Kdy je neodvedení povinných plateb za zaměstnance trestným činem?
pracovněprávních vztazích existuje řada povinností, které musí zaměstnavatel dodržovat. Mezi ty nejzásadnější bezesporu patří pravidelné odvádění povinných plateb za své zaměstnance, což představuje klíčový prvek fungování celého sociálního a daňového systému České republiky. Podívejme se detailně na to, kdy přesně se neodvádění těchto plateb stává trestným činem a jaké okolnosti musí být naplněny.
Povinné platby a jejich právní zakotvení
Každý zaměstnavatel na území České republiky je ze zákona povinen za všechny osoby, které u něj pracují v pracovněprávním vztahu, odvádět v pravidelných, zákonem stanovených lhůtách několik typů povinných plateb. Tyto platby zahrnují především:
1. Daň z příjmu fyzických osob - zaměstnavatel ji sráží z hrubé mzdy zaměstnance a následně odvádí finančnímu úřadu 2. Sociální pojištění - komplexní platba, která v sobě zahrnuje:
- důchodové pojištění
- nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 3. Zdravotní pojištění - platba odváděná zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou zaměstnanci registrováni
Tyto platby zaměstnavatel nejen vypočítává, ale také je sráží z příjmů zaměstnanců a následně je povinen je odvést příslušným institucím. Jedná se tedy o prostředky, které de facto zaměstnavatel pouze "spravuje" při jejich cestě od zaměstnance ke státu, respektive příslušným institucím.
Kdy se neodvádění stává trestným činem
Neodvedení výše uvedených povinných plateb může za určitých okolností překročit hranici pouhého přestupku a stát se závažným trestným činem. K tomu, aby bylo neodvádění plateb kvalifikováno jako trestný čin, musí být splněny následující podmínky:
1. Úmyslné jednání - zaměstnavatel musí jednat s úmyslem povinné platby neodvést, přičemž nestačí pouhá nedbalost či administrativní pochybení
2. Výše neodvedených plateb - zákon stanovuje jasnou hranici 100 000 Kč a více jako kvalifikační předpoklad pro trestný čin
3. Jedná se o sražené částky - klíčové je, že se musí jednat o částky, které již byly zaměstnancům sraženy z jejich příjmů, nikoli o částky, které zaměstnavatel má odvést ze svých prostředků
Pokud jsou tyto podmínky splněny, může být takové jednání kvalifikováno podle § 240 až 247 trestního zákoníku, přičemž pachateli hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky. Naopak, pokud je výše neodvedených plateb nižší než zmíněný limit 100 000 Kč, jedná se zpravidla o přestupek, nikoli o trestný čin.
Role soudu při posuzování trestnosti
V každém individuálním případě hraje klíčovou roli soud, který musí pečlivě posoudit všechny okolnosti daného případu. Soudní orgány se zaměřují zejména na:
1. Motivaci zaměstnavatele - proč k neodvedení plateb došlo a zda existoval úmysl tyto prostředky použít k jiným účelům
2. Finanční situaci zaměstnavatele - zda k neodvedení plateb došlo například v důsledku nepředvídatelných ekonomických potíží
3. Předchozí chování zaměstnavatele - zda se jedná o ojedinělý exces nebo o systematické porušování povinností
4. Způsob nakládání se sraženými prostředky - klíčové je zjištění, zda zaměstnavatel tyto prostředky použil například k financování firemních potřeb, osobnímu obohacení nebo k jiným účelům
Pokud soud dospěje k závěru, že zaměstnavatel jednal s jednoznačným úmyslem sražené částky z mezd zaměstnanců neodvést na uhrazení povinných plateb, ale místo toho je použil k jiným účelům, například k financování běžného provozu firmy, investic nebo dokonce k osobnímu obohacení, jedná se o trestný čin podle příslušných ustanovení trestního zákoníku.
Důsledky pro zaměstnavatele i zaměstnance
Neodvádění povinných plateb má závažné důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro samotné zaměstnance. Zaměstnavatelům hrozí kromě trestněprávních sankcí také penále, úroky z prodlení a další administrativní postihy. Pro zaměstnance může mít neodvádění plateb negativní dopady například na výpočet jejich důchodových nároků nebo na čerpání nemocenských dávek.
Je důležité si uvědomit, že trestněprávní odpovědnost mohou nést jak právnické osoby (firmy), tak i konkrétní fyzické osoby, které za neodvádění plateb nesou odpovědnost (jednatelé, členové statutárních orgánů apod.).
