Jak prodloužit zkušební dobu zaměstnance při povýšení z řadové pozice?
Dne 01.06.2025 vstoupila v platnost a zároveň v účinnost velmi důležitá a očekávaná novela zákoníku práce, která se v odborných kruzích i mezi personalisty a specialisty na pracovní právo běžně označuje jako tzv. „flexinovela" zákoníku práce. Tato novela přináší celou řadu zásadních změn a úprav v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, přičemž jednou z nejdůležitějších a nejdiskutovanějších změn je právě možnost flexibilního přístupu k institutu zkušební doby. Mimo jiné velmi významné úpravy a změny v zákoníku práce tato novela umožňuje kromě dalších nových pravidel také pružně a flexibilně prodlužovat celkovou délku zkušební doby zaměstnance podle toho, jaká konkrétní situace v průběhu pracovního poměru vznikla.
Nová maximální délka zkušební doby pro různé kategorie zaměstnanců
Délka zkušební doby se nově může prodlužovat už přímo v průběhu trvajícího pracovního poměru u běžných řadových zaměstnanců, kteří nevykonávají žádné vedoucí nebo manažerské funkce, je to celkem na maximální limit čtyř měsíců, což znamená 4 kalendářní měsíce od začátku pracovního poměru. Na druhou stranu u vedoucích zaměstnanců, což jsou osoby, které mají pod sebou podřízené pracovníky, rozhodují o důležitých záležitostech organizace nebo mají významné pravomoci v řízení části nebo celé organizace, může zkušební doba s postupným a etapovitým prodloužením nově trvat celkem až osm měsíců, tedy dvojnásobek oproti běžným zaměstnancům. Toto prodloužení však nikdy nemůže proběhnout automaticky nebo jednostranně, ale vždy musí být výsledkem písemné dohody mezi oběma stranami pracovněprávního vztahu.
Specifická situace povýšení zaměstnance během zkušební doby
Velmi zajímavá a v praxi poměrně častá situace může nastat v případě, kdy zaměstnavatel rozpozná během relativně krátké zkušební doby mimořádný talent, schopnosti, dovednosti a pracovní nasazení šikovného řadového zaměstnance a rozhodne se tohoto zaměstnance ještě během trvání jeho původní zkušební doby povýšit z běžné řadové pracovní pozice na pozici vedoucího zaměstnance, manažera nebo jiného odpovědného pracovníka s rozhodovacími pravomocemi. V takovéto situaci vyvstává zcela legitimní a praktická otázka, jak postupovat ohledně již běžící zkušební doby a zda je možné ji nějakým způsobem upravit, prodloužit nebo pozměnit s ohledem na novou, náročnější a odpovědnější pracovní pozici, kterou daný zaměstnanec nově vykonává. Jde totiž o situaci, kdy se podstatným způsobem mění charakter, náplň, odpovědnost i požadavky na výkon pracovních povinností zaměstnance, a proto je na místě otázka, zda může zaměstnavatel reagovat i úpravou délky zkušební doby.
Možnost prodloužení zkušební doby při změně pracovní pozice
V uvedeném případě, kdy dochází k povýšení zaměstnance z řadové pozice na vedoucí pozici ještě během trvání zkušební doby, je podle platné právní úpravy účinné od června 2025 skutečně možné v důsledku vzniku této nové situace v pracovním poměru původní sjednanou délku zkušební doby v důsledku změny pracovní pozice, zvýšení odpovědnosti a rozšíření pracovních povinností prodloužit, a to dokonce až na celkových osm měsíců, což odpovídá maximálnímu limitu pro vedoucí zaměstnance. Tato možnost dává zaměstnavateli i zaměstnanci dostatečný časový prostor k tomu, aby zaměstnanec mohl prokázat své schopnosti a dovednosti v nové, náročnější roli a aby zaměstnavatel mohl důkladně a v dostatečně dlouhém časovém horizontu vyhodnotit, zda je daný zaměstnanec skutečně vhodný pro výkon vedoucí funkce a zda splňuje všechny požadavky, které jsou na vedoucího pracovníka kladeny. Tím se vytváří spravedlivý a vyvážený systém, který respektuje změněné okolnosti v pracovním poměru.
Formální požadavky na prodloužení zkušební doby
Je naprosto nezbytné a klíčové zdůraznit, že prodloužení zkušební doby musí být v souladu se zákoníkem práce i v tomto specifickém případě povýšení během zkušební doby uzavřeno formou písemné vzájemné dohody mezi oběma stranami pracovněprávního vztahu, tedy jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně povýšeného zaměstnance. Bez tohoto písemného souhlasu a vzájemné dohody by jakékoli jednostranné prodloužení zkušební doby ze strany zaměstnavatele bylo v rozporu se zákonem a tedy neplatné. Písemná forma je přitom vyžadována nejen z důvodu právní jistoty obou stran, ale také pro případnou důkazní situaci, kdyby v budoucnu vznikl spor o tom, zda k prodloužení zkušební doby skutečně došlo a za jakých podmínek. Dohoda o prodloužení zkušební doby by měla obsahovat přesné datum, od kterého se zkušební doba prodlužuje, o kolik se prodlužuje a jaký je důvod tohoto prodloužení, ideálně s odkazem na změnu pracovní pozice na vedoucí funkci.
Dodržování maximálních limitů zkušební doby
Velmi důležité a zaměstnavatelé by na to měli dávat mimořádný pozor je skutečnost, že při prodlužování zkušební doby je naprosto nezbytné si pečlivě hlídat a kontrolovat, aby v žádném případě nebyly překročeny ony zákonem stanovené maximální limity zkušební doby, což jsou zmíněné čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Překročení těchto maximálních limitů by samozřejmě a zcela logicky pro zaměstnavatele znamenalo spáchání správního přestupku nebo dokonce přestupku proti pravidlům a ustanovením zákoníku práce, což by mohlo vést k uložení sankce ze strany inspektorátu práce. Pokud by například zaměstnavatel se zaměstnancem nejprve sjednal zkušební dobu v délce tří měsíců pro řadovou pozici a následně by po povýšení na vedoucí pozici zkušební dobu prodloužil o dalších šest měsíců, celková délka by byla devět měsíců, což by překračovalo zákonný limit osmi měsíců pro vedoucí zaměstnance, a šlo by tedy o porušení zákona.
Specifická pravidla pro pracovní poměry na dobu určitou
Zvláštní pozornost a obezřetnost je také nutné věnovat zejména situacím, kdy dochází k sjednání pracovního poměru na dobu určitou, nikoli na dobu neurčitou, protože zde platí speciální zákonné pravidlo, které omezuje maximální délku zkušební doby jiným způsobem než u pracovních poměrů na dobu neurčitou. Konkrétně zde platí zákonné pravidlo obsažené v zákoníku práce, že délka zkušební doby u pracovního poměru na dobu určitou nesmí v žádném případě překročit polovinu celkové délky daného pracovního poměru na dobu určitou. Toto pravidlo má svůj logický smysl, protože by nebylo spravedlivé ani účelné, aby zkušební doba trvala stejně dlouho nebo dokonce déle než zbývající část pracovního poměru. Pokud je tedy například pracovní poměr sjednán na dobu určitou v trvání šesti kalendářních měsíců, může zde zkušební doba trvat maximálně tři měsíce, tedy přesně polovinu. Pokud by byl pracovní poměr sjednán na dvanáct měsíců, zkušební doba by mohla být maximálně šest měsíců, a to i v případě vedoucího zaměstnance, i když by jinak teoreticky mohl mít zkušební dobu až osm měsíců.
Praktické důsledky a doporučení pro zaměstnavatele
Z praktického hlediska je pro zaměstnavatele velmi důležité, aby měli nastaveny jasné vnitřní procesy a postupy pro situace, kdy dochází k povýšení zaměstnance během zkušební doby, a aby personální oddělení nebo odpovědní pracovníci byli důkladně seznámeni s možnostmi a limity prodlužování zkušební doby podle aktuální právní úpravy. Doporučuje se vést si přehlednou evidenci všech zkušebních dob včetně jejich případných prodloužení, aby bylo možné kdykoliv rychle ověřit, zda jsou dodržovány zákonné limity a zda jsou všechna prodloužení řádně doložena písemnými dohodami se zaměstnanci. Rovněž je vhodné v případě pochybností konzultovat konkrétní situaci s právníkem specializujícím se na pracovní právo, aby se předešlo případným sporům nebo sankcím. Zaměstnavatelé by také měli transparentně komunikovat se zaměstnanci o důvodech prodloužení zkušební doby a vysvětlit jim, že jde o standardní postup při změně pozice, který slouží k vzájemnému ověření vhodnosti nové pracovní role.
