Kde je nutné se registrovat při podnikání v zemědělství?
Otázka registrace při podnikání v zemědělství představuje komplexní problematiku, která vyžaduje důkladné pochopení příslušných právních předpisů a administrativních postupů. Každý, kdo se rozhodne vstoupit do sektoru zemědělského podnikání, musí nejprve důkladně zvážit povahu svých plánovaných činností, neboť právě charakter těchto aktivit determinuje, kde a jakým způsobem bude nutné provést registraci.
Dvě základní cesty registrace
V zásadě existují dvě hlavní možnosti registrace pro zemědělské podnikatele, které se odvíjejí od typu činnosti, kterou hodlají vykonávat. První možností je registrace na živnostenském úřadě, která je nezbytná v případech, kdy zákon pro danou činnost explicitně vyžaduje živnostenské oprávnění. Druhou alternativou je registrace na obecním úřadě jako zemědělský podnikatel, což je cesta určená pro ty, jejichž činnost nepodléhá režimu živnostenského oprávnění.
Činnosti nevyžadující živnostenské oprávnění
Je důležité podrobně rozlišit, které aktivity spadají do kategorie zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, jež nepodléhají povinnosti získat živnostenské oprávnění. Jedná se o poměrně široké spektrum činností zahrnující několik hlavních oblastí.
- Rostlinná výroba představuje první významnou kategorii těchto činností. Zahrnuje pěstování ovoce v různých formách - od jabloňových sadů přes pěstování drobného ovoce až po exotičtější druhy. Dále sem spadá vinohradnictví, tedy péče o vinice a produkce hroznů, i navazující vinařství, které se zabývá zpracováním hroznů na víno a jeho následným zráním. Pěstování zeleniny všeho druhu, ať už na polích, ve sklenících či fóliovnících, rovněž patří do této kategorie. V neposlední řadě sem lze zařadit i další formy rostlinné produkce, jako je pěstování obilovin, okopanin, technických plodin a dalších zemědělských kultur.
- Další významnou oblast tvoří živočišná výroba. Ta zahrnuje chov hospodářských zvířat jako jsou skot, prasata, ovce, kozy, drůbež a další, a to za účelem získávání a výroby živočišných produktů - masa, mléka, vajec, vlny a podobně. Patří sem rovněž chov zvířat určených k tahu, což je sice v dnešní mechanizované době méně častá aktivita, nicméně stále legálně definovaná jako zemědělská činnost. Specifickou kategorií je pak chov dostihových koní, který kombinuje zemědělské aspekty s sportovními a rekreačními.
- Samostatnou skupinou je produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu. Tato specializovaná činnost zahrnuje šlechtění a rozmnožování geneticky hodnotných jedinců a práci s jejich reprodukčním materiálem, jako jsou inseminační dávky, embrya a podobně.
- Další oblastí je výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin. Tato činnost je klíčová pro zachování a zlepšování kvality rostlinné produkce, neboť zajišťuje dostupnost kvalitního výsadbového materiálu pro další zemědělskou produkci.
- Do zemědělské činnosti spadá také úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, včetně výroby potravin z této produkce. To znamená, že zemědělec může nejen vypěstovat plodiny nebo chovat zvířata, ale může tyto produkty také zpracovávat - například vyrábět sýry z vlastního mléka, pálit destiláty z vlastního ovoce, vyrábět marmelády, kompoty, sušené produkty a podobně - a následně je prodávat, aniž by k tomu potřeboval zvláštní živnostenské oprávnění.
- Poslední významnou kategorií je chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše. Podmínkou je, že tato činnost musí probíhat na pozemcích, které jsou ve vlastnictví podnikatele, jsou jím pronajaty nebo jsou užívány na základě jiného právního důvodu. Jedná se tedy o rybníkářství, provozování umělých chovů ryb, pěstování vodních rostlin a podobné aktivity.
Proces registrace pro zemědělské podnikatele
Pro všechny výše uvedené činnosti není nutné živnostenské oprávnění, avšak podnikatel má povinnost registrovat se do Evidence zemědělských podnikatelů. Tato registrace se provádí na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, přičemž není rozhodující, zda se jedná o úřad v místě bydliště či podnikání - žádost lze podat na kterémkoli takovém úřadě v České republice.
K registraci je třeba podat žádost o zapsání do Evidence zemědělských podnikatelů. Tuto žádost je možné podat několika způsoby. Tradičním způsobem je osobní návštěva příslušného obecního úřadu, kde podnikatel předloží vyplněný formulář žádosti. Alternativně lze v dnešní digitální době využít elektronického podání, které nabízí větší flexibilitu a úsporu času.
Pro elektronickou registraci slouží zejména portál farmáře, což je specializovaný online nástroj pro zemědělce a lesníky. Na tomto portálu je k dispozici elektronická verze formuláře, kterou lze přímo na místě vyplnit a odeslat. Další možností je podání žádosti prostřednictvím datové schránky podnikatele, což představuje oficiální a bezpečnou formu elektronické komunikace se státní správou.
Po přijetí žádosti má úřad zákonnou lhůtu 30 dní na její zpracování. V případě, že žádost splňuje všechny náležitosti a nejsou důvody k jejímu zamítnutí, úřad zašle podnikateli oficiální osvědčení o zápisu do Evidence zemědělských podnikatelů. Tímto okamžikem se žadatel stává oficiálně registrovaným zemědělským podnikatelem a může legálně vykonávat své zemědělské aktivity.
Další povinné registrace
Je třeba zdůraznit, že registrace v Evidenci zemědělských podnikatelů je pouze jedním z kroků, které musí nový podnikatel absolvovat. Nedílnou součástí zahájení podnikatelské činnosti je také registrace u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a u příslušné zdravotní pojišťovny. Tyto registrace jsou povinné bez ohledu na to, zda se jedná o podnikání na hlavní nebo vedlejší činnost.
Registrace u ČSSZ slouží k evidenci podnikatele jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro účely důchodového pojištění. V případě podnikání na hlavní činnost je placení důchodového pojištění povinné, zatímco u vedlejší činnosti mohou existovat výjimky v závislosti na výši dosaženého příjmu.
Obdobně registrace u zdravotní pojišťovny zajišťuje evidenci podnikatele pro účely zdravotního pojištění. I zde se liší povinnosti podle toho, zda jde o hlavní či vedlejší činnost, ale samotná registrace je povinná v obou případech.
Tyto registrace je třeba provést v zákonem stanovených lhůtách po zahájení podnikání, obvykle do 8 dnů. Nesplnění této povinnosti může vést k sankcím ze strany příslušných orgánů.