Kdy je nutné na stavbě určit koordinátora BOZP?
Určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představuje jednu z klíčových povinností, kterou českému stavebnictví ukládá zákon č. 309/2006 Sb., který upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Tento zákon společně s nařízením vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích vytváří komplexní právní rámec, který přesně definuje situace, kdy je přítomnost koordinátora BOZP na staveništi nejen žádoucí, ale přímo vyžadovaná zákonem. Legislativa v této oblasti vychází z evropských směrnic a jejím primárním cílem je minimalizace rizik spojených se stavební činností, která patří dlouhodobě mezi nejrizikovější odvětví z hlediska pracovní úrazovosti.
Podmínka více zhotovitelů na staveništi
První a zároveň nejzásadnější podmínkou pro povinné určení koordinátora BOZP je skutečnost, že na realizaci stavebního díla se současně nebo postupně podílí více než jeden zhotovitel. Tato situace je v moderním stavebnictví velmi častá, protože komplexnost dnešních stavebních projektů vyžaduje zapojení celé řady specializovaných firem a subdodavatelů. Může se jednat například o situaci, kdy generální dodavatel stavby využívá služeb specializovaných firem pro elektroinstalace, vzduchotechniku, instalatérské práce, fasádní systémy, střešní konstrukce nebo dokončovací práce. Každý z těchto zhotovitelů přichází na staveniště se svými pracovníky, vlastním vybavením, specifickými pracovními postupy a bohužel také s vlastními bezpečnostními riziky, která mohou ovlivnit nejen jejich vlastní zaměstnance, ale i pracovníky ostatních firem pohybujících se na staveništi.
Časový rámec stavebních prací
Druhou nezbytnou podmínkou pro vznik povinnosti ustanovit koordinátora BOZP je předpokládaná délka trvání stavebních prací, která musí přesáhnout hranici třiceti pracovních dnů. Tato časová hranice není stanovena náhodně, ale vychází z dlouholeté praxe a statistik, které ukazují, že právě u déle trvajících stavebních projektů významně narůstá pravděpodobnost vzniku bezpečnostních rizik a pracovních úrazů. Při delším trvání prací dochází k většímu počtu vzájemných interakcí mezi různými zhotoviteli, zvyšuje se složitost koordinace jednotlivých činností a roste také únava pracovníků, která může vést ke snížení pozornosti a následně k nebezpečným situacím. Do této třicetidenní lhůty se započítávají všechny dny, během kterých probíhají jakékoliv stavební nebo montážní práce na staveništi, včetně přípravných prací, bourání, zemních prací a dokončovacích činností.
Početní kritérium pracovníků
Třetí podmínka se vztahuje k celkovému počtu osob vykonávajících práce na staveništi, přičemž tento počet musí v součtu přesáhnout dvacet pracovníků. Je důležité zdůraznit, že do tohoto počtu se započítávají všichni pracovníci všech zhotovitelů působících na stavbě, tedy nejen zaměstnanci hlavního dodavatele, ale i všichni subdodavatelé, osoby samostatně výdělečně činné pracující na stavbě a další osoby, které se na realizaci stavebního díla jakkoliv podílejí. Toto početní kritérium reflektuje skutečnost, že s rostoucím počtem pracovníků na staveništi exponenciálně narůstá složitost zajištění bezpečného pracovního prostředí, zvyšuje se pravděpodobnost kolizí mezi jednotlivými pracovními četami a roste potřeba systematické koordinace všech činností tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví a životů pracovníků.
Sestavení plánu bezpečnostních opatření
Primární a nejdůležitější úlohou koordinátora BOZP je vypracování komplexního plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, který musí detailně identifikovat všechna potenciální rizika spojená s realizací konkrétního stavebního díla. Tento plán představuje živý dokument, který musí být průběžně aktualizován v závislosti na aktuální fázi výstavby a měnících se podmínkách na staveništi. Koordinátor při jeho sestavování vychází z projektové dokumentace, harmonogramu prací, technologických postupů jednotlivých zhotovitelů a své vlastní analýzy rizik. Plán musí obsahovat konkrétní opatření pro eliminaci nebo minimalizaci identifikovaných rizik, stanovit odpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, definovat pravidla pro pohyb osob a techniky na staveništi, určit způsoby zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob a obsahovat postupy pro případ mimořádných událostí nebo havárií.
Komunikace a seznámení zhotovitelů s plánem BOZP
Sestavení plánu bezpečnostních opatření je pouze prvním krokem, neboť koordinátor má následně zákonnou povinnost prokazatelně seznámit s tímto plánem všechny zhotovitele působící na stavbě, jejich odpovědné zástupce a v ideálním případě i všechny pracovníky, kteří se budou na staveništi pohybovat. Toto seznámení musí proběhnout ještě před zahájením prací každého jednotlivého zhotovitele a musí být řádně zdokumentováno, například formou prezenčních listin, zápisů ze školení nebo podpisových protokolů. Koordinátor musí při tomto seznámení použít srozumitelnou formu komunikace, případně zajistit překlad do jazyka, kterému pracovníci rozumí, pokud se jedná o zahraniční pracovníky. Součástí tohoto procesu je také vysvětlení jednotlivých bezpečnostních opatření, zdůraznění nejzávažnějších rizik a zodpovězení případných dotazů ze strany zhotovitelů nebo jejich pracovníků.
Průběžná koordinace a dozor nad dodržováním bezpečnosti
Po zahájení stavebních prací přechází koordinátor BOZP do fáze aktivního řízení a dozoru nad dodržováním stanovených bezpečnostních opatření. Tato činnost vyžaduje pravidelnou fyzickou přítomnost koordinátora na staveništi, během které provádí kontroly dodržování bezpečnostních předpisů, sleduje vzájemnou součinnost jednotlivých zhotovitelů a operativně řeší vznikající bezpečnostní problémy. Koordinátor musí aktivně komunikovat se všemi zhotoviteli, organizovat pravidelné koordinační porady, na kterých jsou projednávány aktuální bezpečnostní otázky, plánované práce s vysokým rizikem a způsoby jejich zajištění. V případě zjištění nedostatků nebo porušení bezpečnostních předpisů má koordinátor povinnost okamžitě informovat odpovědné osoby a požadovat nápravu, přičemž v závažných případech může navrhnout zastavení prací až do odstranění nebezpečného stavu. Všechny tyto činnosti musí koordinátor důsledně dokumentovat ve stavebním deníku nebo v samostatném deníku koordinátora BOZP.
Zajištění maximální bezpečnosti všech pracovníků
Konečným cílem všech aktivit koordinátora BOZP je vytvoření a udržení takového pracovního prostředí na staveništi, které zajistí maximální možnou míru bezpečnosti pro všechny osoby pohybující se na stavbě. To znamená nejen prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale také vytvoření kultury bezpečnosti, kde je ochrana zdraví a života považována za absolutní prioritu všemi účastníky výstavby. Koordinátor musí svým přístupem a důsledností přispívat k tomu, aby bezpečnost práce nebyla vnímána jako zbytečná administrativa nebo brzda produktivity, ale jako integrální součást profesionálního přístupu ke stavební činnosti. Tento cíl vyžaduje neustálou osvětu, vzdělávání pracovníků, zavádění moderních bezpečnostních technologií a postupů, stejně jako důsledné vymáhání dodržování všech bezpečnostních pravidel bez ohledu na časový tlak nebo ekonomické zájmy jednotlivých zhotovitelů.
