Jak se stanoví odvod za porušení dotací?
V okamžiku, kdy poskytovatel dotačních prostředků odhalí nesrovnalost či porušení dotačních podmínek, disponuje zákonným nástrojem v podobě výzvy k vrácení dotace nebo její části, jež představuje pro příjemce klíčovou možnost mimosoudního narovnání, neboť bezodkladným a dobrovolným navrácením požadované částky v předepsané lhůtě dojde k úplné nápravě protiprávního stavu, čímž je celá záležitost administrativně uzavřena bez nutnosti dalšího postihu.
Zahájení daňového řízení a kompetence finančního úřadu
Pokud příjemce dotace na zaslanou výzvu poskytovatele adekvátně nezareaguje a vyměřenou finanční částku ve stanoveném termínu dobrovolně neodvede zpět na příslušný účet, dochází k zásadnímu procesnímu posunu, v jehož rámci poskytovatel předává celou záležitost k řešení místně příslušnému finančnímu úřadu, který coby věcně příslušný správce daně zahajuje podle procesních ustanovení daňového řádu řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně, přičemž jeho prvotním úkolem je autoritativně přezkoumat veškeré skutkové okolnosti případu, vyhodnotit míru provinění a následně vydat platební výměr, kterým příjemci stanoví přesnou výši peněžního odvodu, jenž nesmí za žádných zákonných okolností přesáhnout celkový objem finančních prostředků, které byly příjemci v rámci předmětného dotačního projektu skutečně vyplaceny.
Aplikace zásady přiměřenosti a povinnost řádného odůvodnění
Při samotném stanovení konečné výše vyměřovaného odvodu je správce daně striktně vázán fundamentální zásadou přiměřenosti, která vyžaduje, aby existoval racionální, spravedlivý a vyvážený vztah mezi povahou i závažností zjištěného porušení rozpočtové kázně na straně jedné a finančním dopadem předepsaného odvodu na straně druhé, což v praxi znamená, že daňový orgán nemůže přistupovat k mechanickému či paušálnímu trestání, nýbrž je povinen pečlivě zkoumat, zda konkrétní pochybení představuje pouze marginální formální nedostatek, anebo zásadní ohrožení samotného účelu dotace, a podle toho zvážit, zda existuje reálný právní i věcný důvod pro stanovení odvodu v plné výši čerpaných prostředků, přičemž své úvahy o závažnosti, systémovém významu porušené povinnosti i zvolené výši sankce musí v odůvodnění rozhodnutí naprosto transparentním a přezkoumatelným způsobem doložit.
Kvalifikovaná pochybení, kumulace deliktů a absolutní strop odvodu
Zcela nekompromisní postup zákon předepisuje v situacích zvláště závažného charakteru, mezi něž patří zejména přímé použití poskytnutých finančních prostředků v příkrém rozporu se stanoveným účelem dotace, úplná neschopnost příjemce průkazně doložit, jakým způsobem byly přidělené prostředky reálně profinancovány, nebo jejich neoprávněné zadržování, kdy správce daně nemá prostor pro správní uvážení a výše odvodu je ze zákona rigidně stanovena ve stoprocentní výši těchto neoprávněně použitých či zadržených částek; pakliže se navíc příjemce v rámci téhož projektu dopustí hned několika dílčích porušení rozpočtové kázně, jednotlivé odvody se sice v souladu s právními předpisy sčítají, avšak celková kumulovaná částka, kterou je příjemce povinen vrátit, podléhá nepřekročitelnému zákonnému limitu a nikdy nesmí převýšit souhrnný objem dotačních prostředků, jež měl příjemce ke dni spáchání daného porušení rozpočtové kázně reálně k dispozici.
