Jak řešit zkrácení daně ze staršího období účinnou lítostí?
Aby mohl daňový subjekt účinně využít institut účinné lítosti, musí podniknout několik konkrétních kroků. Předně musí připravit a podat dodatečné daňové přiznání, ve kterém přesně specifikuje zdaňovací období, kterého se krácení daně týkalo. V tomto přiznání musí uvést veškeré relevantní údaje, zejména pak správnou výši daňové povinnosti, která měla být původně přiznána a uhrazena. Současně s podáním dodatečného daňového přiznání je nezbytné, aby daňový subjekt neprodleně uhradil celou částku zkrácené daně. Klíčovým aspektem účinné lítosti je totiž právě kombinace přiznání pochybení a plné finanční nápravy způsobené újmy. Tento postup musí být proveden dobrovolně, nikoliv až v reakci na zahájené daňové kontroly či trestní řízení.
Problematika promlčecích lhůt při dodatečném přiznání daně
Složitější situace nastává v případech, kdy daňový subjekt chce napravit krácení daně, ke kterému došlo ve vzdálenější minulosti. Standardní lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu činí tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat řádné daňové přiznání. Po uplynutí této lhůty již správce daně běžně nemůže daň dodatečně vyměřit ani doměřit. Tento fakt by teoreticky mohl představovat překážku pro daňové subjekty, které by chtěly dodatečně přiznat a uhradit daň za období, u nichž již základní tříletá lhůta uplynula. Taková situace by mohla znemožnit nápravu protiprávního stavu a využití institutu účinné lítosti.
Zákonná výjimka umožňující nápravu i po uplynutí standardní lhůty
Zákonodárce si byl vědom této potenciální překážky, a proto do daňového řádu implementoval speciální ustanovení, které řeší právě tyto situace. Konkrétně se jedná o § 148 odst. 7 daňového řádu, který stanovuje významnou výjimku z obecných pravidel o lhůtách pro stanovení daně. Toto ustanovení výslovně umožňuje daňovému subjektu podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování i po uplynutí standardní lhůty pro stanovení daně. Smyslem této výjimky je právě umožnit projevení účinné lítosti i v případech, kdy by to jinak z důvodu uplynutí lhůt nebylo možné.
Praktický postup při nápravě zkrácení daně ze staršího období
Při řešení situace zkrácení daně ze staršího období je tedy třeba postupovat následovně. Daňový subjekt připraví dodatečné daňové přiznání, ve kterém uvede správné údaje o své daňové povinnosti za příslušné období. V tomto přiznání je nutné jasně specifikovat zdaňovací období, ke kterému se zkrácená daň vztahuje, a přesnou výši daňové povinnosti, která měla být původně přiznána. Současně s podáním tohoto dodatečného přiznání musí daňový subjekt uhradit celou částku zkrácené daně na příslušný účet správce daně. Díky výjimce stanovené v § 148 odst. 7 daňového řádu může správce daně na základě tohoto dodatečného přiznání daň stanovit i přesto, že již uplynula standardní lhůta pro stanovení daně.
Význam projevení účinné lítosti v kontextu trestního práva
Z pohledu trestního práva má využití institutu účinné lítosti prostřednictvím dodatečného daňového přiznání a úhrady zkrácené daně zásadní význam. Podle ustanovení § 33 trestního zákoníku totiž trestní odpovědnost za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby zaniká, jestliže pachatel dobrovolně učiní nápravu, tedy přizná a uhradí zkrácenou daň. Tato možnost existuje pouze do okamžiku, než orgány činné v trestním řízení zahájí trestní stíhání vůči konkrétní osobě. Je proto v zájmu daňového subjektu, aby k nápravě přistoupil co nejdříve, ideálně z vlastní iniciativy, ještě před tím, než se o krácení daně dozví finanční úřad nebo policie.
Procesní aspekty a komunikace se správcem daně
Při podávání dodatečného daňového přiznání za starší období je vhodné zvážit i doprovodnou komunikaci se správcem daně. Daňový subjekt může k dodatečnému přiznání připojit průvodní dopis, ve kterém vysvětlí okolnosti a důvody, které ho vedou k dodatečnému přiznání daně. Ačkoliv to není zákonnou povinností, může takové vysvětlení přispět k hladšímu průběhu celého procesu. Po podání dodatečného přiznání a úhradě daně správce daně vydá platební výměr, kterým oficiálně stanoví daň podle údajů uvedených v dodatečném přiznání. Tento dokument je důležitým potvrzením toho, že daňový subjekt svou povinnost dodatečně splnil.
Důsledky řádné nápravy pro daňový subjekt
Řádné provedení nápravy zkrácení daně má pro daňový subjekt několik pozitivních důsledků. Především dochází k zániku trestní odpovědnosti za trestný čin zkrácení daně, což je nepochybně nejdůležitější benefit. Daňový subjekt se vyhne trestnímu stíhání, možnému odsouzení a případnému trestu, který by mohl zahrnovat i nepodmíněný trest odnětí svobody. Kromě toho se daňový subjekt vyhne také negativní publicitě spojené s trestním řízením, která by mohla poškodit jeho pověst v obchodních vztazích i ve společnosti. Napravením protiprávního stavu prostřednictvím účinné lítosti daňový subjekt také získává možnost pokračovat v podnikatelské činnosti bez zatížení potenciálním trestním stíháním v budoucnu.
