Jaké penále hrozí při porušení rozpočtové kázně u vyplacených dotací?
Pokud příjemce dotačních prostředků jakýmkoliv způsobem poruší stanovená pravidla čerpání či podmínky smlouvy a následně na výzvu poskytovatele dotace tyto finanční prostředky dobrovolně nevrátí, dopouští se protiprávního jednání kvalifikovaného jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a následujících zákona o rozpočtových pravidlech.
Předání věci správci daně a stanovení odvodu
V návaznosti na nevrácení neoprávněně čerpaných či zadržených dotačních prostředků postupuje poskytovatel dotace celou záležitost věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu, který neprodleně zahájí daňové řízení podle procesních norem daňového řádu. Správce daně po prošetření všech rozhodných skutečností vydá platební výměr, jímž je příjemci autoritativně stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně do příslušného rozpočtu, přičemž vedle samotné povinnosti vrátit jistinu dotačních peněz správce daně zpravidla rozhodne také o uložení zákonného penále, jež má charakter sankce za prodlení s plněním rozpočtových povinností.
Sazba, časový rámec a limity penále
Výše penále je striktně regulována zákonem a její sazba činí přesně 0,4 promile z částky vyměřeného odvodu za každý jednotlivý den prodlení, přičemž celková akumulovaná suma tohoto penále je zákonem limitována tak, že nesmí v žádném případě přesáhnout samotnou výši stanoveného odvodu. Rozhodné časové období pro kalkulaci penále začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy fakticky došlo k porušení rozpočtové kázně, a končí teprve dnem, kdy jsou finanční prostředky reálně odvedeny a připsány na bankovní účet příslušného finančního úřadu. Finanční úřad má přitom procesní volnost buď vyměřit dosud naběhlé penále přímo současně s odvodem v platebním výměru a po úhradě odvodu zbytek dopočítat, nebo vyměřit nejprve výhradně samotný odvod a celé penále ex post vyčíslit až na základě přesného data úplného zaplacení dlužné částky.
Zákonné bagatelní hranice pro nepředepsání sankce
Zákonodárce z důvodů hospodárnosti správy daní zavedl pravidlo, podle kterého se penále nepředepíše a po příjemci nevymáhá v situacích, kdy jeho celková vypočtená výše nepřesáhne bagatelní limit 1 000 Kč. Specifická úprava pak nastává v případech, kdy poskytovatel dotace v podmínkách předem nastavil možnost mírnějšího postihu a nižšího odvodu za méně závažná administrativní pochybení, kde sice penalizace logicky reflektuje tuto sníženou základnu pro odvod, avšak hranice pro nepředepsání bagatelního penále je v takovém režimu přísnější a sankce se neukládá pouze tehdy, pokud nepřesáhne částku 500 Kč.
