Jak vysoké je penále z doměřené daně?
V situaci, kdy poplatník nesplní svou daňovou povinnost řádně a včas, tedy když daň uhradí později než ve stanoveném termínu nebo ji zaplatí v nižší částce, než jaká odpovídá jeho skutečné daňové povinnosti, nastupuje mechanismus kontroly ze strany příslušného finančního úřadu.
Výsledkem daňové kontroly může být doměření daně, což znamená stanovení dodatečné daňové povinnosti nad rámec původně přiznané a uhrazené částky. S doměřením daně je pak neodmyslitelně spjat také vznik povinnosti uhradit penále, které představuje sankci za nesplnění daňových povinností v souladu se zákonem.
Výše penále při doměření daně
Výše penále při doměření daně je zákonem jasně definována a činí 20% z částky doměřené daně. Jedná se o významnou finanční sankci, která má motivovat poplatníky k řádnému plnění jejich daňových povinností. Tato dvacetiprocentní sazba penále se uplatňuje ve standardních případech doměření daně, kdy poplatník původně přiznal a uhradil nižší částku, než jaká byla následně správcem daně stanovena jako správná.
Stejná výše penále, tedy 20% z doměřené daně, se vztahuje také na situace, kdy dochází ke krácení daňových odpočtů. Daňové odpočty představují zákonem stanovené možnosti snížení daňového základu nebo daňové povinnosti, a jejich neoprávněné uplatnění je považováno za závažné porušení daňových předpisů. Proto je i v těchto případech aplikována stejná sazba penále jako při běžném doměření daně.
V případech, kdy dochází ke snižování daňové ztráty, je uplatňována odlišná sazba penále, která činí 1% z doměřené částky daně. Toto nižší penále reflektuje skutečnost, že snižování daňové ztráty má obvykle méně bezprostřední dopad na státní rozpočet než přímé krácení daňové povinnosti, avšak i toto jednání je sankcionováno, neboť daňová ztráta může být uplatněna v následujících zdaňovacích obdobích a ovlivnit tak budoucí daňovou povinnost poplatníka.
Úrok z prodlení jako další sankce
Je nezbytné zdůraznit, že penále není jediným finančním postihem, který poplatníka při doměření daně postihne. Vedle penále je poplatník povinen uhradit také úrok z prodlení, který představuje další sankci za pozdní platbu daně. Tento úrok je vypočítáván za každý den prodlení s úhradou daňové povinnosti a jeho aktuální výše v roce 2025 činí 12% p.a.
Úrok z prodlení tak výrazně zvyšuje celkovou finanční zátěž spojenou s doměřením daně, neboť se počítá od původního dne splatnosti daně až do dne její skutečné úhrady. V závislosti na délce prodlení může úrok z prodlení dosáhnout značné výše a v některých případech může dokonce převýšit samotné penále.
Kombinace penále a úroku z prodlení představuje významný ekonomický dopad na poplatníka, který nesplnil své daňové povinnosti řádně a včas. Tento systém sankcí je nastaven tak, aby efektivně odrazoval od neplnění daňových povinností a motivoval k dobrovolnému dodržování daňových předpisů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že řádné a včasné plnění daňových povinností je nejen zákonnou povinností každého poplatníka, ale také ekonomicky výhodným přístupem, který eliminuje riziko vzniku dodatečných nákladů v podobě penále a úroků z prodlení. Pravidelná komunikace s daňovými poradci a důsledná příprava daňových přiznání mohou výrazně snížit riziko doměření daně a souvisejících sankcí.
