Jak se od ledna 2026 mění výpočet a zápočet důchodů?
Od prvního ledna roku 2026 vstupuje v platnost rozsáhlá důchodová reforma, která byla schválena ještě za působení předchozí vlády vedené premiérem Petrem Fialou. Tato reforma představuje zásadní změnu v celém systému výpočtu důchodů, které jsou pravidelně vypláceny státem v rámci systému sociálního pojištění. Jedná se o komplexní úpravu, která má dalekosáhlé dopady na všechny budoucí důchodce a která zásadním způsobem mění dosavadní nastavení důchodového systému v České republice. Reforma byla připravována s ohledem na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a demografický vývoj společnosti, který přináší stále větší zatížení pro veřejné finance.
Postupné snižování započítávání výdělků
Nejpodstatnější změnou, kterou důchodová reforma přináší, je postupné snižování míry započítávání výdělků a dob důchodového pojištění do celkového výpočtu důchodu. Tento proces nebude probíhat jednorázově, ale naopak se rozloží do období deseti let, konkrétně od roku 2026 až do roku 2035, což má zajistit pozvolný a předvídatelný přechod na nový systém. Zatímco v současném systému platném do konce roku 2025 se výdělky až do první redukční hranice započítávají v plné stoprocentní hodnotě, od ledna 2026 dojde k prvnímu snížení na devadesát devět procent. V následujících letech bude míra započítávání klesat o jedno procento ročně, což znamená, že v roce 2027 to bude devadesát osm procent, v roce 2028 devadesát sedm procent a tento trend bou de pokračovat až do roku 2035, kdy se míra započítávání výdělků ustálí na konečných devadesáti procentech a na této úrovni již zůstane trvale zachována.
Změny v zápočtu dob pojištění
Kromě snižování míry započítávání výdělků dochází také k významné změně v tom, jak se do výpočtu důchodu promítají doby důchodového pojištění, tedy roky, po které byl člověk pojištěn v důchodovém systému. Podle dosavadních pravidel platných do konce roku 2025 se za každý rok pojištění započítává do výpočtového základu jedna celá pět desetin procenta, tedy 1,5 procenta. Od ledna 2026 však dojde k prvnímu snížení této hodnoty na 1,495 procenta za jeden rok pojištění. Toto snižování bude pokračovat postupně, přičemž každý další rok se zápočet sníží o 0,005 procenta, což je půl setiny procentního bodu. Tento pozvolný pokles bude pokračovat až do roku 2036, kdy se hodnota zápočtu ustálí na úrovni 1,45 procenta za rok pojištění. Po roce 2036 již k žádnému dalšímu snižování zápočtu výdělků ani dob pojištění docházet nebude a systém se stabilizuje na této nové úrovni.
Zachování pravidelné valorizace důchodů
Je velmi důležité zdůraznit, že uvedené změny ve výpočetním mechanismu důchodů v žádném případě neznamená, že by se důchody přestaly pravidelně zvyšovat nebo že by došlo k jejich zmrazení na stávající úrovni. Systém každoroční pravidelné valorizace důchodů, což je jejich oficiální zvyšování reflektující ekonomický vývoj, zůstává plně zachován a bude nadále fungovat podle zavedených pravidel. Tato valorizace je pevně vázána na dva klíčové ekonomické parametry – na vývoj reálných mezd v národním hospodářství a na růst míry inflace, která měří zvyšování cenové hladiny. Díky tomu budou důchody i nadále každoročně rostou a budou reflektovat aktuální ekonomickou situaci a kupní sílu v české ekonomice, takže současní i budoucí důchodci se nemusí obávat ztráty reálné hodnoty svých penzí.
Zavedení minimálních důchodů
Nedílnou součástí důchodové reformy, která vstupuje v platnost od prvního ledna 2026, je také zavedení zcela nového institutu minimálních důchodů, což představuje zásadní posílení sociální ochrany nejzranitelnějších skupin důchodců. Tyto minimální důchody budou pevně navázány na výši průměrné mzdy v České republice, což znamená, že se budou automaticky zvyšovat společně s růstem průměrné mzdy v ekonomice. Tento mechanismus zajišťuje, že nejnižší důchody nebudou zaostávat za obecným vývojem životní úrovně v české společnosti. Zavedení minimálních důchodů má za cíl poskytnout základní ekonomickou jistotu a stabilitu především těm lidem, kteří z různých důvodů dosahovali během svého produktivního věku nejnižších příjmů, nebo kteří nemohli získat dostatečně dlouhou dobu pojištění, a proto by podle dosavadních pravidel pobírali velmi nízké důchody, jež by nepostačovaly k zajištění důstojného života.
Důvody a cíle reformy
Hlavním účelem postupného snižování sazby výpočtového základu důchodů je zajistit dlouhodobě udržitelný a rovnoměrnější růst důchodových výdajů státu, který bude lépe odpovídat ekonomickým možnostem veřejných financí. Reforma má zabezpečit, aby v důchodovém systému byly dostatečné finanční prostředky nejen na výplatu penzí současným důchodcům, ale také aby byly zachovány prostředky pro všechny budoucí generace důchodců. Tento přístup má předejít situaci, kdy by v budoucnu mohlo dojít k nedostatku finančních prostředků v důchodovém systému kvůli nepříznivému demografickému vývoji, kdy stále více lidí odchází do důchodu a zároveň klesá počet ekonomicky aktivních lidí přispívajících do systému sociálního pojištění. Reforma tedy představuje odpovědný krok k zajištění dlouhodobé finanční stability důchodového systému v kontextu stárnutí populace.
Ochrana již přiznaných důchodů
Velmi podstatným aspektem důchodové reformy je skutečnost, že všechny důchody, které již byly oficiálně přiznány a začaly být vypláceny do konce roku 2025, tedy do okamžiku vstupu reformy v platnost, nebudou těmito změnami nijak dotčeny ani ovlivněny. To znamená, že lidé, kteří již důchod pobírají nebo kteří na něj získají nárok a důchod jim bude přiznán ještě v průběhu roku 2025, si zachovají výpočet důchodu podle dosavadních pravidel. Tato ochrana již přiznaných nároků je důležitým prvkem, který zajišťuje právní jistotu a ochranu legitimních očekávání lidí, kteří si své důchodové nároky budovali po celou dobu svého ekonomicky aktivního života podle pravidel platných v době jejich pojištění. Změny ve výpočtu se tedy budou vztahovat výhradně na důchody nově přiznávané od prvního ledna 2026 a později.
