Jak probíhá povinný audit?
Povinný audit účetní závěrky představuje zákonem stanovenou kontrolu účetní závěrky, kterou musí podstoupit všechny společnosti splňující určitá kritéria stanovená právními předpisy České republiky. Tento proces není pouhým formalním úkonem, ale představuje důležitý nástroj pro zajištění transparentnosti a věrohodnosti účetních informací, které jsou klíčové nejen pro management společnosti, ale také pro její akcionáře, věřitele, obchodní partnery a další zainteresované strany. Povinnost podrobit se auditu vyplývá ze zákona o auditorech a týká se především středních a velkých společností, které překračují stanovené limity týkající se celkových aktiv, čistého obratu nebo průměrného počtu zaměstnanců během účetního období.
Výběr kvalifikovaného auditora
První a zásadní krok v celém procesu představuje pečlivý výběr vhodného auditora, což je úkol, který by měl management společnosti přistupovat s maximální odpovědností a rozmyslem. Není možné zvolit jakéhokoliv odborníka na účetnictví, ale je nezbytně nutné vybrat pouze takového auditora, který je držitelem platné licence a je zároveň členem Komory auditorů České republiky. Tato komora funguje jako profesní samosprávná organizace, která dohlíží na kvalitu práce auditorů, stanovuje profesní standardy a zajišťuje jejich dodržování prostřednictvím pravidelných kontrol a vzdělávacích aktivit. Při výběru auditora je vhodné zvažovat nejen jeho odbornou kvalifikaci a zkušenosti v daném oboru podnikání, ale také jeho dostupnost, komunikační schopnosti a schopnost dodržet stanovené termíny, protože audit musí být dokončen v zákonem stanovených lhůtách.
Uzavření smlouvy o provedení auditu
Jakmile je vybrán vhodný auditor, následuje neméně důležitá fáze uzavření písemné smlouvy o provedení auditu, která představuje právní základ pro celý auditní proces. Tato smlouva nesmí být pojata jako pouhá formalita, ale musí obsahovat jasně definovaná ustanovení, která budou sloužit jako vodítko pro obě smluvní strany během celého procesu. Klíčovými prvky smlouvy jsou především přesné vymezení předmětu auditu, tedy specifikace toho, které účetní závěrky a související dokumenty budou předmětem kontroly, stanovení časového harmonogramu s konkrétními termíny pro předání podkladů, provedení jednotlivých fází auditu a vydání výsledné zprávy. Součástí smlouvy musí být také jasné vymezení rozsahu auditu, tedy specifikace toho, na které oblasti se bude auditor konkrétně zaměřovat, jaké kontrolní postupy bude aplikovat a jaká bude míra detailnosti jeho prověrek.
Příprava a předání auditních podkladů
Následující fáze procesu spočívá v systematické přípravě a předání všech podkladů, které auditor potřebuje pro řádné provedení své práce, což představuje rozsáhlý soubor dokumentů a informací. Základním kamenem jsou samozřejmě řádně zpracovaná účetní závěrka včetně rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněžních tocích, dále pak výroční zpráva společnosti, která obsahuje podrobný rozbor hospodaření a budoucích perspektiv společnosti. Kromě těchto základních dokumentů je nutné poskytnout auditovi také detailní účetní výkazy, přehledy pohledávek a závazků, inventurní soupisy majetku, smlouvy o významných obchodních transakcích, dokumentaci k investičním aktivitám, evidence o změnách v základním kapitálu a mnoho dalších podpůrných materiálů. Kvalita a úplnost těchto podkladů má zásadní vliv na plynulost celého auditu a jeho konečné výsledky.
Průběh samotného auditu
Samotný audit představuje nejintenzivnější fázi celého procesu, během které auditor systematicky prověřuje soulad mezi informacemi uvedenými v účetní závěrce a skutečnými účetními podklady a dalšími evidencemi společnosti. Tento proces zahrnuje širokou škálu kontrolních postupů, od formální kontroly správnosti matematických výpočtů a dodržení účetních standardů až po věcné prověření jednotlivých účetních operací a jejich oprávněnosti. Auditor se zaměřuje na kontrolu správnosti oceňování aktiv a závazků, ověření úplnosti a přesnosti účetních záznamů, prověření dodržení účetních zásad a metod, kontrolu vnitřních kontrolních systémů společnosti a posouzení schopnosti společnosti pokračovat v činnosti. Během této fáze je naprosto zásadní, aby ze strany společnosti byla zajištěna maximální součinnost, zejména ze strany účetního oddělení a managementu společnosti.
Spolupráce během auditního procesu
Úspěšné dokončení auditu je do značné míry závislé na kvalitě spolupráce mezi auditorem a auditovanou společností, přičemž tato spolupráce musí být založena na vzájemné důvěře, otevřenosti a profesionalitě. Společnost by měla auditora považovat nikoli za nepříjemného kontrolora, ale za odborného partnera, jehož cílem je poskytnutí objektivního pohledu na kvalitu účetnictví a finanční situaci společnosti. V praxi to znamená, že odpovědní zaměstnanci společnosti, především účetní a finanční manažeři, musí být kdykoli k dispozici pro poskytnutí vysvětlení sporných nebo nejasných záležitostí, musí být ochotni předložit dodatečné podklady, pokud to auditor požaduje, a musí aktivně spolupracovat při řešení případných nesrovnalostí nebo problémů, které mohou během auditu vzniknout. Tato spolupráce významně přispívá k efektivnosti celého procesu a může pomoci předejít zbytečným prodlením nebo komplikacím.
Závěrečná fáze a vydání auditorské zprávy
Celý auditní proces vrcholí vydáním písemné zprávy auditora, která představuje oficiální výstup jeho práce a obsahuje odborné posouzení auditované účetní závěrky a související dokumentace. Tato zpráva není pouhým formálním dokumentem, ale představuje důležitý nástroj pro hodnocení kvality účetnictví společnosti a její finanční situace. Struktura zprávy je přesně stanovena profesními standardy a zahrnuje identifikaci auditované společnosti a auditora, vymezení předmětu auditu, popis použitých auditních postupů a nejvýznamnější část - auditorský výrok. Tento výrok může nabýt několika podob: nejpříznivější je výrok bez výhrad, který znamená, že účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti v souladu s příslušnými účetními předpisy.
Typy auditorských výroků a jejich význam
Auditorský výrok s výhradou představuje situaci, kdy auditor zjistil určité nedostatky nebo nesrovnalosti, které však nejsou tak závažné, aby znemožnily vydání pozitivního stanoviska k účetní závěrce jako celku. V takovém případě auditor ve své zprávě konkrétně specifikuje identifikované problémy a vysvětluje jejich dopad na účetní závěrku. Nejméně příznivý je zamítavý výrok, který znamená, že auditor není schopen vyjádřit pozitivní stanovisko k účetní závěrce kvůli závažným nedostatkům, nesrovnalostem nebo omezeným možnostem provedení auditu. Takový výrok může mít pro společnost vážné důsledky, včetně problémů s bankami, investory nebo obchodními partnery, a často vyžaduje okamžité kroky k nápravě identifikovaných problémů. Kromě hlavního výroku může zpráva obsahovat také doporučení auditora pro zlepšení účetních postupů nebo vnitřních kontrol společnosti.
