Kdo v roce 2026 nemusí podávat přiznání k dani z příjmů?
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob představuje každoročně významnou administrativní povinnost pro mnoho občanů České republiky, nicméně zákonodárce stanovil určité výjimky a osvobození, díky nimž nemusí všichni poplatníci tuto povinnost plnit. V roce 2026, kdy se podává přiznání za zdaňovací období roku 2025, platí pravidlo, že daňové přiznání nemusí podávat ti lidé, jejichž celkové zdanitelné příjmy v souhrnu za celý kalendářní rok 2025 nedosáhly ani nepřekročily zákonem stanovenou hranici 50 000 korun českých. Tato hranice je nastavena proto, aby občané s minimálními příjmy nebyli zatěžováni zbytečnou administrativou spojenou s vyplňováním formulářů, shromažďováním dokladů a následným podáváním daňového přiznání na finanční úřad. Je důležité zdůraznit, že se jedná o souhrn všech zdanitelných příjmů, nikoliv pouze o jeden typ příjmu, a pokud by tento součet překročil stanovenou hranici byť jen o jednu korunu, povinnost podat daňové přiznání by již vznikla.
Osvobození pro příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaňované srážkovou daní
Kromě občanů s nízkými zdanitelnými příjmy nemusí daňové přiznání v roce 2026 podávat ani ti poplatníci, kteří měli po celý rok 2025 výhradně příjmy od daně osvobozené, což jsou specifické kategorie příjmů vymezené v zákoně o daních z příjmů, jako například určité druhy sociálních dávek, stipendia do určité výše, příjmy z prodeje nemovitosti po splnění časového testu či náhrady škody. Stejně tak jsou od povinnosti podávat daňové přiznání osvobozeni ti poplatníci, kteří měli po celý rok 2025 pouze příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů. Tento způsob zdanění se týká zejména některých kapitálových příjmů, jako jsou úroky z vkladů na běžných a spořicích účtech, výnosy z dluhopisů, dividendy z akcií a podílů na zisku obchodních společností, nebo příjmy z výher v loteriích a sázkách. U těchto příjmů je daň vybrána přímo u zdroje, tedy například bankou nebo organizátorem sázkové hry, a poplatník tak není povinen tyto příjmy dále vykazovat v daňovém přiznání, pokud kromě nich neměl žádné jiné zdanitelné příjmy.
Osvobození pro osoby samostatně výdělečně činné v režimu paušální daně
Velmi důležitou kategorii tvoří osoby samostatně výdělečně činné, které se rozhodly pro zjednodušený způsob zdanění prostřednictvím paušální daně, jež byla zavedena s cílem snížit administrativní zátěž drobných podnikatelů a živnostníků. V roce 2026 nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů ty osoby samostatně výdělečně činné, které po celý kalendářní rok 2025 podnikaly v režimu paušální daně, přičemž jejich roční obrat z podnikatelské činnosti nepřekročil zákonem stanovenou hranici dvou milionů korun českých. Paušální daň představuje alternativní způsob zdanění, kdy podnikatel místo standardního vykazování příjmů a výdajů a následného výpočtu daňového základu platí měsíčně jednu částku, která v sobě zahrnuje jak daň z příjmů, tak pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zásadní podmínkou pro uplatnění tohoto osvobození od podání daňového přiznání je skutečnost, že daná osoba samostatně výdělečně činná neměla v průběhu celého roku 2025 žádné další příjmy podléhající zdanění, tedy například příjmy ze zaměstnání, z pronájmu, z kapitálového majetku nebo jiné druhy příjmů, které by musely být zahrnuty do daňového přiznání.
Osvobození pro osoby samostatně výdělečně činné s minimálními příjmy
Další skupinu osob samostatně výdělečně činných, které nemusí v roce 2026 podávat daňové přiznání, tvoří podnikatelé a živnostníci, kteří sice nevyužívali režim paušální daně a podnikali v klasickém režimu zdanění příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak jejich celkové příjmy z této podnikatelské činnosti za celý kalendářní rok 2025 nepřekročily částku 50 000 korun českých. Tato hranice je stanovena stejně jako u běžných fyzických osob s cílem nezatěžovat drobné nebo začínající podnikatele, případně ty, kteří mají podnikání pouze jako vedlejší příležitostnou činnost, zbytečnou administrativou spojenou s vyplňováním daňového přiznání. Klíčovou podmínkou pro uplatnění tohoto osvobození je však skutečnost, že daná osoba samostatně výdělečně činná kromě těchto minimálních příjmů z podnikání neměla v průběhu roku 2025 žádné jiné příjmy podléhající dani z příjmů, tedy ani příjmy ze zaměstnání, z pronájmu nemovitostí, z prodeje cenných papírů po kratší době držby nebo jakékoliv jiné zdanitelné příjmy, které by v součtu vedly k překročení stanovené hranice nebo by vyžadovaly vyplnění daňového přiznání.
Osvobození pro zaměstnance s možností ročního zúčtování
Významnou a nejpočetnější skupinu poplatníků, kteří nemusí v roce 2026 řešit podání daňového přiznání k dani z příjmů, představují zaměstnanci v pracovním nebo jiném obdobném poměru, kteří po celý kalendářní rok 2025 pracovali pro jediného zaměstnavatele, nebo případně pracovali postupně pro více zaměstnavatelů v různých časových obdobích během roku, přičemž v každém okamžiku měli jen jednoho hlavního zaměstnavatele. Tito zaměstnanci mají možnost místo podávání daňového přiznání podepsat u svého zaměstnavatele takzvané prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob, což je formulář, v němž zaměstnanec prohlašuje, že zaměstnavatel je jeho plátcem příjmů, u kterého uplatňuje slevy na dani a daňové zvýhodnění. Po podepsání tohoto prohlášení má zaměstnanec nárok požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně, které zaměstnavatel provede zpravidla do konce února následujícího roku, tedy v tomto případě do konce února 2026 za rok 2025. Při tomto ročním zúčtování zaměstnavatel vypočítá celkovou roční daňovou povinnost zaměstnance ze mzdových příjmů, zohlední všechny náležící slevy na dani a daňové zvýhodnění, a pokud byly zaměstnanci během roku strhávány měsíční zálohy na daň ve vyšší částce, než je jeho skutečná roční daňová povinnost, vzniká přeplatek, který zaměstnavatel vrátí zaměstnanci společně se mzdou.
Osvobození pro zaměstnance s drobnými vedlejšími příjmy nepřesahujícími 20 000 Kč
Poslední významnou kategorii osob, které nemusí v roce 2026 podávat daňové přiznání k dani z příjmů, tvoří zaměstnanci, kteří v průběhu zdaňovacího období roku 2025 pobírali kromě své hlavní mzdy či platu ze zaměstnaneckého poměru také určité vedlejší příjmy z jiných zdrojů, typicky například příjmy z pronájmu nemovitého nebo movitého majetku, příležitostné příjmy z prodeje movitých věcí, drobné příjmy z poskytování služeb mimo rámec zaměstnání nebo jiné vedlejší zdanitelné příjmy. Klíčovým kritériem pro osvobození od povinnosti podat daňové přiznání je skutečnost, že tyto vedlejší zdanitelné příjmy, které nespadají do příjmů ze zaměstnání a nebyly u nich uplatněny výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, nepřekročily za celý kalendářní rok 2025 částku 20 000 korun českých. Tato hranice představuje určitou toleranci zákonodárce pro drobné příležitostné příjmy zaměstnanců, aby nebyli nuceni kvůli skutečně marginálním vedlejším výdělkům vyplňovat a podávat celé daňové přiznání, což by znamenalo značnou administrativní zátěž v poměru k výši těchto příjmů. Je však nezbytné upozornit, že pokud by tyto vedlejší příjmy překročily stanovenou hranici 20 000 korun byť jen o minimální částku, nebo pokud by zaměstnanec měl více typů vedlejších příjmů, jejichž součet by tuto hranici překročil, vznikla by mu povinnost podat řádné daňové přiznání a všechny své příjmy v něm uvést a řádně zdanit.
