Kdy je povinnost platit sociální pojištění?
Povinnost platit sociální pojištění je zakotvena v zákoně o sociálním pojištění, jenž je komplexním právním dokumentem, který definuje, kdy a za jakých podmínek je nutné odvádět sociální pojištění. Tento zákon se vztahuje jak na příjmy získané ze zaměstnání, tak na příjmy z podnikání. Sociální pojištění je tak nutné platit z většiny příjmů kromě několika výjimek opět určených zákonem.
Zaměstnanci v pracovním poměru platí sociální pojištění vždy a o jeho odvod se stará zaměstnavatel
Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a zaměstnavatelé mají povinnost platit sociální pojištění, pokud jejich příjmy podléhají ze zákona tomuto pojistnému. Pro zaměstnance pracující na pracovní poměr je situace jasná: každý měsíc musí být z každé jejich hrubé mzdy automaticky odváděna určitá částka na sociální pojištění. Tato platba je nezbytná pro zajištění jejich budoucích nároků na důchod, nemocenské dávky a další sociální zabezpečení.
Pro OSVČ je platba sociálního pojištění povinná vždy při hlavní činnosti. V případě vedlejší činnosti povinnost záleží na výši příjmů překračujících určitou roční hranici
OSVČ musí platit sociální pojištění, pokud je jejich podnikání hlavní výdělečnou činností. V případě, že je podnikání vedlejší činností, například při současném zaměstnání nebo studiu, platí povinnost platit sociální pojištění pouze tehdy, pokud jejich roční příjmy z této činnosti přesáhnou určitou zákonem stanovenou částku. Tato částka se pravidelně mění a je nutné ji sledovat, aby se předešlo případným nedoplatkům a problémům s úřady.
Zaměstnavatelé mají povinnost platby vždy
Zaměstnavatelé mají nejen povinnost odvádět sociální pojištění za sebe, ale také za své zaměstnance. Za každého zaměstnance musí zaměstnavatel odvést 25 % z vyměřovacího základu hrubé mzdy, což je významný podíl, který přispívá k sociálnímu zabezpečení pracovníka. Kromě toho musí zaměstnavatel také odvést dalších 7,1 % sociálního pojistného, čímž plní povinnost za samotné zaměstnance.
Výjimky z platby mají, někteří zaměstnanci s nízkými příjmy z dohod a podnikatelé na vedlejší činnost s nižšími příjmy
Nicméně, jsou i situace, kdy se sociální pojištění platit nemusí. Výjimky se například vztahují na nízké příjmy do určitého limitu při práci na dohody mimo pracovní poměr, jako jsou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Také některé příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti mohou být od této povinnosti osvobozeny, pokud nepřesáhnou stanovený limit. Tyto výjimky jsou důležité pro osoby, které si přivydělávají menšími částkami a pro které by povinnost platit sociální pojištění mohla být nepřiměřenou finanční zátěží.
