto progresivní nastavení zálohového mechanismu odráží obecný princíp progresivity daňového systému, kdy vyšší příjmy jsou zdaňovány vyšší sazbou. Plátce odměny tedy musí pečlivě sledovat kumulativní výši příjmů vyplacených během zdaňovacího období a od okamžiku překročení hranice 36násobku průměrné mzby aplikovat na další vyplácené částky vyšší zálohovou sazbu 23 procent, což vyžaduje důkladnou evidenci a administrativní správu těchto výplat.
Dopad na administrativu
Celá tato změna přináší významné důsledky pro administrativní procesy jak na straně plátců odměn (právnických osob), tak na straně příjemců (nerezidentních fyzických osob). Právnické osoby musí implementovat nové postupy pro výpočet a odvod záloh, sledovat kumulativní příjmy jednotlivých členů orgánů a správně aplikovat progresivní sazby. Na druhé straně nerezidentní členové orgánů, kteří překročí stanovený příjmový limit, musí zvládnout proces podání českého daňového přiznání, což může být pro cizince komplikované a může vyžadovat asistenci daňových poradců. Tato reforma tak představuje posun od jednoduchého systému srážkové daně k komplexnějšímu systému, který je více v souladu s běžným zdaněním rezidentních poplatníků, ale současně přináší vyšší administrativní náročnost pro všechny zúčastněné strany.
