Kdy je možné v roce 2026 zdanit DPP srážkovou daní?
Rok 2026 představuje pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří pobírají odměny na základě dohody o provedení práce, známé pod zkratkou DPP, zcela zásadní a historicky významný mezník v oblasti české daňové legislativy. Jedná se totiž o úplně poslední kalendářní rok, ve kterém budou mít tito poplatníci ještě možnost využít relativně jednoduchý a administrativně nenáročný způsob zdanění svých příjmů prostřednictvím takzvané srážkové daně. Tato možnost však nebude dostupná absolutně všem poplatníkům bez rozdílu, nýbrž pouze těm, jejichž konkrétní příjem plynoucí z takové dohody o provedení práce bude splňovat zákonem jasně definované podmínky pro aplikaci tohoto specifického způsobu zdanění.
Klíčové podmínky pro uplatnění srážkové daně
Nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o tom, zda může být příjem z dohody o provedení práce v roce 2026 zdaněn srážkovou daní, je nepochybně měsíční výše tohoto hrubého příjmu poplatníka. Zákon totiž velmi přesně stanovuje, že srážková daň ve výši patnácti procent z příjmů fyzických osob může být aplikována výhradně v případech, kdy celkový hrubý měsíční příjem poplatníka z dané dohody o provedení práce nedosahuje částky dvanáct tisíc korun českých. To v praxi znamená, že pokud poplatník obdrží za kalendářní měsíc odměnu ve výši například jedenáct tisíc devět set devadesát devět korun, nebo jakoukoliv jinou částku, která je nižší než stanovená hranice dvanácti tisíc korun, může být tento jeho příjem zdaněn jednodušším způsobem prostřednictvím srážkové daně.
Druhá nezbytná podmínka - absence prohlášení
Kromě splnění podmínky týkající se maximální výše měsíčního příjmu existuje ještě jedna naprosto zásadní a nezastupitelná podmínka, kterou musí poplatník splnit, aby mohl být jeho příjem z dohody o provedení práce zdaněn srážkovou daní. Touto druhou podmínkou je skutečnost, že daný poplatník nesmí u svého zaměstnavatele, který mu vyplácí odměnu na základě dohody o provedení práce, podepsat takzvané prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob. Pokud by totiž poplatník toto prohlášení podepsal, automaticky by tím dal najevo, že si přeje, aby jeho příjmy byly zdaňovány prostřednictvím zálohové daně, což je odlišný systém zdanění, který umožňuje následné uplatnění různých daňových slev a odpočtů při ročním zúčtování daně nebo podání daňového přiznání.
Mechanismus srážení a odvodu daně zaměstnavatelem
V okamžiku, kdy jsou obě výše zmíněné podmínky současně splněny, tedy když měsíční hrubý příjem z dohody o provedení práce nepřesahuje částku dvanáct tisíc korun českých a zároveň poplatník nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nastává situace, ve které má zaměstnavatel zákonnou povinnost postupovat podle přesně stanovených pravidel pro srážkovou daň. Zaměstnavatel v takovém případě musí ještě před samotným vyplacením odměny zaměstnanci provést výpočet srážkové daně ve výši patnácti procent z celkové hrubé odměny a tuto vypočtenou částku následně srazit z příjmu, který má být zaměstnanci vyplacen. Poté, co zaměstnavatel provede toto srážení daně, má zákonnou povinnost takto sraženou částku řádně a včas odvést příslušnému finančnímu úřadu, čímž za zaměstnance kompletně vyřídí jeho daňovou povinnost vztahující se k tomuto konkrétnímu příjmu.
Co obdrží zaměstnanec na ruku
Samotný zaměstnanec, který pracoval na základě dohody o provedení práce a jehož příjem byl zdaněn srážkovou daní, následně obdrží na svůj bankovní účet nebo v hotovosti takzvaný čistý příjem, což je částka, která již byla očištěna o povinnou patnáctiprocentní srážkovou daň. U tohoto čistého příjmu je velmi důležité si uvědomit, že byla právě prostřednictvím srážky daně zaměstnavatelem zcela a definitivně splněna zákonná daňová povinnost zaměstnance ve vztahu k tomuto konkrétnímu příjmu. To v praxi znamená, že zaměstnanec již s tímto příjmem nemusí nijak dále nakládat z hlediska daňových povinností, nemusí jej vykazovat v daňovém přiznání, pokud nemá jiné příjmy vyžadující podání přiznání, a nemusí řešit žádné další administrativní úkony spojené se zdaněním této odměny.
Nemožnost uplatnění daňových slev při srážkové dani
Je naprosto nezbytné a zásadně důležité si uvědomit a zapamatovat, že v případě, kdy je příjem z dohody o provedení práce zdaněn prostřednictvím srážkové daně, není absolutně žádná možnost, jak by mohl poplatník následně uplatňovat jakékoliv daňové slevy na dani. Toto je velmi podstatný rozdíl oproti zdanění pomocí zálohové daně, protože srážková daň je koncipována jako definitivní a uzavřená forma zdanění, která nepočítá s žádným následným vypořádáním, ročním zúčtováním ani s možností snížení daňové povinnosti prostřednictvím standardních daňových slev, jako je například sleva na poplatníka, sleva na manželku, sleva na studenta či jakékoliv další slevy, které český daňový systém umožňuje uplatňovat u běžných příjmů zdaněných zálohovou daní.
Vztah daňových slev k typu zdanění
Všechny daňové slevy a odpočty od základu daně, které česká daňová legislativa uznává a umožňuje poplatníkům využívat, se totiž vztahují výhradně a pouze na příjmy, které jsou zdaňovány prostřednictvím zálohové daně z příjmů fyzických osob. Zálohová daň představuje systém, kdy zaměstnavatel sice průběžně sráží z příjmů zaměstnance zálohy na daň, ale jedná se pouze o dílčí platby na celkovou daňovou povinnost, která je následně vypořádána buď prostřednictvím ročního zúčtování záloh, které provádí zaměstnavatel, nebo prostřednictvím podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém poplatník vyčíslí svou skutečnou daňovou povinnost a může si od ní odečíst všechny daňové slevy, na které má nárok, a také může uplatnit různé odpočty od základu daně, jako je například odpočet úroků z hypotéky, příspěvků na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění a další položky, které zákon o daních z příjmů umožňuje odečítat.
Nadcházející zrušení srážkové daně od roku 2027
S příchodem nového kalendářního roku 2027 však dojde k zásadní a historicky významné změně v celém systému zdaňování příjmů plynoucích z dohod o provedení práce i z dohod o pracovní činnosti. Od prvního ledna roku 2027 totiž bude srážková daň jako způsob zdanění těchto příjmů zcela a definitivně zrušena, což znamená, že již nebude existovat žádná možnost, jak by mohly být příjmy z těchto dohod zdaňovány jednoduchým patnáctiprocentním srážením. Toto zrušení srážkové daně představuje komplexní změnu daňového systému, která přinese podstatné dopady jak pro zaměstnavatele, kteří budou muset upravit své mzdové a účetní systémy, tak pro samotné zaměstnance pracující na dohody, kteří budут muset přistoupit k jinému způsobu zdanění svých příjmů.
Povinné zdanění zálohovou daní od roku 2027
Od kalendářního roku 2027 budou bez výjimky všechny příjmy plynoucí jak z dohod o provedení práce, tak z dohod o pracovní činnosti muset být zdaňovány výhradně prostřednictvím systému zálohové daně z příjmů fyzických osob. To v praxi znamená, že zaměstnavatelé budou povinni ze všech těchto příjmů, bez ohledu na jejich výši, provádět srážky záloh na daň podle platných zákonných předpisů a tabulek, které upravují výši záloh v závislosti na výši příjmu a případném podepsání prohlášení k dani. Tato změna sice přinese mírně vyšší administrativní náročnost, na druhou stranu však umožní všem poplatníkům pobírajícím příjmy z těchto dohod, aby mohli následně při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání uplatňovat daňové slevy a odpočty, čímž se může jejich celková daňová povinnost výrazně snížit, případně mohou dosáhnout i vrácení přeplatku na dani, pokud byly zálohy vyšší než skutečná daňová povinnost po uplatnění všech slev a odpočtů.
