Jaké pokuty hrozí zaměstnavatelům v roce 2026 od zdravotních pojišťoven?
I v roce 2026 se zaměstnavatelé nejčastěji setkávají se třemi základními typy pokut ukládaných zdravotními pojišťovnami – jde o pokuty za neuhrazení pojistného, za jeho úhradu v nesprávné výši a za neplnění zákonných oznamovacích povinností vůči zdravotní pojišťovně.
Pokuty za neuhrazení pojistného nebo jeho úhradu v nesprávné výši
Pokud zaměstnavatel nesplní svou zákonnou povinnost a včas neodvede zdravotním pojišťovnám povinné pojistné za své zaměstnance, případně toto pojistné sice uhradí, avšak v nesprávné, zpravidla nižší výši, vystavuje se v roce 2026 velmi citelným finančním sankcím. Za první takové pochybení může zdravotní pojišťovna zaměstnavateli uložit pokutu dosahující až výše 200 000 Kč, což již samo o sobě představuje nezanedbatelnou finanční zátěž, která může mít pro menší firmy nebo živnostníky zaměstnávající pracovníky velmi závažné ekonomické důsledky. Situace se navíc výrazně komplikuje v případě, kdy zaměstnavatel tuto povinnost opakovaně porušuje nebo porušoval již v minulosti – v takovém případě se maximální výše pokuty zdvojnásobuje a zdravotní pojišťovna může sankci vyšplhat až na 400 000 Kč, což je částka, která může pro celou řadu podnikatelských subjektů znamenat existenční ohrožení.
Vedle samotné pokuty jako takové je ovšem nezbytné upozornit také na skutečnost, že za každý jednotlivý den, po který zaměstnavatel dlužné pojistné neuhradí, mu automaticky a průběžně narůstá také penále. Toto penále přitom není zanedbatelnou položkou – od 1. července 2025 jeho výše činí 0,0315 % z dlužné částky neuhrazeného pojistného za každý kalendářní den prodlení, přičemž tato sazba se aplikuje na celou dosud nesplacenou částku dlužného pojistného bez ohledu na to, zda zaměstnavatel prodlení způsobil úmyslně, nebo se jednalo o pouhou administrativní chybu či opomenutí. V praxi to znamená, že čím déle zaměstnavatel svůj dluh vůči zdravotní pojišťovně odkládá nebo ignoruje, tím dramatičtěji celková dlužná suma narůstá, a výsledná finanční sankce tak může být násobně vyšší než původní neuhrazená částka pojistného samotného.
Pokuty za nepředložení dokladů a nezaslání záznamů o pracovních úrazech
Kromě výše popsaných sankcí spojených přímo s neplacením pojistného existuje celá řada dalších povinností, jejichž neplnění zdravotní pojišťovny rovněž aktivně kontrolují a postihují odpovídajícími pokutami. Jednou z poměrně frekventovaných situací, se kterou se inspektoři zdravotních pojišťoven při svých kontrolách setkávají, je případ, kdy zaměstnavatel nepředloží ke kontrole požadované doklady, nebo kdy dokonce tyto doklady záměrně tají a odmítá je kontrolním pracovníkům zpřístupnit. Za každé takové jednotlivé nesplnění povinnosti předložit doklady může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, přičemž tato sankce se může opakovat při každém dalším zjištěném pochybení téhož druhu.
Samostatnou a rovněž nezanedbatelnou kategorii pokut pak tvoří sankce za neodesílání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc. Tato povinnost bývá zaměstnavateli mnohdy podceňována nebo zcela opomíjena, ačkoliv zdravotní pojišťovny na její dodržování důsledně dohlížejí a za její nesplnění mohou uložit pokutu dosahující až výše 100 000 Kč. Záznamy o pracovních úrazech jsou přitom pro zdravotní pojišťovny důležitým podkladem mimo jiné proto, aby mohly správně posoudit oprávněnost čerpání zdravotní péče v souvislosti s pracovními úrazy a případně uplatnit regresní náhrady vůči zaměstnavatelům, kteří svým pochybením nebo nedbalostí ke vzniku pracovního úrazu přispěli.
Zpětné uložení pokuty – lhůty, které zaměstnavatelé musí znát
Velmi důležitou a v praxi často opomíjenou skutečností, na kterou by měl být každý zaměstnavatel důkladně upozorněn, je to, že zdravotní pojišťovny nejsou povinny pokutu uložit okamžitě v momentě zjištění porušení povinnosti, ale mohou tak učinit i s výrazným časovým odstupem. Konkrétně platí, že zdravotní pojišťovna může pokutu zaměstnavateli uložit zpětně až do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení nebo nesplnění příslušné oznamovací povinnosti plátcem pojistného prokazatelně zjištěno. Tato jednoletá subjektivní lhůta však není jedinou časovou hranicí, kterou je třeba mít na paměti – zákon totiž současně stanovuje také objektivní prekluzivní lhůtu v délce pěti let, která běží ode dne, kdy k samotnému nesplnění nebo porušení dané povinnosti reálně došlo, a po jejímž uplynutí již právo uložit pokutu zaniká.
Tato kombinace jednoroční subjektivní a pětileté objektivní lhůty v praxi znamená, že zaměstnavatel si nemůže být jistý, že je po krátké době od spáchaného pochybení zcela v bezpečí – naopak, hrozba sankce nad ním visí po dlouhou dobu, a to i v případech, kdy se dané pochybení na první pohled může zdát bagatelní nebo dávno zapomenuté. Z tohoto důvodu je naprosto klíčové, aby zaměstnavatelé vedli veškerou dokumentaci a záznamy o odvodech pojistného a plnění svých povinností vůči zdravotním pojišťovnám pečlivě a po dostatečně dlouhou dobu, aby byli schopni svá plnění v případě potřeby zpětně prokázat.
Nemožnost hotovostních plateb pojistného od 1. 1. 2026
Závěrem je nezbytné připomenout jednu zásadní novinku, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2026 a která se týká způsobu úhrady pojistného i případných pokut s ním spojených. Od tohoto data totiž platí jednoznačný zákonný zákaz, podle něhož zaměstnavatelé nemohou hradit povinné pojistné ani žádné pokuty či penále k němu vázané jiným způsobem než bezhotovostně, tedy prostřednictvím bankovního převodu nebo jiného bezhotovostního platebního prostředku. Úhrada v hotovosti, která byla ještě donedávna v určitých situacích přípustnou alternativou, tak od počátku roku 2026 zcela ztrácí právní relevanci a jakákoli platba provedená v hotovosti bude považována za neprovedenou, což v konečném důsledku může zaměstnavatele vystavit dalším sankcím za prodlení s úhradou, přestože se subjektivně domníval, že svou povinnost splnil. Zaměstnavatelé by proto měli bezodkladně zajistit, aby jejich interní procesy zpracování mezd a odvodů tuto změnu plně reflektovaly a aby veškeré platby vůči zdravotním pojišťovnám byly od počátku roku 2026 výhradně realizovány bezhotovostní cestou.
